Vláda uvažuje, že opráší Drábkův nápad. Veřejná služba má ale tentokrát skutečně pomoci

11.12.2013 17:29

Pan Radek žil v dětském domově. Po dosažení plnoletosti se rychle oženil a založil rodinu, ve které přišly na svět tři děti. Práci neměl a poněvadž mu chyběla jak praxe, tak hlavně nějaká kvalifikace, nikdo ze zaměstnavatelů se o něj příliš nepral. Přesto mu a jeho mladé dvaadvacetileté družce nějakou dobu přálo štěstí. Alespoň v tom, že měli v nájmu od obce byt.

Vláda uvažuje, že opráší Drábkův nápad. Veřejná služba má ale tentokrát skutečně pomoci
Foto: rep, hns
Popisek: Romské ghetto nedaleko ostravského hlavního nádraží
reklama

Jenže i když nájem nebyl nijak závratný – vycházel i se zálohami na energie na 5200 korun a díky příspěvku na bydlení nějaký čas nebyl problém ho platit, problémy na sebe přece jen nenechaly dlouho čekat. „Vzali jsme si půjčku pár tisíc na to, abychom si mohli ten byt zařídit. Myslel jsem, že získám práci a nebude problém ji zaplatit. Jenže kamarád, který mi slíbil, že mi to místo dohodí, to nesplnil. A tak nám začaly chodit domů upomínky, potom vymahačské dopisy. Když přišel dopis od exekutora s tím, že po nás chtěl zaplatit skoro 80 tisíc, bylo nám jasné, že brzy zazvoní i u našich dveří. Chtěl jsem se s ním domluvit, ale byl nekompromisní, chtěl minimálně třetinu hned. A tak jsme nezaplatili nájem, poprodávali, co šlo a ještě si půjčili s tím, že snad to zvládneme. Na druhou splátku jsme již neměli – takže jsme se ničemu nakonec stejně nevyhnuli. Po několika měsících, kdy jsme peníze místo na nájem platili exekutorům, nám obecní úřad napsal, že máme byt vyklidit. Samozřejmě bylo jasné, že jsme mohli čas protáhnout čekáním na soud, ale taky bylo jasné, že pak bychom platili opět obrovskou částku navíc,“ popsal ParlamentnímListům,cz začátek neštěstí jeho rodiny Radek.

Jelikož slyšel od někoho v hospodě o tom, že nějaký muž nabízí na severu Čech ubytování rodinám v podobných problémech, domníval se, že to na přechodnou dobu bude pro Radka, jeho děti (kterým jinak hrozilo to, že je sociální péče navrhne předat do dětského domova) a jeho manželku, řešením.

Bohužel, jak se mýlil, poznal záhy, ovšem v okamžiku, kdy už nešlo rozhodnutí zvrátit. „Jak se z tohoto ghetta dostaneme, vůbec netušíme,“ postěžoval si. Nejen, že odešli někam, kde nikoho neznali, ovšem odešli do společnosti lidí, se kterými, jak Radek naznačil, není právě ideální soužití. Dvě místnosti, které s rodinou obývá, jsou ve velmi špatném stavu, přitom majitel objektu za ně požaduje nájem dvakrát vyšší, než který měl platit Radek v obecním bytě v menším městečku. A práce v okolí také není… Podobných případů je přitom více. Ale jelikož ti lidé žijí zcela mimo, většina lidí je nevnímá, neví o nich anebo o nich ani nechce slyšet. Přitom je zřejmé již i politikům, že právě to jsou místa, kde může doutnat časovaná bomba sociálních nepokojů.   

V Česku je podobných míst asi 400. A přibývají velmi rychle

V Česku těchto ghett přibývá, podle expertů by jich mohlo být kolem 400. Většinou v nich žijí Romové. I nedávná vládní zpráva si všimla, že problémy těchto lokalit pak prorůstají do okolí. A tak se již nepokoje objevily v několika městech.

„Vývoj situace před státní správu staví naléhavý úkol - zamezit či zmírnit další šíření sociálních nepokojů po celém území ČR, a to prostřednictvím systémových a legislativních změn,“ uvedli proto autoři vládního návrhu na řešení této problematiky. Podotkli navíc, že impulsem pro vznik neklidu mohou být i pouhé „banální problémy v soužití“.

Seznam opatření, která by měla být zaujata, připravila skupina, v níž byli zástupci několika resortů. Vedla ji bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Jak zaznělo v úterý, podle týmu by se navrhované kroky měly podniknout v co nejkratším čase.

Povede osm kroků navržených vládou k nápravě?

Zmiňovaný materiál tak počítá s legislativní úpravou sociálního bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj by ji mělo nachystat do pololetí příštího roku. Měla by stanovit odpovědnost státu a obcí, minimální standard bydlení i osoby, které mají mít na pomoc nárok.

V ghettech by měli působit terénní pracovníci, vzniknout by měla síť potřebných sociálních služeb. Ministerstvo práce by mělo do konce února navrhnout, jak by se dal systém dlouhodobě financovat.

Součástí cesty ke zlepšení situace je ale třeba i to, že by radnice nájemné a další poplatky měly vymáhat ihned, tak, aby nevznikaly dluhy, zavést by se měly i nástroje k oddlužení. Tento úkol zase leží na resortu spravedlnosti, a to s termínem do konce března příštího roku.

Zamezit by se možná v budoucnu tak mohlo podařit i tomu, že by se za podprůměrné bydlení platilo stejně jako za pobyt v několikahvězdičkovém penzionu. Doplatky na bydlení by totiž nově měly odpovídat obvyklému nájmu a ubytovny budou muset mít minimální standard. To by podle návrhu mělo zamezit takzvanému „obchodu s chudobou“, kdy vysoké dávky plynou přímo provozovatelům ubytovacích zařízení. Tyto novely už připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Opět veřejná služba?

Jak se zdá, řešení se rýsuje i pro Radka z našeho příběhu a jemu podobným. Lidé bez zaměstnání by měli totiž znovu začít chodit na veřejnou službu. Dostali by za ni ale nějakou odměnu nebo by si jejím výkonem mohli zvýšit sociální dávky. Ministerstvo práce by mělo do konce února přijít s řešením. Veřejná služba zadarmo byla podle někdejšího návrhu ministra Jaromíra Drábka povinná, zrušil ji však Ústavní soud.

V oblastech s ghetty by měl úřad práce přispět na vznik míst a měl by je dotovat. Počítá se i s opatřeními ve vzdělávání. Příslušné instituce a ministři by pak měli spolupracovat s médii a přispět k bourání „objevujících se mýtů o Romech“.

Jak se zdá, těchto osm opatření navrhovaných vládou by mohlo pomoci zabránit dalšímu vypuknutí nepokojů, jaké se objevily v minulosti na Šluknovsku či v jižních Čechách. Návrh by měla dnes, tedy ve středu, projednat Rusnokova vláda v demisi.

Není ještě mráz, ale pražské noclehárny už jsou přeplněné

O tom, jak palčivě chybí v Česku možnost bydlení či ubytování pro sociálně handicapované lidi (z mnoha důvodů), svědčí i narůstající počet bezdomovců a ještě více alarmující prognózy.

S tím, jak začíná zima, jsou v těchto dnech (i když dosud nemrzne) například noclehárny pro bezdomovce na pražském Žižkově a ve Vysočanech už téměř plné. Volné místo pro lidi bez přístřeší nabízí v těchto večerech již jen loď Hermes. Tam se ale za přenocování platí.  

Kapacitu 80 lůžek pražské noclehárny Vackov využívá téměř každou noc 78 lidí a v noclehárně Vysočany je obsazenost 97 z celkových 100 lůžek.

Ještě dodejme, že v rámci zimních opatření, která platí od začátku prosince do konce března, své služby nabízejí i zařízení neziskových organizací, jako Naděje, Arcidiecézní charity a Armády spásy. „Obsazenost všech zařízení je monitorována a v případě zaplnění mohou organizace zajistit nocleh pro klienta jinde,“ uvedla zástupkyně ředitele CSSP Ludmila Tomešová.

Nově byl zřízen i dispečink, který spolupracuje s dopravním podnikem a městskými strážníky při vykazování bezdomovců z nočních tramvají a autobusů. Tímto způsobem je podle terénních sociálních pracovníků denně přepraveno přibližně 20 bezdomovců.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…