Mezinárodní dělnický svátek, který je v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti skutečně více než aktuální, si připomněli komunističtí soudruzi na 1. náměstí v Mostě. Neopomněli na strhání pravice a zastali se i živnostníků.
Několik desítek minut před oficiálním zahájením akce se středem města line dechovka seniorské kapely Melodie. Šlágry jako Tučného „Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap“ nebo „Brzy bude ráno“ Věry Martinové jsou milým překvapením v sérii popěvků a evergreenů dechového repertoáru starého padesát šedesát let. Metr od hudebního „ostrůvku“ se z dlažebních kostek tyčí symbolická branka s heslem S lidmi pro lid. Před tu se shlukují představitelé zdejší Komunistické strany Čech a Moravy.
Zdravotní péče a vzdělání je luxus pro majetné
Kolem náměstí se štosují ročníky odhadem šedesátiletých a starších. Členský kádr okresní KSČM je ovšem viditelně mladší. Předseda Radek Belej, jinak městský i krajský zastupitel, i jeho kolegyně zastupitelka Hana Aulická Jírovcová, jsou toho stěžejním dokladem. Hana Aulická je lidem představena jako horká kandidátka mosteckých komunistů za rok do Parlamentu. Vedle nich stojí Jiří Novák, matador mostecké KSČM, dříve předseda tamního klubu zastupitelů. Nechybí tu ani další člen mosteckého zastupitelstva za KSČM, Václav Jírovec.
V davu je vidět, jak si hojně lidé podávají ruce s Jiřím Kurcinem, dřívějším náměstkem primátora za KSČM. Ústecký kraj má z řad komunistů přímo hejtmana, Oldřicha Bubeníčka, i prvního náměstka, ti však spadají pod jinou okresní organizaci KSČM a není je proto zde vidět.
Proslov patří mladšímu ročníku, Radku Belejovi, dříve asistentovi vyloučeného exkomunisty a exsenátora Vlastimila Balína. Je patrné, že ve straně se stále používá někdejší oslovení, neb moderátor zve ke slovu „soudruha Beleje“. Když dozní uvádějící song „Práci čest“, vytáhne Belej několik papírů poznámek a hovoří přibližně dvacet minut. Začne tím, že první máj je jeden z nejkrásnějších dní v roce a je nejen připomínkou stávky amerických dělníků v Chicagu v roce 1886, ale připomenutím dění v naší republice. „Od počátku devadesátých let je trnem v očích nejmilitantnější pravice,“ popichuje politické protivníky, k nimž se v řeči vrací ještě několikrát, aby upozornil například na to, že díky této „elitě“ se ze zdravotní péče a vzdělání dělá luxus pro majetné.
Bez práce nejsou koláče a s ní leckdy také ne
„Mít dnes práci, to je největší přání. A i když ji člověk má, vyvolává strach a stres, že o ni přijde. Když ji má, neznamená to, že dostane adekvátně zaplaceno a může za to žít. Nebo na plat čeká i týdny a stejně dostane málo. Jak se dnes mají cítit ti, kteří přišli o práci ne vlastní vinou a potřebují zabezpečit rodinu?“ vznesl řečnickou otázku a vzápětí zdůraznil, že lepší postavení nemají ani drobní řemeslníci a živnostníci, kteří jsou likvidováni nadnárodními korporacemi. „Je ničen solidární systém,“ hřmí Radek Belej. Potlesk zazní, když zmíní místní palčivé téma pokračování těžby hnědého uhlí. Neopomene totiž připomenout, že co se týče práce, tak na přelomu let 2009/2010 to byla právě KSČM, kdo jako první vydal stanovisko k prolomení limitů těžby uhlí, které zajistí pokračování práce v hornickém regionu. „Teď se k tomu mnozí hlásí,“ poukazuje.
Ironie nad zemřelým prezidentem i církevními restitucemi
Sarkasmus čiší z přesvědčivě vyřčených slov Radka Beleje, když analyzuje, co se lidem po 89. roce slibovalo a kde nic, tu nic. „Jsme děsivě zadluženi. Co když se optimistické prognózy, že krize končí, nenaplní? Pamatujeme si proslovy Václava Havla Veškrny – hřímal o strašení nezaměstnaností, ale jaké statistiky dnes hlásají úřady práce,“ pošťouchne zesnulého exprezidenta, kritika komunistického režimu a pokračuje: „Navíc armáda nezaměstnaných je mnohem početnější, když k číslům úřadu práce přičteme ty, kteří jsou z evidence vyřazováni.“
Zazní odsouzení senátorů Mejstříka a Štětiny, kteří chtěli Svátek práce zrušit pro jeho nesmyslnost. Mezi řečí Belej stihne zaúkolovat kolegu, ať vyřeší vyrušování ze zadních řad. „Ať ten s tou čepicí vzadu neruší,“ sykne a na paškál si bere církev. „Chtějí Svátek práce nahradit dalším církevním svátkem,“ nadhazuje s průpovídkou na aktuální téma církevních restitucí.
Předvolební propaganda: Pozor na veteš!
Radost z dlouhého monologu by neměl litvínovský starosta, vyloučený nedávno z Věcí veřejných, bývalý ODSák Milan Šťovíček. „Prošel všemi pravicovými stranami a věřte, že ho příští rok uvidíme zase pod jinou. Na takové lidi pozor. Je to veteš dnešní doby. Nenechte se ošálit hlasy přeběhlíků,“ apeluje na správný výběr ve volbách, které nás čekají napřesrok. Obyvatelé by podle něj měli přestat naslouchat lídrům pravice, kteří hájí jen své zájmy. „Svět přece patří všem lidem,“ hlásá s tím, že realita všedního dne má s demokracií jen pramálo společného: „Donekonečna očerňovaná KSČM je jediná parlamentní strana, která dokáže prosadit důstojný život. Naše základní priorita není šetření na lidech, ale rozvoj lidského kapitálu.“
Jeho slova poslouchá kolem stovky převážně důchodců. Cyklista projíždějící náměstím však mírně ruší, byť se snaží šeptat. "Ty kecy jsou stejné jako před čtyřiceti lety. Ti to začali rozkrádat a tyhle jejich děti to dodělaly,“ poukazuje na mladé i staré komunisty. Než zas šlápne do pedálů, stihne ještě poznamenat: „Tyhle žvejky a nápisy znám už šedesát let.“ Radek Belej právě řekl vše, co měl na srdci. Loučí se heslem "Čest práci". Plamenný proslov je uzavřen z reproduktorů hřmotným „Poslední bitva vzplála, dejte se na pochod“. Lidé si mohou zdarma vzít červený balonek s nápisem Srdce bije nalevo. Koupit si mohou drobné předměty jako propisky či kalendář. Mezi lidmi pobíhá kamelot s novinami s typickým znakem červených třešní.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš