"Doplnění členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebylo pouze o tom, kdo za dvě hodiny práce měsíčně bude pobírat odměnu - mizerných 22 tisíc, ale především o tom, zda v čele ÚSTR zůstane Dan Herman, či bude odejit," píše ve svém vyjádření Miroslav Krejča, senátor zvolený za ČSSD, který kvůli neshodám svoji stranu opustil a stal se členem senátorského klubu KDU-ČSL.
Především hlasy sociální demokracie v Senátu při dovolbě Rady rozhodly spíše o té druhé variantě, domnívá se Krejča.
Politický boj
"Ústav, který studuje nacistickou a komunistickou historii naší země, se tak bohužel stává kolbištěm politických ambicí – některé z nich aspirují na ovládnutí Ústavu a tím i naší relativně nedávné historie, jiné pak nepokrytě aspirují na zrušení všeho, co souvisí s rozkrýváním této historie. Pro někoho to možná bylo a je i vyřizováním si osobních účtů, pro někoho třeba i obava z toho, na co by se při bádání v Ústavu mohlo přijít," míní senátor.
Celé vyjádření senátora Krejči ZDE
Daniela Hermana, kterého zná osobně, si váží jako člověka i jako odborníka. "Je mi smutno z toho, co se nyní děje. Třeba i proto, že jsem to byl já, kdo dal dohromady Daniela Hermana a ÚSTR s Fraunhofer Institutem z Berlína, což byl impuls ke společným projektům těchto institucí," píše Krejča.
S případným odchodem Hermana z vedení ÚSTR nedává pokračování spolupráce přílišnou naději a možnosti podílet se na unikátních know-how tohoto institutu je prý odzvoněno.
Jede na plný plyn
"Dokáži si představit, jak asi v těchto dnech Danielu Hermanovi je. Sám jsem si tím prošel, když stojíte někomu v cestě a on udělá cokoli, aby vás odstranil. O to víc si ředitele ÚSTR vážím, protože nadále jede 'na plný plyn' a nenechá se hrou neschopných a zároveň všeho schopných vytočit," uzavírá Miroslav Krejča.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr