Pochybnosti zvláště u těch, kdo chtějí navrhnout prezidnetského kandidáta bez podpory některé z parlamentních stran, vyvolává možnost zpochybnění kandidatury díky nepravým podpisům v archu. Ten musí obsahovat minimálně 50 tisíc podpisů s uvedením adresy a data narození každého ze signatářů. Podle Rychetského zde nastává problém. "Není zákon, který by stanovil, kdo má právo zpochybnit, napadnout u soudu pravost té petice, není stanoveno, u kterého soudu," uvedl v ČT.
Budoucí zákon mluví o přezkumu Ministerstvem vnitra
"Kdo může takovou žalobu podat a kam? Patrně každý volič, to je šest nebo sedm milionů stížností," nastiňuje teoretickou variantu průběhu první přímé volby prezidenta šéf Ústavního soudu. Má pravdu i vzhledem k prováděcímu zákonu z dílny Ministerstva vnitra, který nyní míří do vlády.
Psali jsme:
MVČR navrhuje dvě varianty. V první by náhodně vybralo na každé petici se jménem kandidáta 8.500 podpisů, jejichž pravost by prověřili úředníci. Pokud by více než jedno procento nebylo v pořádku, bude se pokus opakovat. V případě stejného výsledku je kandidát vyřazen, u méně než procenta nesouhlasejících údajů se takoví signatáři vyřadí. Druhá varianta dokonce počítá s kontrolou všech údajů na elektronické verzi petice, zde by se opět nezapočítávali ti, kdo uvedou nesprávné údaje.
Nás zpochybnit mohou, lidi navržené parlamentem ne. Diskriminace?
Zatímco Rychetský v ČT důrazně varoval před situací, kdy nikdo neví, kdo vlastně může petice zpochybnit, politici malých stran varují před dalším efektem, který dvojí způsob navrhování kandidátů (peticí z řad občanů nebo pomocí skupiny zákonodárců) může přinést.
Psali jsme:
Postavení stranického kandidáta velké partaje je totiž díky nezpochybnitelnosti jeho návrhu vůči těm mimoparlamentním diskriminační. Teoreticky by mohlo necelých 200 neplatných podpisů sestřelit populární osobnost ve prospěch jiné, méně populární, za kterou stojí některá z parlamentních stran. Že by někdo z potřebné dvacítky poslanců či desítky senátorů úmyslně uvedl nepravdivé údaje, pak lze téměř s jistotou vyloučit.
"Návrh prováděcího zákona by měl tuto možnost řešit důsledně. Pokud ale existuje možnost na základě malého množství falešných podpisů kandidáta vyřadit, pak jde určitě o diskriminaci kandidátů, kteří přijdou s podporou veřejnosti místo poslanců. Na definitivní verzi si ale počkejme, až vyjde ze sněmovny, respektive Senátu," řekla ParlamentnímListům.cz šéfka Suverenity a zároveň jedna z potvrzených uchazečů o prezidentský post, Jana Bobošíková.
SPOZ: Falšovali už petici za přímou volbu, jsme připraveni
Místopředseda pražské organizace SPOZ Vladimír Hönig dokonce s možností falšovat podpisy na arších počítá. "Nedávno proběhla petice pro přímou volbu a my už s takovými podvodníky počítáme. I zde jsme odhalili několik pokusů o zapsání nepravdivých údajů," uvedl pro ParlamentníListy.cz Hönig. Nebezpečí zvýhodnění stranického kandidáta před nezávislým ale nechce zatím hodnotit nijak jednoznačně. "Předpokládám, že vládní návrh a verze schválená parlamentem se budou dosti lišit," věří Hönig. A zároveň se legislativního procesu podle svých slov trochu bojí.
Psali jsme:
Zvýhodnění kandidátů parlamentních stran před těmi ostatními nepřímo naznačil ParlamentnímListům.cz i právník a poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). "Předpokládám, že velká většina kandidátů, kteří budou mít šanci uspět, bude zároveň navržena poslanci či senátory, takže žádná pochybnost nebude, je to hledání problému tam, kde není," ujišťuje poslanec s tím, že teoreticky má ústavní soudce Rychetský samozřejmě pravdu.
Filip varuje před aktivními podivíny
Za velký problém považuje možnost zpochybnění malé části z 50 tisíc podpisů i lídr KSČM Vojtěch Filip. "Zaslouží si to velkou pozornost. Rozhodně nejde o nějakou marginálii. Přeci jen jde o volbu hlavy státu," varuje Filip. V úvahu je podle něj třeba brát nejen možnost zpochybnění kandidatury za účelem odstranění příliš silného kandidáta, ale i volební účast různých podivínů. "Dovedu si představit, že takoví lidé jsou schopni pro ovlivnění výsledku voleb udělat cokoliv," říká poslanec.
Filip také v roce 2013 očekává spíš souboj bank než kandidátů. On sám navrhl zastropování financí na volební kampaň, ovšem bez úspěchu. I v této věci jsou prý mimoparlamentní kandidáti silně v nevýhodě.
Parlamentní strany ale s představením svých kandidátů nijak nespěchají. Nejdále je zatím TOP 09 s Karlem Schwarzenbergem. U ODS se rozhoduje mezi šéfkou sněmovny Miroslavou Němcovou a bývalým předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Jan Švejnar si asi zopakuje svůj pokus z poslední prezidentské volby, kdy neuspěl proti Václavu Klausovi, tentokrát pod vlajkou ČSSD a možná i Věcí Veřejných. U mimoparlamentních stran hovoří o expremiérech Miloši Zemanovi a Janu Fischerovi, do boje jde i Jana Bobošíková, která stejně jako Švejnar již kandidovala minule proti Václavu Klausovi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: az
