Prezidentská volba s blížícím se termínem dokázala ve sdělovacích prostředcích překrýt tolik diskutovanou novoroční amnestii a v některých se vůbec netajili, kdo je jejich favoritem. „Lidové noviny se staly hlásnou troubou Karla Schwarzenberga. Přidaly se tak k Hospodářským novinám, u nichž je dobré připomenout, že pan Schwarzenberg je spoluvlastníkem společností kolem Hospodářských novin. Ale to je jen taková cudnost, na to jsme si už zvykli,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
V souvislosti s tím upozorňuje, že ani ostatní kandidáti nepřipomínají svá různá angažmá. „Třeba pan Dienstbier nemluví o tom, že několik let pracoval v advokátní kanceláři Mariána Čalfy, což je bývalý člen ÚV KSČ a velký předlistopadový funkcionář. To jsou ale v Čechách takové běžné zvyklosti, že zamlčujeme, co se nám nehodí do krámu,“ podotýká Petr Žantovský.
Neexistuje nezávislost, ale jen závislost, o níž nevíme, na kom je
Považuje však za správné, že si některé noviny přestaly hrát na nezávislé a odkryly, kdo je kdo. „To, že se tvářily jako nezávislé, je nebezpečné. Deklarovaná nezávislost totiž v sobě obsahuje otazník. Jak trefně říkal Miroslav Macek, neexistuje nezávislost, ale jen závislost, o níž nevíme, na kom je. Ten bonmot bych docela podepsal,“ přiznává mediální odborník.
Psali jsme:
Vždy je lepší vědět, komu noviny drží palce, za koho bojují a proti komu bojují. „Koneckonců u Mladé fronty a jejího boje proti Miloši Zemanovi posledních několik měsíců to bylo naprosto zřetelné, o co tomu listu jde. Ale není to v zásadě špatné, protože privátní subjekt má právo mít své priority. Dokonce je poctivější, když se k nim přihlásí, než když se tváří, že je v zásadě nestranný, ale přitom někoho podporuje,“ dodává Petr Žantovský.
Komentátor Lidových novin překročil hranice vkusu
Srovnává to s tím, co se na půdě denního tisku dělo za první republiky, kdy jednotlivé listy byly naprosto transparentně přiléhavé k jedné politické straně nebo směru. Svobodné slovo měli národní socialisté, Národní politika držela palce národním demokratům a případně agrárníkům, ti měli ovšem ještě Venkov. Právo lidu bylo sociálnědemokratické a Rudé právo bylo komunistické. Proto nevadí, že se nyní dvoje noviny transparentně přihlásily k tomu, že drží palce jednomu kandidátovi, ale nemělo by to sklouznout do nevkusu.
„Nic proti článkům pana Balšínka a pana Šabaty, ale když si přečtete, jakým způsobem kope pan Zvěřina v Lidových novinách do ostatních kandidátů, jakým způsobem je tzv. vtipně glosuje a jaké jim dává nálepky, tak to překročilo hranice nevkusu. To je politický bulvár mnohem horšího zrna, než jsme doposud v Lidových novinách byli zvyklí. I když tuto tendenci čas od času mají, tak tento článek trefil v tomto směru zcela zjevně do černého a nemyslím to v dobrém,“ kritizuje Petr Žantovský.
V televizi Barrandov po změně majitele skončil programový šéf
Kromě prezidentské volby doporučuje pozornosti i dění v televizi Barrandov, kde skončil ve funkci programového ředitele Marek Stoniš. „To je zajímavá zpráva, která dává smysl a logiku. Ani ne tak pro diváky televize Barrandov, která opět rozjíždí majora Zemana a na pořadu má i Nejmladšího z rodu Hamrů a dál vesele nakupuje z České televize laciné totalitní seriály, což znamená, že televize má vážné finanční problémy, a to už dlouhodobě,“ zmiňuje mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
Změnu na postu programového ředitele dává do souvislosti se změnou majitele. „Zakladatelem TV Barrandov a dlouhodobým vlastníkem byl pan Chrenek, který byl blíže Ivanu Langerovi a některým lidem z této části politického spektra. Dnes je majitelem Empresa Media, což je firma z blízkosti pana Soukupa, a ten byl vždy spíše v levém politickém spektru, ať už kolem pana Paroubka nebo kolem jiných lidí. Takže v tomto smyslu dává odchod pana Stoniše hlubokou logiku,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Protopolánkovský novinář se vyřádil na Rathovi i Bémovi
Odcházejícího programového ředitele připomíná jako bývalého zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex, kam zavedl nejbrutálnější a nejbulvárnější metody včetně politických koláží. „Vzpomínám si, jak byl David Rath stylizovaný do podoby Adolfa Hitlera, nebo na to, jak drsně byl karikován Pavel Bém. To byla práce a filosofie pana Stoniše, jednoznačně protopolánkovská. V minulosti řídil magazín 51Pro, což byl vlastně Topolánkův think tank a Topolánkova hlásná trouba v době, kdy vedl ODS. Tímto dávám do souvislosti odchod pana Stoniše,“ poznamenává mediální odborník.
Mirek Topolánek
Nedá mu, aby závěrem neupozornil na to, co se už několik dní odehrává ve sdělovacích prostředcích kolem informace, že zemřela herečka Jiřina Jirásková. „Tanec, který kolem toho tančí všechna média, považuji za krajně nevkusný, v podstatě také bulvární. Mám takový pocit, že se média snaží přiživit na spontánním soucitu a na zájmu, který vždy v českých zemích požívali herci, což je tradice, kterou jsme převzali z let dávno minulých,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Teatrální tanec médií nad skonem herečky Jiřiny Jiráskové
„Při vší úctě k památce paní Jiráskové, tak se domnívám, že ten teatrální tanec, který z toho média dělají je kontraproduktivní a každému slušnému člověku se z toho musí dělat poněkud nanic. Těžko si umím představit člověka, který tohle vyhledává, pokud není voyeur pochopitelně. To jenom k tomu, že se média bulvarizují i jinak než jenom politicky,“ uzavírá Petr Žantovský ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
