Velké pohyby, které by měly zneklidnit Američany? Šíří se další informace o ohrožení dolaru

24.06.2014 9:02

JINÝMA OČIMA Není všechno zlato, co se třpytí. Právě proto se o zlato vždy v historii vedly spory, války. A ani dnes nedává milionům lidí na světě spát. Jeho cenami hýbe například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. A tu chce krýt - jak bývalo zvykem - právě zlatem.

Velké pohyby, které by měly zneklidnit Američany? Šíří se další informace o ohrožení dolaru
Foto: zlataky.cz
Popisek: Investiční zlato, ilustrační foto

Čína v poslední době skupuje zlato. Skupuje ho ve velkém, a tak se objevují spekulace o tom, zda za tím nestojí snaha, aby to byla právě Čína, kdo převezme brzy globální rezervní změnu (kterou drží zatím USA). Na rozdíl od Spojených států by však zřejmě mohla tuto měnu krýt zlatem – tak, jak tomu bývalo kdysi.

Poté, co někteří odvážní odborníci nacházejí postupně odvahu hovořit o tom, že je čas začít uvažovat tak, abychom se naučili brzy vnímat jako středobod světové ekonomiky východ, a nikoli dosud dominující euroatlantický svět, lze pozorovat celu řadu faktorů, které tyto teorie potvrzují. Plánuje tedy skutečně Čína podložit jüan zlatem a přeměnit ho na globální rezervní měnu? Je možné, aby jüan nakonec nahradil americký dolar jako primární rezervní měnu planety?

„Je veliký rozdíl mezi cenou a hodnotou zlata. Hodnota zlata se historicky nemění. Již 5000 let je hodnota, myšleno kupní síla, takřka totožná. Mám-li však odpovědět na otázku takzvané ceny zlata, tak jsem bohužel závislý na faktorech, které jsou velice manipulativní. Z mého pohledu se MMF, ECB či FED všemožným způsobem snaží potlačit růst ceny zlata. Využívají k tomu, nicméně, velice krátkozraké nástroje, kterými jsou například levné hypotéky či dnes již záporné úrokové sazby. Tisknutím peněz se nikdy žádný problém nevyřešil,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Žák ze společnosti Zlataky.cz. Přímo k tomu, jaký vývoj může skupování zlata Čínou nabrat, se sice nevyjádřil, přesto jeho vyjádření mnohé napovídá.

„Obecně se dá říci, že historie měn od nejstarších dob po dnešek je kontinuální přehlídkou permanentních pokusů skupin, vlád i mezinárodních institucí o vytvoření náhražek zlata v měnovém systému. A snahy o demonetizaci jsou stále aktuální. Avšak stále dochází k silné tezauraci, a tím tedy role zlata nikdy neskončí. Dochází pouze k přelévání zlata z jedné strany na druhou. Myšleno od vlád k lidem, a naopak. Jak vše může dopadnout, nám může poodhalit minulost. V období nástupu zlata jako měny došlo vždy k velice příznivému růstu ekonomiky (Egypt, rané římské císařství, 12.-15. století v Evropě a i období Bretton-Woodského protokolu). Naproti tomu období pozdního Říma či raně feudální Evropy a možná i dnešní doba signalizují spíše neproduktivní hospodářský cyklus,“ konstatoval Žák.  A tak se vraťme k Číně a jejímu náhlému zájmu o žlutý kov.

Nejde jen o soutěž – ale o moc nad světem

Podle serveru AC24 s alternativním zpravodajstvím je pravdou, že Čína nechce jen soutěžit se Spojenými státy. Spíš plánuje ve skutečnosti Spojené státy nahradit jako dominantní ekonomická mocnost světa. Ve skutečnosti prý Čína už obnáší větší objem globálního obchodu, než kolik připadá na Spojené státy.

Jenomže, kdyby skutečně jednoho dne Čína oznámila, že podložila jüan zlatem a už nebude používat v mezinárodním obchodě dolar, světem, jak ho známe, by to důrazně otřáslo, a podle některých vyjádření by to způsobilo finanční posuv až kataklyzmatický.

Čína však drží v ruce celou řadu dobrých karet. Vlastní například bilion dolarů dluhu Evropy, je druhou největší ekonomikou planety. Navíc - nikdo nepoužívá dolar v mezinárodním obchodě více než Čína, kromě samotných Spojených států. Pokud dosud Čína musela používat dolar v mezinárodním obchodě, protože k tomu nebyla žádná atraktivní alternativa, zlatem podložený jüan by to všechno změnil rychle a zásadně.

„Finanční krize v euroatlantickém světě znamenají, že celý svět potřebuje novou a stabilnější globální rezervní měnu. Četné faktory naznačují, že čínské úřady chtějí, aby k internacionalizaci došlo do roku 2015. A čínská vláda bezpochyby už velice usilovně jüany v mezinárodním obchodě podporuje,“ zmínil server AC24 vyjádření John McCormicka z RBS Group a dodal, že pro Čínu není mít globální rezervní měnu jen o ekonomice. Je to též o moci.

Čína uzavírá dohody i s dalšími zeměmi

I proto zřejmě čínská vláda letos dosud uzavřela dohody o konvertibilitě měny s Austrálií a Novým Zélandem.

Možná i proto čínští zákazníci vloni nakoupili přes 1176 tun zlata, jak uvedla Čínská asociace pro zlato. Poptávka tak meziročně stoupla o 41 procent, dodala tato státem ovládaná organizace s tím, že přes hranici tisíce tun se spotřeba přehoupla vůbec poprvé.

Navíc se očekává, že v následujících čtyřech letech poptávka Číny po zlatě ještě dál poroste. Světová asociace zlata 15. dubna 2013 vydala zprávu s názvem Čínský trh se zlatem: pokrok a budoucnost. V ní se uvádí, že roční poptávka čínských obyvatel po zlatě se zvýší z letošních 1132 tun na 1350 tun v roce 2017.

Zatím k nastartování světových cen zlata však tyto kroky nestačí

Jisté je tak prý jedno - Čína se stala nyní největším trhem se zlatem na světě. Tradičně největší část zlata skončila na pultech klenotnictví. Zlatníci prodali šperky o váze 716,5 tuny, meziročně o 43 procent více. Ještě větší navýšení poptávky, o 57 procent, zažily zlaté pruty, obvykle sloužící jako investiční produkt. O tom, jak jsou na tom Češi, si řekneme níže, zatím zůstaňme u Číny.

Nutno však dodat, že ani čínská poptávka, tvořící podle asociace nyní už čtvrtinu celosvětového zájmu, ale nestačí k opětovnému nastartování růstu globálních cen drahého kovu. Investoři se jej totiž zbavují kvůli obavám, že americká centrální banka zastaví svůj program podpory ekonomiky. Čínští zájemci, nakupující obvykle s omezeným rozpočtem, na vyvolání dlouhodobého růstu cen nestačí.

Jenomže i když to může někomu připadat poměrně jednoduché, pokud čínské úřady opravdu budou chtít, aby jüan nakonec nahradil dolar jako primární rezervní měna světa, potřebují udělat něco, co přiměje zbytek světa, aby ho chtěl používat.

Jak? Mohou toho dosáhnout, pokud podloží jüan zlatem. A že na tom Číňané pracují, napovídá hned několik ukazatelů.

Měsíčně Čína skoupí až stovky tun zlata

„Země spolu zatím jedna s druhou bojovaly, aby zlevnily své měny. Problém s levnými měnami je v tom, že pak jsou komodity dražší. A tak se Čína rozhodla přijmout tvrdší měnu. Ten pohyb jüanu skoro přes noc byl jedním z nejvýznamnějších vzepětí, jaké jsem kdy viděl. Jak jsem řekl, jüan vyrostl na nejvyšší hodnotu všech dob. Za pouhých devět měsíců nabral proti americkému dolaru zhruba 5 procent. Čína jen za jediný měsíc navíc rovněž dovezla přes 200 tun zlata. (Podle agentury Reuters bylo v březnu 2014 dovezeno z Hong Kongu do Číny více než 223 tun zlata. To zastínilo předchozí rekord 114 tun z prosince.)

