Víme víc o pokladech, do kterých Češi každým rokem investují, i o tajemství stříbra. Čtěte

2. 2. 2014 0:00

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Jak ParlamentntnímListům.cz prozradil Jan Žák ze společnosti zabývající se obchodem a investováním do drahých kovů, finanční krize má bezesporu zásadní podíl na situaci kolem tohoto druhu obchodů. Důležitým faktorem je podle něj ale informovanost obyvatel o této formě investice z pohledu historie, protože například zlato je jedním z nejstarších aktiv. Jeho vliv se dá vystopovat až do období před více než 5000 lety.

Víme víc o pokladech, do kterých Češi každým rokem investují, i o tajemství stříbra. Čtěte
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Žák v půlnočním rozhovoru

Než si začneme povídat o zlatu a drahých kovech, prozraďte nám, co děláváte běžně o sobotní půlnoci, kdy tento rozhovor vychází?

Zajímavá otázka. Rozlišuji dva druhy sobotní půlnoci; běžnou a sváteční. Běžná sobotní půlnoc, v případě, že ještě nespím, probíhá ve znamení četby či sledování dokumentů. Sváteční sobotní půlnoc pak  trávím s přáteli v nějakém útulném baru.

K noci patří též snění - sní i člověk, kterého obchodování s drahými kovy živí, třeba o zlatém pokladu?

Možná Vás překvapím, ale o zlatém pokladu sním možná víc než kdokoliv jiný. Většina z nás zná zlatý poklad především z příběhů o pirátech či z románu Hrabě Monte Christo. Má představa se liší především v konkrétnosti a zaměřuji se na skutečnou podobu té hromady zlata. Jako numismatik vidím konkrétní mince, a ty mi umožňují cestovat v čase do jednotlivých období civilizace.

Budu-li ještě touto otázkou pokračovat poněkud v osobnější rovině, vzpomenete si, co zlatého jste v životě jako první získal a případně v kolika letech?

Když pominu některé sportovní úspěchy, ve kterých jsem obdržel spíše „formální” zlato, tak jsem první skutečné zlato dostal od mého dědečka. V 15 letech jsem od něj dostal první zlatou minci. A s ní i celoživotní zálibu v numismatice.

Obchodování se zlatem zažívá i v naší zemi v posledních letech boom. Má na to vliv finanční krize?

Finanční krize má bezesporu zásadní podíl na situaci kolem drahých kovů. Nesmírně důležitým faktorem je ale informovanost obyvatel o této formě investice z pohledu historie. Zlato je jedním z nejstarších aktiv. Jeho vliv můžeme vystopovat až do období před více než 5000 lety. Za tuto informovanost tedy zajisté vděčíme novodobé finanční krizi.

Liší se, pokud můžete srovnat, nějak čeští zákazníci od těch zahraničních? Ať už třeba objemem nákupů, tak třeba způsobem nákupů či jejich formou?

Pohled českých a zahraničních zákazníků se liší velice významně. Velká část populace investuje do zlata již celé generace a hlavně ve vyšším objemu. Pro naši zemi je to však poměrně nový sektor investic. Na rozdíl od zahraničí, kde tvoří investice do těchto aktiv od 10% (Evropa, Amerika) až po 40% (blízký východ, Asie) celého portfolia. U nás je to stále pouhých 3-5%. Nicméně situace se každým rokem zlepšuje a věřím, že se v tomto ohledu alespoň přiblížíme našim sousedům.

Je nyní nějaký trhák ve světě obchodování se zlatem? A pokud ano, doporučil byste ho? Proč?

Předně je třeba si uvědomit, že investice do zlata se neomezuje pouze na formu zlatých slitků či investičních mincí. Nejzajímavější segment na trhu se zlatem a stříbrem je bezesporu numismatika. V tomto sektoru lze nalézt mnoho Vámi zmíněných „trháků”. Je jich tolik, že nejdou ani vyjmenovat, natož pak popsat v jednom rozhovoru. Rozhoduje především představa klienta a řada dalších faktorů. Sem patří třeba emitent, lokalizace, likvidita, časový horizont či objem investice.

Před časem se objevily názory, že nákup zlata a drahých kovů může být pro mnohé Čechy výhodnou formou spoření na důchod. Dokonce spolehlivější, než Nečasovou vládou schválené další pilíře penzijního spoření (které mají být v příštím roce zase zrušeny, pozn. red.). Souhlasíte s tím? Ať už ano, či ne - proč?

Zlato či stříbro jako prostředek pro zajištění budoucnosti, důchodu či samotné diverzifikace vlastního majetku dává zajisté smysl. Je ale důležité zvolit správnou formu. Pokud jde o spoření, má tato forma své výhody i nevýhody.

Začněme od konce. Pokud nemáte naspořeno dost peněz, zaplatíte podstatně víc. Nízkogramážové slitky jsou zatíženy nejvyšší marží, kterou tvoří poplatek za zpracování. Ten může tvořit až 30% navíc oproti burzovní ceně! Další mínus spočívá v okamžité nedostupnosti vašeho zlata či stříbra v nějaké mimořádné situaci.

