Radu postižených pobouřila žádost spořitelny o náhradu za sKarty

15.11.2013 20:42

Radu postižených pobouřil požadavek České spořitelny na případné kompenzace za zrušení sKaret, které banka vyčíslila na 203,8 milionů korun. Rada ho označila za nehorázný. Podle ní spořitelna o rizicích kritizovaného projektu věděla, šla tedy do "podnikatelského rizika" a ministerstvo práce by se s ní vůbec vyrovnávat nemělo.

Radu postižených pobouřila žádost spořitelny o náhradu za sKarty
Foto: Hans Štembera
Popisek: sKarta

Spořitelna podle svého šéfa Pavla Kysilky musí usilovat o kompenzaci vynaložených nákladů. "Česká spořitelna šla do rizikového projektu, a tudíž nemá právo požadovat po daňových poplatnících náhradu za ukončený projekt. V ekonomickém vyjadřování lze nazvat účast České spořitelny a její náklady na realizaci projektu za podnikatelské riziko. Věříme, že ministerstvo práce nepřistoupí na žádnou formu vyrovnání," uvedlo předsednictvo rady.

Zákon, který sKarty ruší, začal platit 1. listopadu. Projekt definitivně skončí v dubnu příštího roku. Spořitelna náklady vyčíslila na 203,8 milionu korun. Z této částky chce vycházet při dalších jednáních o vyrovnání. "Zákon i principy péče řádného hospodáře nám jednoznačně ukládají vynaložit veškeré úsilí k plné kompenzaci této částky ze strany ministerstva," uvedl generální ředitel spořitelny Pavel Kysilka.

O kompenzacích by rozhodovala vláda

Banka měla systém provozovat podle smlouvy s ministerstvem práce do ledna 2024. Systém se zavedl loni za tehdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Kontrakt na 12 let podepsal s bankou jeho náměstek Vladimír Šiška, kterého policie obvinila z podplácení při jiné zakázce. Podle smlouvy se případně měly přes sKarty vyplácet v budoucnu i důchody, banka má také právo jednat o kompenzacích při podstatné změně pravidel.

Ministerstvo práce se dosud k sumě a dalšímu postupu nevyjádřilo. Ministr v demisi František Koníček už dříve ČTK řekl, že po právní stránce není jasné, že jeho resort bude muset spořitelně náhradu platit. Předčasné ukončení projektu totiž prý ministerstvo nezavinilo a smlouvu neporušilo, zákon o konci sKaret připravili senátoři. Koníček také řekl, že o případných kompenzacích by rozhodovala vláda.

NRZP od počátku projekt odmítala. Vadilo jí třeba to, že sKartu příjemci dávek musí mít povinně a automaticky k ní musejí mít také spořitelní účet. Zástupci rady si stěžovali na to, že banka dostává citlivé osobní údaje lidí. Podle předsednictva NRZP spořitelna po jednáních výhrady nerespektovala a projekt se realizoval "diskriminujícím a nátlakovým způsobem".

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jno, čtk

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…