Kdo má pravdu ve sporu o ÚSTR?Anketa
„Nejde o vědu a historii, ale o politiku, která byla brutálně prosazena,“ prohlásil premiér. Podle něj jde o přípravu budoucí vlády ČSSD s tichým souhlasem KSČM. „Komunisté za to budou chtít významné posty ve státní správě. Likvidace Archivu bezpečnostních složek nám má znemožnit vědět, kdo nám bude vládnout. To totiž nebudou pánové Filipové a spol., to budou střední komunistické kádry a co ty jsou zač, nám ukázala politika na krajské úrovni,“ naznačil Nečas souvislosti například s aférou „politruk“ v Karlovarském kraji. Jeho slova o chystaném puči potvrdil pak i odvolaný ředitel Herman: „Mám důkazy o tom, že tento rozvrat byl skutečně dle diktátu KSČM,“ sdělil.
Profesorka politologie, která je rovněž historičkou, Vladimíra Dvořáková, však na celou záležitost pohlíží z poněkud jiných úhlů a souvislostí.
„Takto silné výroky premiéra jsou jen dalším potvrzením jeho slabého postavení a snahy zastavit klesající preference ODS. Ideologizace takovéhoto primitivního charakteru, která má za úkol štvát lidi proti sobě a polarizovat společnost, však naopak může vést ještě k dalšímu poklesu voličů. Občanské demokraty totiž volí převážně podnikatelé, a ti by spíš chtěli slyšet, že se jim nějakým způsobem zlepší podmínky pro jejich podnikání, než hraní na strunu antikomunismu. Někdo na ni slyší, ale nedá se to posuzovat obecně jako šťastná strategie – spíše naopak,“ řekla Dvořáková pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Poté se však vrátila k samým počátkům vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů, v kterých tkví podle ní (a nejen podle ní) celé jádro problému.
Již na počátku byla většina akademiků proti vzniku ústavu
„Když ten ústav vznikal, devadesát procent členů akademické obce bylo proti a upozorňovalo na to, že se za okolností, kdy vznikal, neubrání tomu, aby nebyl politizován a že na něj budou vytvářeny tlaky po různých politických interpretacích. A jak vidíme, za ty peníze, které ten ústav stál, skutečně žádný pozitivní přínos společnost nezaznamenala. Já musím konstatovat, že nejsem znalec archivního zákona, tudíž nemohu odborně kritizovat to, do jaké míry je či není možné některé informace a poznatky veřejně představit. V každém případě, pokud by podobná instituce vznikala pod hlavičkou nějaké mezinárodní rady, mohla sloužit řadě studentů i třeba například pro vypracování krásných diplomových prací. Pokud nám však tento úřad měl pomoci pochopit a objasnit minulost, naučit se s ní vyrovnat a díky ní najít cestu, jak se vyvarovat chyb, tak na to odpověď ÚSTR skutečně nedal,“ konstatovala dál politoložka a historička Dvořáková.
Že se politicky zneužijí údaje? Vyloučit se to nedá...
Podle ní se pak s jistotou nedá vyloučit ani to, že se poznatky, ke kterým badatelé a historici v ústavu dojdou, nemohou zneužívat. „Ústav pro studium totalitních režimů vznikl za vlády ODS, v době, kdy měla ODS převahu i v Senátu – jeho obsazení je totiž pro ústav stěžejní (jmenuje Radu ÚSTR). A některé dokumenty v té době skutečně zneužity s největší pravděpodobností byly – stačí si vzpomenout na aféru kolem Pavla Žáčka. To se nedá vyloučit pochopitelně tedy ani nyní, kdy Senát ovládají sociální demokraté. V tom je právě to politické riziko – jednou může sloužit pravici, jindy levici, ale tahle instituce by měla být neutrální a pomáhat národu najít v historii to, co by mu pomohlo v dalším vývoji – nikoli sloužit nějakým politickým zájmům,“ uvedla dále Vladimíra Dvořáková pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Stejně jako v minulých dnech politolog Jiří Pehe, i ona pak poukázala na nesmyslnost samotného názvu ústavu. „Ano, ten ústav měl zkoumat a zabývat se nedemokratickými režimy. Ale i ty režimy procházejí jistými fázemi, takže v některém svém období se o totalitu jednat může, v jiném nikoli. Dát instituci název totalitní, je tedy poněkud zkreslující. Asi tak jako by někdo chtěl založit výzkumný ústav pro viry a virová onemocnění a pojmenoval by ho ústavem pro zkoumání HIV,“ vysvětlila přirovnáním Dvořáková to, proč nepokládá za vhodné pojmenování zmiňovaného ústavu.
- SLEDUJEME téma: ÚSTR
Skuteční odborníci odcházeli
A že s tímto názorem není profesorka politologie na pražské VŠE osamocená, dosvědčuje i nedávné vyjádření politologa Jiřího Pehe. „Už na počátku vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů bylo dost indicií, které naznačovaly, že tato instituce bude zpolitizovaná. Už jen ten samotný název lidem podsouvá v souvislosti s úřadem jisté hodnotové soudy, což může bránit v objektivním náhledu na něj. Pokud by býval nosil například název Historický archiv nebo třeba Paměť národa či něco obdobného, co by naznačovalo, že jde o důkazy minulosti, zřejmě by to také významně pomohlo,“ řekl ParlamentnímListům.cz Pehe.
Psali jsme:
A poukázal, stejně jako Vladimíra Dvořáková, také na údajně tristní stav úrovně historiků, kteří v ústavu pracují či pracovali. „Zkušení, erudovaní historici s doktorandskými tituly odcházeli a byli nahrazování lidmi s bakalářským vzděláním, i to se na práci i možných výsledcích muselo a musí odrazit,“ shrnula na závěr Dvořáková.
Jaké tedy teď budou další kroky ústavu?
„Kroky budou muset vycházet od nové paní ředitelky, ta totiž navrhuje členy vědecké rady,“ uvedl pro ČTK Lukáš Jelínek, místopředseda Rady ÚSTR a dodal: „Domnívám se, že zkusí oslovit i některé odstoupivší členy, dále pak různé domácí i zahraniční odborníky.“ Podle jeho odhadů prý nejpozději do letních prázdnin bude vědecká rada rekonstruovaná.
„Přimlouval bych se hlavně za historiky, sociology a politiky. Paní ředitelka by také měla oslovit ty, kteří jsou schopni fungovat normálně a ne jen formálně, jako tomu bylo doposud, kdy se rada scházela zhruba jednou do měsíce,“ nastínl svou představu o složení rady Jelínek.
Spor o Archiv bezpečnostních složek
Pondělním překvapením asi pro mnohé bylo také to, že se s novou ředitelkou Pavlou Foglovou nedohodl na další práci ani 1. náměstek Eduard Stehlík. Z ÚSTR tedy odchází mimo jiné proto, že nesouhlasí se zvažovaným odvoláním ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové.
Psali jsme:
Odvolání Kukánové, která se postavila za Hermana, musí nejdříve projednat hlavní rada ÚSTR. Ta odvolala minulou středu Hermana, nahradila ho Foglovou. I kvůli archivu a stavu digitalizace archiválií komunistických složek členové hlavní rady ústavu Hermana kritizovali.
„Odchod pana Stehlíka mě hodně mrzí,“ sdělila Foglová prostřednictvím svého mluvčího. "Je to respektovaná osobnost a počítala jsem s ním. Jenomže nechtěl zůstat ani ve funkci náměstka, ani nechtěl přijmout jiné adekvátní - ředitelské - místo,“ uvedla.
Na členství ve vědecké radě rezignovali v pondělí ale také další osobnosti: historik Igor Lukeš, ředitel studijního programu o studené válce na Harvardské univerzitě Mark Kramer a Alena Šimánková z Národního archivu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