„To je ohromné množství. Znamená to dovoz rychlostí přes 2 400 tun zlata ročně. A to prostě přiblížilo skutečně okamžik, kdy se Čína stane největším držitelem zlata na světě. Číňané viděli, jak zlato padá, ale nenakupovali ho jen během propadu. Nakupovali tolik, kolik jim trh dal. A zase vidíte, jak jüan stoupá, a to je teď pro Číňany výhodou, poněvadž je pro ně zlato ještě levnější,“ popsal pro prisonplanet.com finanční manažer King World News Stephen Leeb.

Otázkou podle něj je to, kolik Čína v tuto chvíli zlata nashromáždila. Poněvadž to však nikde jejich úřady neprezentují, existují jen odhady. Jeden takový z nedávné doby hovoří o tom, že čínská zlatá rezerva je nyní více než 7 000 tun zlata, potenciálně to ale může být i daleko více.

„Nestane se to příští týden nebo příští měsíc, ale nakonec bychom mohli spatřit Čínu, jak podkládá jüan zlatem. Až k tomu dojde, bude to pro Spojené státy naprostá a totální finanční katastrofa,“ zní komentující doplnění informace na AC24.

Kolaps dolaru a destabilita světové ekonomiky?

Z informací, které prosakují na veřejnost při rešerších zahraničního tisku, vyplývá také, že Čína začala přepracovávat všechny své dosavadní zlaté rezervy do malých kilových cihliček. A dělá to podle některých, zejména těch alternativních, médií proto, aby vydala novou, zlatem krytou rezervní měnu. Zároveň se objevují varování mnohých, že tyto kroky naruší světový obchod a následně mohou způsobit kolaps dolaru.

Příznivci konspirací tak mají jasno a podle nich již není pochyb, že americký dolar bude brzy jen historií. Bezpochyby jde o strategickou část nedávných obchodních dohod s Ruskem, Japonskem, Brazílií, Indií a Íránem. GATA dokonce odhaduje, že 80 procent zlata, o kterém si investoři myslí, že mají alokované, je už dávno fuč, a většina z něj pravděpodobně skončila právě v Číně.

Jedná se prý o nastupující nový proces, který bude tvořit  základnu pro možný nový monetární systém. Zlato v něm bude podporovat obchodní platby. Zpočátku bude použito pro obchod, později i v bankovnictví. Americké dluhopisy by tak šly stranou.

Zaznívají dokonce i názory, že se jedná o předzvěst kolapsu amerického zadluženého dolarového systému, a tak Číňané dál stěhují tisíce metrických tun zlatých cihliček z Londýna, New Yorku a Švýcarska. Cihličky prý už nechtějí v uncích, ale v kilogramech. „Není jasné, zda tento projekt funguje pouze v Číně, protože je tu pár indikátorů, že jsou v tom zapracovány i švýcarské slévárny, protože mají zkušenost a kapacitu,“ uvádí též server alternativního zpravodajství AC24.

Zmiňuje pak to, že již v roce 2013 velké banky z Wall Street oznamovaly, že se potýkají s nedostatkem fyzického zlata. Příkladem za všechny byla prý banka JP Morgan, v jejíchž trezorech se momentálně nachází jen zlomek zásob z počátku letošního roku. Doplnit stavy drahého kovu však není zdaleka tak jednoduché, jak by se při současných cenách mohlo zdát. Americká megabanka zoufale shání zlato, kde se dá. A to klidně kilo po kile.

Boje v Iráku poslaly světové ceny zlata k třítýdennímu maximu

Ovšem ten, kdo by se rozhodl nakupovat zlato i zde v Česku, má celou řadu možností. Nutno však dodat, že v posledních týdnech cena zlata světově letí nahoru. Proč? „Příčinou jsou boje v Iráku a dobytí významných území povstalci. Tím rostou ceny stříbra, zlata a ropy. Zlato díky tomu poprvé od letošního 27. května překonalo opět hranici 1 280 dolarů za unci,“ řekl ParlamentnímListům.cz Libor Skalský, vedoucí obchodního oddělení společnosti Nakupzlato.cz.

