Jste pro navýšení podílu obnovitelných zdrojů elektřiny?Anketa
Finanční krize začala v r. 2007 – je tomu tedy skoro již sedm let, co proti ní centrální banky v USA, EU a Japonsku zcela neúspěšně a zbytečně bojují. Používají k tomu dva triviální nástroje: snížení úrokových měr k nule a pumpování nových peněz do ekonomiky.
„A stále nic. Přitom míra vstřiku nových peněz činí jen v USA 85 miliard dolarů – měsíčně! Tyto úžasné částky však nejdou do nových investic, ale do burzovních spekulací: Bublina hodnoty papíru tak nutně na americké burze dosahuje historických rekordů. FED experiment je proto neortodoxní, bezprecedentní a hlavně: Pro reálnou ekonomiku výrazně neúčinný. Nejde již totiž o krizi, ale o dlouhodobou transformaci ekonomiky,“ shrnuje úvodem situaci profesor ekonomie Milan Zelený.
Fotogalerie: - Hyde Park na Hradě
Jde to zastavit? Všichni se bojí následků...
A podle něj to zdaleka není vše - základní problém totiž teprve přichází. Tím je nasnadě otázka: Jak celé to pomatení zastavit? A zda to vůbec lze ukončit? Když ano, jaké budou následky? „Ukazuje se, že se to nikomu zastavovat moc nechce; všichni se bojí důsledků a strkají hlavy do písku; další prostě rezignují nebo prchají,“ konstatuje dál ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz Zelený. Podle něj je důležité si všímat v tomto ohledu i dalších souvislostí.
Psali jsme:
„Paní (Janet) Yellen (nová šéfka Centrální banky USA – FEDu, pozn. red.) potvrdila v tomto týdnu pokračování v Bernankově politice tisku peněz. A to tentokrát ve výši 65 miliard dolarů měsíčně, společně s držením úrokové míry na nule. Po sedmi letech manifestní nefunkčnosti takových opatření. Jediné její slovo ‚Continuity‘ tak zvedlo burzu v USA i Japonsku, bez jakýchkoliv dalších pozitivních ukazatelů. To vše na základě jejího vyjádření, že věří ve zlepšení ekonomiky. Deformace tržního hospodářství je tedy už téměř úplná. Burzovní trh se tak dlouhodobě odloučil od reálné ekonomiky – než ta bublina praskne,“ varuje profesor Milan Zelený.
Nafukují se jen finanční bubliny. Ale až splasknou... Co bude?
A opakuje to, co je uvedené výše – tedy že umělé přebytečné peníze jdou nadále výhradně do burzovních spekulací a nafukování finančních bublin. „Přitom dlouhodobá nezaměstnanost roste, participace pracovní síly je na historickém minimu, růst dlouhodobě stagnuje, platy klesají a robotizace ekonomiky (jakož i self-service, desintermediace a kustomizace) snižují tvorbu pracovních příležitostí v akcelerující míře. Spekulativní peníze nejdou do investic, ani do podpory malých a středních podniků, vyšších platů, kupní síly, podpor v nezaměstnanosti či něčeho podobného. Udržování této spekulativní bubliny, která jen přesouvá hodnotu z jedné kapsy do druhé, je dnes pro stát politicky důležitější než restrukturalizace ekonomiky, růst konkurenceschopnosti a tvorba nových ekonomických hodnot,“ ozývá se z úst světově uznávaného ekonoma.
Psali jsme:
Připomíná v této souvislosti slova amerického prezidenta Baracka Obamy směrem k Hollandeovi: „Výhodou prezidenta je, že si ‚může dělat co chce‘."
Malé země si nesmějí hrát na země velké, kterým to zatím prochází
Jak Milan Zelený dále konstatuje, v podobné situaci jsou i Japonsko a Evropská unie (EU), které sice poctivě, ale stejně bezvýsledně, kopírují tento americký důraz na burzovní spekulace. „Jak si toto maximální zadlužování stále mohou ale ještě dovolit vyspělé ekonomiky, ty malé ekonomiky, obzvláště ty závislé, neautonomní a outsourcované, ty by se měly zadlužování a burzovním spekulacím vyhýbat – a nehrát si na země velké,“ varuje ekonom.
V Japonsku klesají mzdy už 20. měsíc po sobě
„Například Česká národní banka (ČNB) se zamotala do stejné pavučiny jako japonská Abenomics. Jenomže v úplně jiném a neporovnatelném prostředí. Ve snaze zabránit deflaci, poněvadž lidé nekupují a čekají, že ceny budou klesat, Abejaponci uměle rozpálili inflaci. Tam proto lidé nakupují teď, protože vědí, že ceny budou stoupat, aby celému světu ukázali, že své ekonomice již od r. 1992, kdy jim tam praskla ona zmiňovaná bublina, nerozumí. Unikl jim tam tak problém růstu mezd, který nemohou ovlivnit. Jestli rozdmýchají inflaci, ale mzdy a zaměstnanost neporostou rychleji, budou na tom také japonské domácnosti hůře než předtím. Základní mzdy jim tam totiž klesají již 20. měsíc v řadě,“ nechává nahlédnout čtenářům ParlamentníchListů.cz i do problémů jiných světových velmocí Milan Zelený.
Psali jsme:
Přestali rozumět ekonomice - stejně jako u nás
A přidává možná pro někoho překvapivé porovnání situace s tou naší. V Japonsku totiž zároveň abekonomové snížili hodnotu yenu. Oživili tím tak sice vývoz a vzrostly zisky exportních podniků, ale zdražily se dovážené vstupy, nafta, potraviny a oděvy. „Spotřebitelské ceny prudce vzrůstají a hodnota dovozu už nyní převyšuje hodnotu vývozu. Bláhové představy, že úspěšní exportéři zvýší mzdy, když je všude dělníků nadbytek a technologie jsou čím dál levnější a přesnější, se tedy nesplnily a jen potvrzují, že vlastní ekonomice přestali rozumět. Stejně jako Češi,“ podotýká dále profesor ekonomie.
A varuje před dopady takto zjednodušeného pohledu na ekonomiku, který je široké veřejnosti (nejen u nás, ale jak je vidno, i ve světě) předkládán.
Jediným výhercem jsou již jen burzy. Ale tam hrajou jen banky a velké podniky
„Tento zdánlivě jednoduchý stroj pák a táhel, který je schopně manipulován státy, bez jakékoliv systémové průpravy a organického myšlení ve vzdělávacím systému, vede k již sedmileté stagnaci vyspělých ekonomik a k naprostému selhání státního intervencionismu. Jediným ‚výhercem‘ jsou burzy, i když při klesajícím objemu transakcí. Hrají totiž již jen banky a velké podniky. Řízená deformace tržního systému je u kořene dnešního tápání, nejistoty, nespolehlivosti a strachu,“ popisuje ParlamentnímListům.cz nepříliš lichotivě současný stav Zelený.
Psali jsme:
Naše země bude i nadále chudnout, domnívá se Milan Zelený
Závěrem připomíná, že i když se o Japonsku zmínil, je zřejmé, že Česko Japonsko není. „Ekonomika tu stagnuje, růst příjmů se dlouhodobě zpomaluje, výdaje na investice klesají, signály oživení ekonomiky pro 2014-16 neexistují. Cílená devalvace koruny se pro autonomní, outsourcovanou ekonomiku ČR prostě nehodí. Na poklesu koruny tak vydělávají jen zahraniční odběratelé, ale ne již lokální dodavatelé, kteří pouze plní smluvní zakázky při svém otevřeném účetnictví. Dalších 250 miliard korun odtéká z ČR ročně jen na dividendách. A nízké mzdy jsou základním předpokladem zahraničního outsourcingu do české ekonomiky. Po relativním zvýšení mezd v rozvojových zemích už přichází automatizace, nárůst nezaměstnanosti a relokalizace kapitálu. Za těchto podmínek bude v ČR převýšení růstu platů nad růstem inflace, s výjimkou bankovnictví, téměř vyloučeno. Země bude i nadále chudnout,“ uzavřel nepříznivou prognózu vývoje na základě toho, co se děje i ve světě, uznávaný ekonom.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
