V pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou jste si musel připadat jako na pranýři. Nezalitoval jste v jeho průběhu, že jste pozvání přijal?
V žádném případě toho nelituji, naopak jsem velice rád, že jsem se toho setkání zúčastnil. Snažili jsme se tam alespoň něco vysvětlit. Ale nebyl nám dán takový prostor, abychom vysvětlili všechny zajímavé a důležité věci. Přesto jsem rád, že jsem tam byl.
Vy jste se opakovaně hájil, že vaše firma je jiná než ty, které jsou pod palbou veřejnosti i médií za nekalé praktiky při předváděcích akcích. Čím se tedy odlišujete?
Hlavní rozdíl je, že firma Beck International je v Česku osmnáct let, máme tu kancelář, areál, zaměstnáváme kolem 120 lidí mimo prodejců. K nám může přijít kdykoli kdokoli. Platíme poctivě pojištění za všechny zaměstnance, daně, odvádíme vše, co máme. I případné pokuty. Mám doklad o tom, že jsme 2. dubna zaplatili milionovou pokutu, posílali jsme i avízo na ČOI. Přesto se v Blesku a v televizi pořád uvádí, že jsme ji nezaplatili.
Psali jsme:
Když někomu řeknete, že firma Beck dostala pokutu ve výši 1,3 milionu korun, tak každého hned napadnou nekalé praktiky. Ale přitom my jsme ji dostali většinou za technické věci. U nás prodejce musí dodržovat etický kodex, to znamená být slušný na zákazníka, neprovádět žádné nekalé praktiky, seznamovat řádně zákazníky se zbožím a smlouvami. Pokud toto nedodrží, tak ho vyhodíme. On od nás ale odejde s tím, že tu jsou další podfirmy, které si ho rády vezmou, protože od nás je vyškolen na přímý prodej.
A jak to tedy podle vašich informací chodí v těch ostatních firmách, kvůli jejichž praktikám se v poslední době strhl takový humbuk?
To jsou firmy, které nemají žádné adresy. Jejich zákazníci ani nevědí, jak se ta firma jmenuje, tedy nevědí, od koho zboží koupili, nemohou ho ani nikde reklamovat. Protože když má firma jenom někde v Praze na paneláku poštovní schránku, tak tam bude těžko někdo uplatňovat reklamaci. U těchto malých firem se stává i to, že vůbec nedodržují zákony, protože nejsou k dohledání, nikdo je nenajde, televize, reportéři, nikdo. Lidem ani nevracejí do 14 dnů peníze, neřeší reklamace a když se to pak nakumuluje za dva-tři měsíce, tak se firma převede na nějakého bílého koně, původní majitel ji tedy prodá a hned si založí novou.
Kolik takových firem se v tomto oboru pohybuje?
Tady je cca 300 až 400 firem, které to tady vyloženě plundrují. Systém je tu takový, že lidé ani nemohou říct, od koho si co koupili. My máme patnáct vyškolených prodejců, zákaznické centrum a za osmnáct let působení nemáme jediného člověka, který by nám mohl říct, že jsme mu nevrátili peníze, pokud chtěl zboží vrátit v zákonné lhůtě. Rovněž nemůže nikdo říct, že jsme mu nevyřešili reklamaci. Někdo má osmnáct let nádobí a když mu upadne termostat nebo něco, tak přijede, nebo to pošle poštou a my mu to vyměníme, protože na nádobí dáváme záruku pětadvacet let. To je důležité, že si stojíme za našimi výrobky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se chystá zasáhnout proti klamavým letákům, které zvou na příjemný výlet, a zatím jsou pak lidé někde dlouhé hodiny zavření a vystavení velmi tvrdým nekalým praktikám. Jaký dopad to na vás bude mít?
Především musím říct, že máme 400 tisíc klientů, z toho v minulém roce jich 200 tisíc jelo na jednodenní výlety. Máme klienty, kteří s námi jezdí na všechny, nevynechají jeden jediný. Ale o tom se nemluví a nepíše, jen se kouká na tu špínu. Naši klienti nám posílají děkovné maily, píší nám, že s námi budou jezdit dál. My je zveme dopisy přímo na jejich adresu, to je velký rozdíl oproti těm letáčkům, tam už mají veškeré informace co a jak. I když letáky také někdy posíláme.
Martin Kuba představil několik opatření, která chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zmíním ohlašovací povinnost pro pořadatele předváděcích akcí, zavedení systému „spotřebitelského ombudsmana“ či předepsanou podobu letáků. Vnímáte to tak, že teď vám nastanou horší časy?
Já jsem jenom rád, že se tomuto tématu bude pan ministr Kuba věnovat, tomu fandím. Protože pokud se tady osmnáct let nic nedělo, tak pan ministr Kuba dělá určitě správnou věc. A v televizi u paní Jílkové jsem také řekl, že jsem pro, protože opatření s ombudsmanem, hlášení České obchodní inspekci tu už mohla být dávno a vůbec nemusely vzniknout problémy, které se v poslední době v takovém množství objevují.
Pod palbou kritiky se předváděcí akce ocitly i proto, že někteří pořadatelé na ně nepouštěli zájemce, kteří nebyli „patřičného“ věku, tedy snáze manipulovatelní senioři. Jak je tomu u vás?
U nás to je porušení etického prodejního kodexu. Pokud není někdo vpuštěn na sál, tak za to je u nás pro prodejce nejvyšší pokuta. Máme k tomu v terénu kontrolní orgány. Navíc když lidem posíláme dopisy, tak je v nich vždy napsáno: Přivezte své blízké, známé, budeme jenom rádi. To, že je důchodců většina, je dáno tím, že mají nejvíce času. Vždyť my bychom byli ti nejšťastnější, kdyby s námi jezdila mladší generace. V žádném případě neoslovujeme cíleně jen staré lidi. To je hloupost. Pro nás je samozřejmě každý klient dobrý a na věku vůbec nezáleží.
Z databáze, co máme, posíláme dopisy všem bez rozdílu věku. Jde o to, že se přihlásí jen lidé, kteří mají přes týden čas, a to jsou většinou právě důchodci. Ale když máme nějaký zájezd do zahraničí, tak tam jezdí i mladí. Nebo přes léto pořádáme jízdy parníkem po Vltavě, jezdí se po Slapech, jezdí se Orlík, také zoologické zahrady. Tam rodiče pošlou své děti s babičkami nebo s dědečky.
Takže mi určitě i řeknete, že na vašich předváděcích akcích se neděly obludnosti toho typu, že prodejci zamkli seniory v sále a nepouštěli je ani na záchod, dokud si něco nekoupili, nebo je nejrůznějšími způsoby zastrašovali.
Tohleto když slyším, tak mám husinu. To neexistuje, to je u nás nemyslitelné. Kdybychom tohle dělali, tak nemáme 400 tisíc klientů a 200 tisíc ročně s námi nejezdí.
Často se v souvislosti s předváděcími akcemi mluví o přemrštěných cenách nabízeného zboží. Nemáte i vy z vašeho zboží pocit, že by bylo předražené?
Ale to jsme zas u těch „šmejdů“, můžu to říct, jak to je, protože já se podepíšu pod tu petici. Ti prodejci si to kupují, kde se dá. U nich nemáte nikde značku, zatímco my máme značkové zboží. Osmnáct let tady firma Beck International přiváží zboží, které je značkové a nedá se nikde sehnat. Veškeré naše výrobky mají certifikát jednak pravosti, jednak od Evropské unie. Všechny výrobky jsou v našich originálních krabicích, je tam i logo. Když je to nádobí, tak je tam už přímo od výrobce vyražené.
Beck má i záruky, má ochranné známky, takže to zboží je kvalitní. Jestli dáme záruku na jakoukoli elektrickou věc pět let, tak už jenom to o něčem vypovídá. Na nádobí dáváme dvacet pět let, což je také kvalita sama o sobě. A najdete-li si stránky WS International, tak tam doporučuje nádobí pan Pohlreich, šéfkuchař, za 42 tisíc korun. Tak já se také můžu zeptat: Je to nádobí předražené? To je stejná otázka. Je to věc nabídky a poptávky. Ale samozřejmě to zboží musí mít záruku. My mu ji dáváme. Ostatní to kupují od Vietnamců, takže jednak nemá kvalitu, ale hlavně na něj nejsou žádné záruky.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
