Sociální rozbuška spočívá v rukou těch, co žijí ze dne na den, dá se prý vyčíst mezi lidmi

24. 3. 2013 17:20

Domácnosti jsou na jednu stranu zadlužené, ale na druhou stranu šetří, kde se dá. Jak odhalil nejnovější průzkum agentury STEM, čtyři pětiny rodin šetří a odepírají si zbytečnosti a téměř 90 procent lidí tvrdí, že všechna vydání doma zvažují a plánují.

Sociální rozbuška spočívá v rukou těch, co žijí ze dne na den, dá se prý vyčíst mezi lidmi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Euro, ilustrační foto
reklama

Podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše ale tomu tak vůbec nemusí být, neboť test finanční gramotnosti ČNB ukazuje, že 48 procent domácností nedělá rodinný finanční plán - a z těch, kteří ano, tak plánují jen na měsíc. Déle ne.

Nedávný průzkum agentury STEM proto v minulých dnech zjišťoval, jak hospodaří české domácnosti a přišel k překvapivým číslům: naprostá většina Čechů totiž tvrdí, že ve svých domácnostech šetří a výdaje dopředu pečlivě zvažuje.

„Průzkum potvrdil data z roku 2011, kdy se ukázalo, jak domácnosti zareagovaly na příznaky ekonomické krize – omezením výdajů. Domácností, které vycházejí velmi obtížně s příjmy a žijí od výplaty k výplatě, ale na druhou stranu nepřibývá,“ zmiňuje ke svému průzkumu STEM.

Většina českých domácností je šetrná,  jen třetina si ale může dopřávat

Většina domácností se ale prý chová velmi odpovědně a šetrně. Skoro 90 procent lidí totiž v průzkumu agentuře STEM zodpovědělo, že všechna vydání doma zvažují a plánují, čtyři pětiny rodin pak prý šetří a odepírají si zbytečnosti a jen necelá pětina rodin žije podle zásady „když máme peníze, utrácíme, když dojdou, tak se uskromníme“.

Jenže sotva třetina lidí si může dopřávat..„Pouze zhruba třetina respondentů uvedla, že si bez velkých problémů mohou dopřát věci, které jim zpříjemňují život,“ připomněl STEM.

Nejvýraznější změnou z celkového nadhledu je však to, že se ale nijak v posledních letech nezměnil podíl lidí, kteří se hlásí k naprosté hospodárnosti a spořivosti. Zatímco nyní jich je 53 procent, mezi roky 2009 a 2011 jich přibylo ze 47 procent na 54 procent. Tento podíl lidí pak podle STEMu přímo tvrdí, že se v jejich rodině šetří a výdaje se plánují. Zásadu „dokud je co utrácet, utrácíme, když peníze dojdou, uskromníme se", tak přímo zavrhují.

Na to ovšem ekonomický expert KSČM, poslanec a stranický místopředseda Jiří Dolejš krčí rameny.

Takovou "gramotnost" zase nemají

„Rozpor vidím v tezi, že 90 procent domácností deklaruje, že rodinné výdaje zvažují a plánují. Test finanční gramotnosti České národní banky totiž ukazuje na něco jiného – na to, že 48 procent domácností nedělá rodinný finanční plán. Z těch kteří ho dělají, tak ale přiznávají, že jen pětina plánují jen na měsíc, nikdy ne déle. Indikuje to i fakt, že část rodin sice tvrdí, že plánují, ale současně tvrdí, že utrácejí dokud mají,“ reagoval na čísla vyplývajícího z průzkumu pro ParlamentníListy.cz Dolejš.

STEM také porovnával čísla, která má k dispozici i z minulých let. Tato časová řada pak podle STEMu údajně ukazuje dlouhodobou stabilitu ve strategii domácího hospodaření. „Jen stěží bychom totiž hovořili o náznaku ´rozhazování´ v roce 2009 a o návratu k šetrnosti a úsporám v posledních dvou letech,“ zdůraznil průzkum.

První nápor na peněženky byl v roce 1990

Jde totiž o to, že STEM zaznamenává hospodaření domácností již od roku 1990. Právě ale v roce 1990 byl u lidí největší nápor na jejich peněženky, neboť tehdy došlo nárazově k deregulaci cen. Druhý nápor se pak podle STEMu datuje ke konci 90. let (konkrétně 1997 až 98) po prvních vážnějších ekonomických problémech v historii samostatného státu, provázených navíc krizí politickou.

„Relativně nejsnáze vycházely domácnosti s příjmy v letech 2005 až 2007, nikdy však podíl domácností, které vycházejí s příjmy ´snadno´, nepřekročil desetinu. Současnou situaci lze z pohledu této časové řady označit za průměrnou, rozhodně nikoli za kritickou,“ poznamenal k tomu STEM v průzkumu.

Začínáme se blížit období transformace

Tvrzení o průměrné ekonomické situaci domácností je ale podle Dolejše sporné. „Časové řady odhalují jen krizové okamžiky v sociálně ekonomickém vývoji země za posledních 23 let. Nejtěžší zatím bylo období transformace, ale začínáme se mu blížit,“ připomněl Dolejš nynější druhou a zároveň hlubší vlnu krize.

