Rozkrádání za Klause: Po zpovědi expremiéra je tu ještě jedna věc...

18.03.2013 6:48 | Zprávy

Velkou pozornost vzbudil nedávno rozhovor bývalého předsedy vlády a exministra Jana Stráského v Hospodářských novinách, v němž vysvětloval průběh privatizace v České republice. Přiznal, že hlavním cílem byl rychlý převod státního majetku do soukromých rukou i za cenu vysokých ztrát a rozkrádání.

Rozkrádání za Klause: Po zpovědi expremiéra je tu ještě jedna věc...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odcházející prezident Václav Klaus naposledy navštívil zasedání vlády

Ekonomický expert, analytik a konzultant Petr Zahradník potvrzuje, že „čistá ideální cesta“ privatizace i vzhledem k nedostatku zkušeností a kapitálu neexistuje. Za klíčovou chybu však považuje, že nebyly včas privatizovány velké banky.

Nebyl jste překvapen otevřeností bývalého politika Jana Stráského, který stál několik let po boku Václava Klause, byť po více než dvaceti letech od začátků ekonomické transformace?

Pan Stráský už není angažován v politických aktivitách, může být upřímný a může objektivně popisovat realitu.

V rozhovoru někdejší vrcholný politik ODS říká, že „jednou z cest, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali“. A vytvoření fondů, které podle něj pak někam utekly, bylo vedeno myšlenkou akumulovat kapitál do rukou několika lidí, aby si mohli „sáhnout“ na velké podniky. Co tomu říkáte?

Jsem si zcela jist, že to tak bylo. Pan Stráský má naprostou pravdu, když mluví o dilematu mezi rychlostí privatizace a právní perfektností privatizačního procesu. Souhlasím s tím, že existovaly omezené zdroje, kterými se dalo privatizovat. Úspory domácností byly malé, zájem zahraničního kapitálu v té době nebyl také silný. Tehdy nešlo jen o to, že politici nechtěli prodat zahraničnímu kapitálu všechno, ale zpočátku zahraniční kapitál neměl tak silný zájem. V letech 91-92 těsně po startu ekonomické reformy bylo Československo opravdu spojené s kvantem nejistot. Nebyla pravda, že by sem zahraniční kapitál proudil ohromnými toky v obrovských částkách. Vzhledem k tomu, že u nás bylo zestátněné úplně všechno, na rozdíl od Polska, Maďarska nebo NDR, kde běžně fungovali soukromí maloobchodníci, soukromé restaurace, soukromí poskytovatelé služeb, o to větší potřeba privatizace tu existovala.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Doporučujeme , ekonomika , Havel , privatizace , Zahradník

autor: Libuše Frantová

Bc. Tomáš Kubín byl položen dotaz

Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko

Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…