Jak dodal, cena zlata začala stoupat už po dobytí Mosulu 10. června a 16. června dosáhla hodnoty 1 283,50 dolaru za unci. Odborníci proto nyní čekají, jak bude pokračovat nejen samotný konflikt, ale i vývoj ceny zlata.

„Dělí se přitom na dvě skupiny. Podle první bude vzestup ceny krátkodobý a růst evropské i americké ekonomiky ho srazí zpět. Další čekají, že boje budou pokračovat a cena ještě stoupne. Upozorňují přitom i na stále napjatou situaci na Ukrajině,“ doplnil Skalský.

Podle analytiků zlato brzy může překonat i 1 300 dolarů

Například podle analytika Société Générale Robina Bhara je možné, že pokud se konflikt v Iráku dál vyhrotí, zlato poprvé od 19. května překoná hranici 1 300 dolarů za unci. Zároveň upozorňuje a upřesňuje, že růst ceny zlata může ovlivnit již zmiňovaná situace na Ukrajině, kde proruští separatisté v noci na 14. června sestřelili ukrajinské vojenské letadlo se 49 lidmi na palubě.

Zlato nejčastěji u nás nakupují muži mezi 40 a 50 roky

Společnost Zlaťáky.cz, která je v Česku největším obchodem se zlatem, se zajímala o zvyky Čechů při jejich nákupech. Zpracovala dokonce průzkum, v rámci kterého zjišťovala, jaké charakteristiky má člověk, který v České republice nakupuje fyzické zlato. Dá se přitom uvést, že se jedná o muže, nejčastěji ve věku 41 – 50 let, který žije v Praze nebo na jižní Moravě. Zůstaneme-li u čísel přímo z českých a moravských luhů a hájů, pak výzkum zaměřený na nákupy zlata ukázal také toto:

Ač podíl 22 % není ve srovnání s jinými formami investování vůbec špatný a ženy se o problematiku nákupu zlatých slitků či mincí zajímají čím dál více, přece jen muži stále udržují značný náskok v podobě zastoupení ve výši 78 %. U věkového rozložení je překvapující kategorie do 20 let s podílem 11 %. Rozdíly v zastoupení jednotlivých krajů dosahují již většího rozptylu. Karlovarský a Pardubický kraj s jedním procentem, naproti tomu Praha s 24 %.(Průzkum byl zpracován v měsíci dubnu 2014. Data byla čerpána ze zákaznické databáze společnosti LINK Holding, a. s. Použitý vzorek čítal několik set tisíc dat, pozn. red.)

Cizinci v Česku zlato též nakupují – a dominují Asiaté a Rusové

A jelikož jsme se v tomto článku významně věnovali Číně, musel nutně dotaz redakce směřovat i k tomu, zda třeba i naše české firmy zaznamenávají větší poptávku po zlatě a drahých kovech ze strany Asiatů. „Naše společnost obsluhuje na českém trhu zhruba 5 procent klientů ze zahraničí. Pokud bych měl blíže rozklíčovat toto složení zákazníků, budou to z velké části Rusové a Asiaté. Ti tvoří více než 50 procent naší zahraniční klientely,“ prozradil Jan Žák.

Toto demografické určení má podle něj svůj přirozený význam. Pro obyvatele Blízkého východu a Asie je investice do drahých kovů jednou ze základních složek jejich aktiv. Poučeni historií tak velice efektivně dokáží vyhodnotit možná rizika novodobých finančních a kapitálových rizik. Důkazem tomu je i fakt, že se roku 1899 připojili ke státům, které patřily do nově vzniklého měnového systému tzv. „zlatého monometalismu". Čína se ještě nějakou dobu potýkala se stříbrným bimetalismem, avšak roli zlata později také přiznala za nejvýhodnější.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…