„Srovnání ale ztěžuje odlišné statistické rozdělení situací domácností, proto označit dnešní situaci pouze za průměrnou - jak uvádí na druhou stranu STEM - je metodicky problém,“ zdůraznil pak Dolejš.

Podle něj totiž není problém v tom, zda se nahoru, či dolů hýbe skupina lidí, co si bez velkých problémů může dopřát věci, které jim zpříjemňují život - což je podle STEMu nyní zhruba třetina respondentů – ale důležité je prý to, zda přibývá, nebo nepřibývá domácností, které jen velmi obtížně vycházejí s příjmy a uvádějí tak často to, že žijí od výplaty k výplatě.

Rozbuška? Ti, co žijí ze dne na den

„Sociální rozbuška je rostoucí kategorie lidí nacházející se v situaci relativní chudoby - lidé, kteří žijící ze dne na den, které každý sebemenší problém přivádí na okraj existenční nouze. Samozřejmě, že tato nouze nemá parametry ´hladové Afriky´, ale může posílit skupinu chronicky sociálně vyloučených, ve které pak empiricky narůstá podíl bílé majority a potvrzuje, že nejde o etnický, ale sociální problém,“ upozornil.

Podle něj je ale sklon k úsporám významný ekonomický indikátor. „Znamená obecně buď problém s investičními příležitostmi (u občanů nejčastěji jde o pořízení bydlení, anebo odloženou spotřebu), méně už  pak spoření lidí znamená to, že přednost efektu ze zhodnocení úspor - dnes běžně nedosahuje na inflaci,“ doplnil.

Ekonom: Oni fakt nejsou gramotní

Jenže, pokud ekonomové hovoří o šetření domácností, pak na druhou stranu sypou čísla o zadlužení domácností. Z jiných průzkumů totiž vyplývá, že téměř polovina domácností je sice v plusu, tedy, že buď nemá žádné půjčky a přitom má úspory (25 procent), nebo má více úspor, nežli půjček (21 procent).

Výkonný ředitel think-tanku TANK Vít Kalvoda (TANK se zabývá spotřebitelskými právy na finančním trhu) se domnívá, že současný problém zadluženosti v Česku spočívá hlavně ve finanční gramotnosti lidí. A ta se podle něj - podobně jako podle Dolejše - v Česku dlouhodobě nelepší. Problém je totiž v nezájmu lidí.

„A i když ho mají, tak zde chybí zdroje skutečně nezávislých informací. Pokud ty zdroje tady jsou, tak je člověk nelehce rozpozná od těch zdrojů, které závislé jsou a za kterými stojí nějaké konkrétní finanční instituce,“ uvedl Kalvoda pro Český rozhlas.

První moment - nemám na běžné výdaje. Druhý - nesplácím...

První moment, kdy by se měl člověk nad svým rozpočtem vážně zamyslet, podle něj je, když zjistí, že nemá na své běžné výdaje. Proto k této situaci radí, buď snížit své potřeby, anebo využít pomoc rodiny.

„Další moment je situace, kdy už nezvládám splácet své dluhy. Tady už ale existují instituce, které mi mohou pomoci, například Člověk v tísni, případně Poradna při finanční tísni a další organizace, na které by se měl člověk obrátit dříve, než se dostane do nesplácení,“ vypočetl Kalvoda.

Dluhy samy o sobě ale prý nejsou tak úplně špatné. Problémem jsou pak takové dluhy, které se nesplácejí a které mají vysoký úrok.

Do dluhů padají nejčastějí lidé s výučním listem

Jak již dříve uvedl pro ParlamentníListy.cz v této souvislosti ředitel agentury STEM Jan Hartl, do kategorie ohrožených lidí velkými dluhy spadají především manuálně pracující lidé s výučním listem.

„Lidé jsou přesvědčeni o tom, že jim osobně se daří ještě docela dobře, ale mají pocit, že naší společnosti se vede špatně. Mají velkou obavu z budoucnosti, mají pocit, že úroveň, kterou mají dnes, a tu hodnotí relativně slušně, bude dlouhodobě neudržitelná,“ vysvětlil Hartl.

Za posledních pět let se podle něj vylepšily finanční poměry u starší části populace, hůře jsou na tom naopak nyní mladší lidé. Výraznější obavy z budoucnosti zaznamenala pak agentura u výzkumníků i u studentů a také u podnikatelů a živnostníků.

Lidé se rozhodují podle okamžitého efektu

„Lidé jsou realisté a hodnotí své možnosti střízlivě. Není to tak, že by v každém okamžiku žehrali na to, že je všechno špatně a všeho je málo,“ shrnul pak Hartl celkově data.

"Sklon k spotřebě je exaktně vztah mezi výdaji na spotřebu a důchodem, tedy nejde ani o dobro, ani o zlo, nýbrž je to opak sklonu k úsporám. Prostě přírůstky peněz, které mám - buď šetřím anebo utratím. A rozhoduji se podle toho, jaký efekt mi ta, či ona volba přinese. Logicky se netýká toho, když mám jen na nezbytné každodenní potřeby, pak před takovým rozhodováním, co dám stranou, nestojím,“ doplnil na závěr pro ParlamentníListy.cz Dolejš k utrácení domácností.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…