Do takových spojitostí dává kupodivu alkoholový zločin s přemírou demokracie syn komunistické oběti Heliodora Píky Milan, jenž nedávno oslavil devadesátiny.
„V novinách vyšly úvahy o tom, že vám do Česka vrátíme všechny vaše flašky alkoholu, které tady byly staženy z prodeje. Bude se o tom asi ještě dost debatovat, ale podle mě je to slušný návrh,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Milan Píka, jenž žije na Slovensku. Syn jedné z nejznámějších obětí komunistického teroru tragický metanolový podvod zdůvodňuje mimo jiné i tím, že lidé v demokracii úplně zvlčili, protože ji nedostali po kouskách.
Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Zvonění klíčů a mírná totalita
„Po sametové revoluci získali Čechoslováci svobodu, ale dodnes se s ní nenaučili pořádně zacházet a žít. V listopadu 1989 jsme zvonili klíči, ostatně taky jsem to tady v Bratislavě dělal. Už tehdy jsem se však obával toho, co nastane. Teď je vidět, že svoboda neměla přijít až tak z čistého nebe a skokem, bez určitého časového předělu. Měl tam být několikaletý mírně totalitní přechod, aby lidé v pokoře přijali práva, ale i řadu povinností, které úplná demokracie vyžaduje,“ vysvětluje Píka v souvislosti s řadou afér, které hýbou hlavně Českem, ale částečně i Slovenskem.
Psali jsme:
Občané si podle něj měli prožít ještě několik přechodných let strachu, aby se naučili se svobodou žít. „Strach a obavy z komunistů byly pro lidi takovým stavidlem, proti vlastním chtíčům. Po sametu se stavidlo zvedlo a v lidech převládly sobectví a zištnost. Každý žije jen pro sebe, bližní ho nezajímají, a když chce získat peníze, tak se často zachová nečestně. Vždyť v Česku, ale i v ostatních evropských zemích, ohrozil při metanolovém zločinu, kvůli splacení dluhů, pár podvodníků desetitisíce ostatních, co si chtěli po práci odpočinout a dát štamprli,“ zlobí se.
Bitva u Lipan
Na mysl přijde, že to jsou dost podivná slova od člověka, jemuž komunisté pověsili tátu, a jenž seděl několik měsíců v jeji ch lágrech. „Kdyby alespoň v počátečním stadiu demokracie přetrvala obava z StB, výslechů a pronásledování, tak by tolik nepravostí dnes nebylo. Vždyť je to samý zločin, korupce a tak dále. Je mi to líto, “ vede si přesto svou Milan Píka. Pro kvalitní české likérky a destiláty jako třeba Becherovka či Jelínek, je podle něj první prohibice v historii podobná bitvě u Lipan, v níž v roce 1434 utrakvisticko – katolická aliance porazila hlavní vojenské složky radikálního křídla husitského hnutí.
Psali jsme:
Na Slovensku mají veškerý alkohol, jen ten český už je z regálů pryč a teď se uvažuje o tom, co dělat dál. Nejvíc je v těchto záležitostech činný tamní ministr zemědělství Lubomír Jahnátek. Nejnovější úvahy, jak už je výše zmíněno, spekulují o tom, že by měl být do Česka veškerý odtud pocházející alkohol vrácen. „Nejen Fernet či Becherovku, ale úplně všechno. Osobně jsem rád popíjel hlavně dřív, dnes už toho jako senior tak moc nezvládnu. Nicméně Tuzemák rozředěný limonádou mi vždycky chutnal a Becherovka jakbysmet. Škoda toho,“ posteskne si.
Devadesátiletý Píka
Jeho otec, generál Heliodor Píka, bojoval za první světové války u Československých legií ve Francii. V roce 1922 se mu narodil syn Milan. Během další války působil nejdříve jako zplnomocněnec exilové vlády na Balkáně a roku 1941 začal formovat jednotku československé armády v Sovětském svazu. Mezitím poslal prezidentu Edvardu Benešovi varování, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu v něm. Po únoru 1948 byl zatčen a za velezradu ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti oběšením. Poslední noc před popravou se s ním setkal syn Milan.
Ve vězení byl totiž v době popravy ve vazbě umístěn i Milan Píka, jenž za války bojoval od roku 1940 u Britského královského letectva. Ten byl zatčen roku 1948 a za necelý rok, pro nedostatek důkazů a díky mezinárodní politické situaci, propuštěn. Od tehdejších mocipánů si však užil dost šikany. Od roku 1949 našel útočiště na Slovensku, které mu, jak sám říká, poskytlo druhý domov. Roku 1968 byl jeho otec plně rehabilitován, ale plného uznání se mu dostalo až po roce 1989. Milan Píka dnes bydlí v Bratislavě a stará se o nemocnou manželku. Zášť vůči dnešním komunistům muž, jenž nedávno oslavil devadesátiny, prý necítí. Jasně totiž říká: „S nenávistí se nedá žít!“
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
