O Vánocích už budeme vědět, co se na nás valí
„Především pořád není jasné, před čím doopravdy stojíme. Před Evropskou unií a potažmo eurozónou už bylo více rozhodujících termínů, ale v tuto chvíli jde o další rozhodující dobu, kdy se do Vánoc ukáže, zda se podaří eurozónu stabilizovat," uvádí pro ParlamentníListy.cz Vladimír Dlouhý.
Tato stabilizace přitom podle něj závisí na tom, do jaké míry se ukáže, že země jako Španělsko a hlavně Itálie budou moci financovat svůj dluh za podmínek, které pro ně nebudou extrémně drastické. Jde prý o to, aby se ukázalo, že trhy, banky nevyjímaje, začnou eurozóně, některým zemím a jejich státním cenným papírům dlouhodoběji věřit a poskytovat finance za přijatelných podmínek.
Může přijít sice malý, ale ekonomický růst
„Pokud se toto podaří během následujícího týdne až dvou týdnů, pak si myslím, že platí číslo růstu ekonomiky pro příští rok někde mezi nulou a jedničkou a možná i trochu nad jedničkou," odhaduje Dlouhý.
„Pokud se to ale nepovede, pak teprve nastane ten krizovější scénář, o kterém se tak rádo a populárně hovoří ze strany ekonomů, kteří třeba nejsou v NERVu, ale pracují pro různé finanční instituce a hovoří o tom, že vláda si ani neuvědomuje, co se na ni řítí," míní Dlouhý.
„Já si myslím, že vláda si rizika uvědomuje," odmítá slova kritiků Dlouhý s tím, že vláda jen nechce sýčkovat a podávat za jediný možný scénář, že se blíží neodvratně hluboká recese.
„Ona by koneckonců mohla být ještě hlubší než ta v roce 2009. Ale pokud se podaří během následujících dvou týdnů eurozónu zastabilizovat, tak možná s pokulháváním, ale můžeme se přehoupnout do dalšího roku a růst české ekonomiky by se mohl pohybovat někde kolem zmíněného procenta," dodal pro ParlamentníListy.cz exministr Dlouhý.
Kritika reforem? Jde o to, kdo kritizuje
Tím pádem by to sice podle Dlouhého nebylo nic příjemného, ale „nebude to nic katastrofického". Je-li stabilizace eurozóny bod jedna, pak zadruhé podle Dlouhého platí to, co prý opakuje do omrzení: „Nejlepší reakcí na to, co se děje kolem nás, je to, co já nazývám domácími ekonomickými úkoly. To znamená zavádění strukturálních reforem na pracovním trhu, v sociální oblasti, ve zdravotnictví, rozpočtové reformy...," připomněl Dlouhý.
„Jsou proti tomu stávky odborů, protestuje proti tomu opozice. Reformy se staly slovem, které už se nám ani nelíbí, ale přesto si musíme uvědomit, že musíme udělat všechno proto, abychom zvýšili konkurenceschopnost naší země a současně udrželi naše rozpočty a zadlužení pod kontrolou alespoň tak, jak je tomu nyní," připomíná ekonom.
Pokud jde o kritiku reforem, je podle Dlouhého nutné podívat se na to, kdo kritizuje. „Pokud kritizuje sociálnědemokratická opozice nebo odbory, pak se ptám: Dobře, možná, že máte pravdu, ale jakou reformu jako alternativu vy nabízíte? Protože ta alternativa nesmí vést k hlubšímu zadlužení státu ani žádných jiných institucí přímo či nepřímo se státem souvisejících," tvrdí Dlouhý.
SLEDUJEME: Vládní reformy
Nepotřebným sebrat, potřebným přidat
Jako prioritu reforem staví Dlouhý zabránění zneužívání sociálního systému státu těmi, kterým sociální dávky nenáleží. „Aby nebyly zneužívány dávky, ať už z oblasti zdravotnictví, sociálního pojištění, z oblasti důchodové... Ale současně je třeba zvýšit takové dávky těm, kteří to opravdu potřebují," dodal Dlouhý redakci.
TÉMA: Sociální dávky
Pomineme-li zmíněnou „politickou" kritiku, pak je zde podle něho ještě kritika z odborných kruhů. „S tou já v mnohém souhlasím, že některé z těch reforem nejdou dostatečně daleko," konstatoval.
Sám však jako bývalý politik nebo nyní člen Národní ekonomické rady vlády musí odborné kritice připomenout, že "jedna věc je krásně narýsovaná reforma tak, jak bychom si ji my elitáři, my intelektuálové, my ekonomové přáli. A druhá věc je, co projde v daném rozdání politických karet ať už v koalici, parlamentu či Senátu".
Nejen finanční kruhy, ale i obyvatelstvo má vinu
Ten odmítá, že by za současnou krizi, jak bývá často uváděno, mohly jen finanční kruhy. „Já vůbec nezpochybňuji spoluzodpovědnost, zdůrazňuji slovo spoluzodpovědnost finančního sektoru a velkých investičních bank za finanční krizi i za problémy s jejím řešením," prohlásil Dlouhý.
„Nicméně, a proto jsem zdůraznil slovo spoluzodpovědnost, domnívám se, že k finanční krizi, ke které jsme dospěli v roce 2008, přispěly téměř všechny struktury společností vyspělých zemí," myslí si Dlouhý. „Ať už jsou to obyvatelé, a to dokonce i z nižších vrstev, kteří absurdním způsobem podlehli různým nákupním horečkám financovaným na dluh," uvádí pro ParlamentníListy.cz ekonom.
Toho překvapuje, že se tomu tak děje i u nás. „Vždycky jsem myslel, že alespoň tady ve střední Evropě máme v paměti slova už našich babiček, které dětem říkaly: Nesmíš si půjčit víc, než můžeš splatit. A lidé, kteří si půjčovali a věděli, že nejsou schopni platit, nesou svoji zodpovědnost. Zodpovědnost nesou samozřejmě politici. Je tu ale i o souhra okolností, kdy nejvyspělejší rozvíjející se země jako Čína a některé země jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky se poučily z vlastní krize z devadesátých let a začaly akumulovat své rezervy do absurdní výše a ukládaly je zejména do amerických dluhopisů. Tím umožnily zase financování dluhu v USA, ale i v západní Evropě." uzavřel pro ParlamentníListy.cz Vladimír Dlouhý.
Čtěte také:
-
Lidé prý necinkali klíči, aby se dočkali chudoby pro sebe a své děti
-
"Bude to hustý." Přijde taková krize, že už o ní mluví i Kalousek
-
Dlouhý: Naše ekonomika trpí i bez eura. Jsme příliš provázáni s EU
-
Ekonomka: Dluh a bída budou obcházet Evropou dál. Řecko je začátek
-
Předpověděl pád komunismu i krizi eura. Teď očekává politický chaos
-
Smrtící půjčky pro chudé. Čtěte o blahobytu lichvářů v Čechách
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
autor: Ondřej Vaněk