ZDE DALŠÍ PŮLNOČNÍ ROZHOVORY

Zdánlivým řešením jsou nabídky společností, které vaše peníze investují do zlata za vás a mohou nakoupit ve velkém. Ale musíme se podívat na samotný princip tvorby jejich zisku. Děje se to třemi cestami. Nejvíce rozšířený model je založen na vysokých vstupních či doprovodných poplatcích. Po sečtení všech nákladů zjistíte, že jste sice ušetřili za marži rafinerie, tedy za cenu za gram, ale na dalších poplatcích o tento zisk přijdete. Další z cest, jak realizovat zisk, je netržní cena drahých kovů. Některé společnosti sice nepožadují vstupní poplatky, ale výrazně vyšší cenou drahých kovů realizují opět svůj nepřiměřený zisk. Poslední, multilevelový, model vlastně vychází z obou výše uvedených cest. Nejvyšší podíl zisku je aplikován v rámci vstupního poplatku. Ten fakticky slouží jako odměna za první stupeň pyramidy multilevelu. Na obranu tohoto modelu je třeba říci, že některý klient prostě chce touto cestou „podnikat“ a je si vědom rizik. Já proto doporučuji okamžitý nákup fyzického zlata, a to i za cenu vyšší marže při nákupu nízkogramážových slitků.

Myslíte si, že investice do zlata je pro každého? Mám tím na mysli to, zda vůbec může nakupovat třeba i člověk s běžným průměrným příjmem, který si určitě nemůže dovolit koupit slitek nebo minci za statisíce...?

Na tuto otázku jsem už částečně odpověděl výše, říkám „určitě ANO”. Jeden gram investičního zlata lze dnes zakoupit za méně než 1.000,- Kč. Což si asi může dovolit každý...

Do jaké míry může pomoci zajistit jedince nákup stříbra?

Děkuji za otázku, nyní se dostáváme k velmi atraktivnímu kovu! Důvody, pro které bych zařadil stříbro do svého portfolia, jsou pro mě osobně tyto:

1) nerovnováha cen – Existuje historický problém mezi určením poměru ceny zlata a stříbra. Platí ale, že poměr mezi cenou zlata a stříbra byl za posledních 4500 let v rozpětí 1:5 až 1: 12. Nyní je cca 1:60. Což znamená, že se stříbro může reálně zhodnotit až o pětinásobek, aby se dostalo do své přirozené korelace.

2) využití stříbra – Stříbro je z fyzikálního hlediska superkov a má velice široké využití v průmyslu či zdravotnictví. Proto bude vždy vyhledávaným kovem a může na rozdíl od zlata růst v případě ekonomického oživení.

3) těžba – Kvalitní povrchová naleziště už dnes vlastně neexistují. Stříbro se dobývá v rekordních hloubkách, a tím rostou náklady na těžbu. Navíc se v ryzí podobě prakticky nevyskytuje, je součástí sloučenin spolu s mědí, niklem či zinkem. Pokud by těžaři chtěli získat více stříbra, současně by museli vytěžit i ostatní rudy, čímž by snížili cenu těchto kovů. To pro ně není ekonomicky výhodné!

Dá se vůbec zaručit zákazníkům (klientům) bezpečí, pokud si pořídí zlato (či jiný drahý kov) pouze virtuálně, že o své peníze v budoucnu nepříjdou? Tato forma se stále častěji také nabízí - jak je kryta třeba i z pohledu českých zákonů? Můžete stručně popsat to, jakým způsobem vlastně tato forma funguje?

Zamysleme se nad reálnou podstatou vlastnictví zlata či stříbra. Uchovává hodnotu majetku, a proto bych doporučil fyzický nákup zlata. Z mého pohledu je hlavní podstata držení obou těchto kovů ve svobodě a nezávislosti. Nepodléhají politikům, finančním systémům i jiným nově vznikajícím nástrojům, které mohou vyvolat například inflaci. Což určitě neplatí o virtuálním držení zlata, kde se sází na pohyb ceny. Kde jsou vítězové, tam jsou i poražení. Pokud tedy budete chtít brát drahé kovy jako nástroj ke krátkodobému výdělku, není problém. V tento moment doporučuji obchody na komoditní burze formou kontraktů či jiných finančních instrumentů. Popřípadě lze investovat do akcií těžařských společností či fondů.

A poslední otázka: Stoupá počet Čechů, kteří se rozhodují do zlata investovat? V jakém objemu to bylo třeba v minulých letech?

Investorů do drahých kovů v Čechách každoročně exponencionálně přibývá. V uplynulých 5 letech můžeme hovořit takřka o 80% každoročním nárůstu objemu obchodů. Avšak jak jsem se zmínil už v úvodu, investování do drahých kovů v ČR je stále v plenkách. V porovnání se zbytkem světa máme stále co dohánět! A rozhodně k tomu nepotřebujeme milion na účtu.

Kdo je Jan Žák (31)?

Člen představenstva společnosti Zlaťáky.cz, která je jedním z největších prodejců na trhu s drahými kovy a numismatikou v České republice. Investice a numismatika byla jeho vášeň již od mladých let. Po studiích se začal aktivně věnovat podnikání a investicím. Ke sběratelství a numismatice získal vztah díky dědečkovi, který byl vášnivým sběratelem mincí a umění! Dalším jeho velkým koníčkem je cestování.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…