Profesor Klener k hrozbě, že se Zeman ujme moci: Ústava nejde do detailu

„Já myslím, že to lze nazývat totalitou, že to byl totalitní režim. Lidé nebyli postihováni jen v 50. letech, ale i po roce 1968. A normalizační 70. léta byla velmi tvrdá,“ vzpomíná uznávaný lékař.

Před prezidentskou volbou jste říkal, že nemáte svého favorita, ale že určitě nebudete volit Jana Fischera, protože k němu nemáte důvěru. Proto by mne zajímalo, jak jste byl spokojen se zvolením Miloše Zemana prezidentem?

Musím říci, že v podstatě ani jeden z kandidátů ve finále mi stoprocentně nevyhovoval, ale rozhodla většina, já to akceptuji. Mám jisté výhrady, ale nemám s tím zásadní problém. Ale v kampani mi vadily ty neseriózní útoky, které nebyly pravdivé ani podložené, ty jsem vnímal velmi negativně, ale ukázalo se, že většině lidí to nevadilo, protože zvolili Miloše Zemana. Tak to respektuji.

Neseriózními útoky myslíte útoky na Karla Schwarzenberga?

Útoky proti Karlu Schwarzenbergovi nebyly podložené, a to mi opravdu nebylo po vůli. Nebylo to jen ze strany protikandidáta, ale zapojil se do toho i tehdejší prezident Václav Klaus a jeho rodina. Bylo podle mne zbytečné vyhrocovat kampaň takovým způsobem.

TÉMA: Přímá volba prezidenta

I Nejvyšší správní soud potvrdil, že padla nepravdivá a lživá obvinění ze strany Miloše Zemana, ale soud došel k závěru, že neovlivnila konečný výsledek. Ale nevadí vám, že na Pražském hradě máme prezidenta, který podle rozhodnutí soudu v prezidentské kampani účelově lhal?

Asi to volbu neovlivnilo, ale pochopitelně mi to vadí. Protože některé předvolební výroky byly opravdu silné. Je to velmi složité, ale myslím si, že se s tím už nedá nic dělat. Jen je třeba nepřijímat odevzdaně všechno, co z Pražského hradu přijde, pokud některé věci nebudou fér, je nutné na to reagovat a podrobovat to konstruktivní kritice.

Říkal jste, že vám také vadilo, že se do volební kampaně zapojila výrazně i rodina tehdejšího prezidenta Václava Klause. Proč?

To jsem vnímal velmi negativně, protože z jejich strany, zejména od jejich syna, to byly téměř invektivy proti knížeti. To si mohla celá Klausova rodina nechat od cesty. A výrok Václava Klause bezprostředně po zvolení Miloše Zemana prezidentem, že zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí, mi přišel velmi ironický.

Jak vůbec hodnotíte konec prezidentského mandátu Václava Klause, tedy nejen jeho zapojení do volební kampaně přímé volby, ale i jeho ostrou kritiku Václava Havla nebo vyhlášení novoroční amnestie?

Myslím, že platí staré přísloví, že do mrtvých se nemá kopat. Přišlo mi to úplně zbytečné, Václav Klaus si závěrem svého funkčního období svůj obraz trochu pokazil.

Kvůli amnestii Senát dokonce na Václava Klause podal žalobu pro velezradu, ale Ústavní soud se tím odmítl zabývat, protože v té době už nebyl prezidentem. Myslíte si, že si žalobu zasloužil?

Já myslím, že ne. To bylo přehnané, řada právníků jeho kroky nekvalifikovala jako velezradu, i když podle mne kritika některých Klausových postupů třeba v souvislosti s amnestií byla na místě. Ale osobně bych to jako velezradu nekvalifikoval. Žaloba byla navíc podána až na konci jeho funkčního období. Vinit někoho ex post už je obtížné. Senátoři s tím měli možná vyjít dřív. I když jsem na jednu stranu chápal prezidentův argument, že některá soudní řízení se táhnou nepřiměřeně dlouho, pohoršilo mne, že některé pachatele závažných kauz, kteří způsobili mnoho škody a poškodili řadu lidí, amnestie osvobodila. Teď se to snaží nejvyšší státní zástupce korigovat, žádá, aby se amnestie nevztahovala na některé případy.

TÉMA: Amnestie

Otázka je, jestli mu soud vyhoví.

To je otázka. Ale je dobře, že nejvyšší státní zástupce vyvíjí nějakou aktivitu. Snad se aspoň některé procesy dotáhnou do konce.

Ale senátoři uváděli důvodů k žalobě víc, nejen amnestii. Spousta právníků potvrzovala, že Václav Klaus mnohdy porušoval zákon, například když přes rozhodnutí soudu odmítal bez udání důvodu jmenovat soudce. Myslíte si, že prezident by neměl být postižen, i když nerespektuje Ústavu a zákony?

I hlava státu se musí řídit Ústavou a právem. To je prostě jednoznačné. Zákony platí nejen pro občany, ale i pro hlavu státu.

Myslíte tedy, že bylo nešťastné, když jediná možnost podle Ústavy, jak dohnat prezidenta k odpovědnosti, bylo podání žaloby pro velezradu?

Ale hlavně žaloba přišla moc pozdě. Třeba to nejmenování soudce proběhlo mnohem dřív, za plné aktivity hlavy státu. Všechno se to nechalo až na konec, když už na Pražském hradě končil. A to už bylo takové plácnutí.

Jak vnímáte střety prezidenta s ministrem zahraničí kvůli jmenování velvyslanců?

Já nejsem právník, ale prezident může sám podle Ústavy jmenovat premiéra, ministry, členy Bankovní rady…. Ale není tam zmínka o velvyslancích. Ty sice samozřejmě také jmenuje, ale na návrh vlády. Tenhle spor mi připadá trapný, protože nedělá dobrou vizitku České republice. Myslím, že by se pánové opravdu v těchto věcech měli nejdříve dohodnout, než se jména pustí do médií a než se začnou veřejně přetřásat. Ale premiér se vyjádřil, že se je pokusí dát nějak dohromady, tak jsem zvědav, jak celá věc dopadne.

Nepřipadá vám, že Miloš Zeman jako silný prezident, který vzešel z přímé volby, se bude snažit překlopit současný politický systém na prezidentský nebo poloprezidentský?

Vyloučeno to není, protože určité tendence tady jsou a asi i budou, ale když se prezident bude řídit platnými zákony a Ústavou, tak to snad nebude bezprostředně hrozit.

Ústava je ale v řadě věcí vágní, umožňuje více výkladů….

Ano, nejde do detailu.

Sledujete vývoj kolem Ústavu pro studium totalitních režimů? Jaký máte názor na gradující spor související s odvoláním bývalého ředitele?

Překvapilo mne to, přijde mi to nefér. Nechci mluvit kacířsky, ale zdá se mi, jestli Ústav není nadbytečná instituce, protože jeho činnost v odhalování zločinů komunismu se zatím neodrazila v tom, že by se lidé s pošramocenou minulostí nedostávali do významných funkcí. Faktický efekt mi připadá trochu vágní, protože v ministerských nebo zodpovědných funkcích v průmyslu je spousta lidí, kteří nemají minulost úplně v pořádku. Přitom ústav je dotován poměrně značnou sumou. Možná nemám dost informací, ale praktické výstupy z jeho činnosti nevidím.

Co se podle vás změnilo v politice od doby, kdy jste byl ministrem zdravotnictví a politikem za Občanskou demokratickou alianci?

Myslím, že se zhoršily mezilidské vztahy. V politice se používá i moderní technika na likvidaci soupeře, různé odposlechy. Je to složité, hlavně postrádám schopnost komunikace mezi lidmi. Řada problémů se dá vyřešit, protože mnohé problémy jsou společné bez ohledu na stranické ukotvení, ale často nedojde k dohodě, protože když jedna strana něco rozumného navrhne, druhá strana to musí zlikvidovat. Nejde o meritum věci. V průběhu let jsem zaznamenal, že se rušila řada věcí, které dobře fungovaly, ale pak nevzniklo nic lepšího, co by je nahradilo. Ono je jednoduché něco zrušit a rozbít, ale nahradit to něčím lepším je obtížné a většinou se tak nestane. A tak je to ve všech oborech, i ve zdravotnictví.

Nemrzí vás jako člověka, který v řadách OF a pak i ODA začal budovat nový demokratický stát po pádu totality, že dnes ho začíná ovládat levice?

Já mám spíš středové zaměření, takže pokud se bude levice distancovat od komunistů, nemám s tím problém. V řadě vyspělých států, jako je Švédsko nebo Velká Británie, byly levicové vlády velmi úspěšné. Takže já zásadní námitky proti levici nemám. Ale jde o to, jakou formu sociální demokracie zvolí, jestli se bude blížit sociálním demokraciím západních zemí, nebo jestli bude příliš levicová.

Nedá se už usuzovat podle její vlády v krajích, kde mnohdy dala přednost spojení s komunisty před spoluprací s demokratickými stranami?

No právě. Všude jinde se komunistické strany nějakým způsobem transformovaly a přejmenovaly, u nás je to stále komunistická strana, která už je snad jen na Kubě a v severní Koreji. A nikdo z představitelů KSČM není ochoten připustit nějaké provinění nebo se distancovat od své někdejší minulosti, což je pozoruhodné. I když proběhla řada filmů a dokumentů, které ukazují, jaký to byl nespravedlivý režim a kolik lidí poškodil, mám pocit, že to mladé lidi, kteří to už nezažili, dneska moc nezajímá.

Vy jste prožil kus života v minulém režimu, co říkáte názorům, že tu po celou dobu od roku 1948 do roku 1989 nebyl totalitní režim?

Já myslím, že to lze nazývat totalitou, že to byl totalitní režim. Lidé nebyli postihováni jen v 50. letech, ale i po roce 1968. A normalizační 70. léta byla velmi tvrdá.