Podle Laudáta je ODS na nejzásadnější křižovatce ve své dosavadní historii. První otřes podle něho ODS ustála při Sarajevském atentátu na tehdejšího předsedu Václava Klause.
„Co se teď je v ODS a její úpadek není nic náhodného. Je to pozvolný proces. Lidi, kteří přišli po Sarajevu, přišli s jasnou představou, že ekonomika je nástroj pro vytvoření silné ekonomické lobby. V Praze přišli lidi do ODS často právě v tomto období. Začaly se objevovat manýry jako účelové nábory členů a vazby na pofidérní podnikatele. ODS dnes sklízí negativní plody toho, že vytěsňovala slušné pracovité lidi, kterým se tyto manýry nelíbili. Jihočeši, kteří uspěli ve volbách, jsou většinou bývalí ódésáci, kteří odešli sami nebo byli vytěsněni. Říkalo se, že se poperou současní komunisté s bývalými komunisty, ale teď to vypadá, že se poperou současní a bývalí ódésaci,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Laudát.
ODS dojíždí na slabého lídra
„Na co ODS nyní dojíždí, je slabý lídr. Pravicoví voliči, což jsou lidé, kteří přemýšlí a vydobyli si něco vlastní prací. Pravicoví voliči ztrestali ODS, ale i TOP 09 za nemorální jednání, ať je to korupce, různé kauzy a chování předních činitelů v těch kauzách. Ale u levicových voličů to tak není. Ve středních Čechách tam chytili lídra ČSSD s miliony v krabice od vína a KSČM tam tiše podporovala vládu Ratha, přesto KSČM i ČSSD uspěli. Na kraji se děly patrně velké nepravosti za tolerance komunistů,“ míní poslanec.
Podle Laudáta je špatně, že dva měsíce před koncem roku podnikatelé nevědí, jaké budou příští rok daně.
„Voliče nezajímají nějaké tahanice v parlamentu, vracení zákonů prezidentem. Za to podle nich odpovídá vláda. A ani nemůžeme po lidech chtít, aby žili každodenní politikou a zjišťovali zda, za to může Petr, nebo Pavel. Pak to sečtou ve volbách. Problémem také je, že i když se vláda označuje za reformní, tak se neodvážila řezat do principiálních věcí. Na jedné straně se sice třeba Leoš Heger či Jaromír Drábek pustili od poměrně odvážných projektů, na druhé straně si myslím, že zde chybí tlak na systémovou změnu kvality. Třeba v dopravě to na mě dělá dojem, že tam ty nepravosti přetrvávají. Jenom se ten žvanec peněz, který si někdo rozdělí, zmenšuje. Ke kvalitativnímu zlomu je potřeba mít mnohem větší odvahu a především se ta pozitiva projeví až za mnohem delší dobu. Chybí tady dlouhodobá koncepce,“ myslí si Laudát.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík