Výsledky krajských voleb, které se letos uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. října, mohou ovlivnit celostátní politiku podobně, jako tomu bylo při těch minulých. Zdrcující výprask ODS přežil její předseda Mirek Topolánek ve funkci premiéra jen pět měsíců. Proto opozice burcuje voliče, aby svým hlasem v těchto volbách vyjádřili nesouhlas s vládní koalicí, pravicové strany se je naopak snaží upozornit na problémy s hospodařením krajů za vedení ČSSD.
Pro úspěch stran, ať už parlamentních či těch menších, může sehrát velkou roli, jak často se v posledních týdnech před volbami budou objevovat v médiích a především v televizi. Proto se rozhořela polemika o tom, jak je to s předvolebními průzkumy České televize a Českého rozhlasu, na jejichž podkladě tato veřejnoprávní média obsazují diskusní pořady v krajích s moderátory Václavem Moravcem a Martinem Veselovským.
- SLEDUJEME: Česká televize a Český rozhlas
Velké strany se liší ve svých výsledcích i o pět procent
Na propastné rozdíly ve výsledcích průzkumů opakovaně poukazuje matematik, statistik a demograf Michal Škop, který označil předvolební průzkumy ČT a ČRo za skandální. Porovnal čísla ve dvou krajích, v nichž už jsou známa za obě média a tvrdě zkritizoval zásadní rozdíly v předvolebních modelech jak Pardubického, tak Královéhradeckého kraje.
Psali jsme:
Pro Českou televizi zpracovávají průzkumy agentury STEM/MARK a SC&C a pro Český rozhlas společnost ppm factum. V případě Královéhradeckého kraje měla ČSSD o 5,6 procent méně a KSČM o 5 procent méně v průzkumech pro Český rozhlas než pro Českou televizi, naopak ODS měla o 5 procent více v průzkumu pro Český rozhlas.
Matematik je přesvědčen, že jsme svědky ovlivňování voleb
„Podobně jako v Pardubicích i nyní jsou rozdíly v modelech daleko vyšší než je normální statistická chyba. Zde je 6 z 11 stran mimo toleranci a opět 4 z 5 největších stran. Strany dnešní vlády (ODS, TOP09) mají 31 procent nebo 36,5 procent, opozice (ČSSD, KSČM, VV) 45 procent nebo jen 34,5 procent. Nezbývá i nyní než říci, že zde jsme pravděpodobně svědky ovlivňování voleb ať už vědomého, nebo ne,“ píše matematik Michal Škop na svém blogu na Aktuálně.cz.
Příčiny rozdílů se snaží vysvětlit ředitel odboru komunikace ČRo Jakub Čížek, podle něhož ppm factum používá jiný způsob výpočtu volebního modelu než agentury, které aktuálně zpracovávají výsledky pro ČT. „STEM/MARK a SC&C zahrnují do volebních odhadů pouze ty respondenty, kteří jsou rozhodnuti se voleb zúčastnit a mají jasno, koho budou volit. Tento postup může nadhodnocovat chování nespokojených voličů, kteří projevují jednoznačnější postoje,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jakub Čížek.
- CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Strany, které se nedostanou na obrazovku, málokdy pak uspějí
Podle něj přitom praxe předchozích voleb ukazuje, že pětina až čtvrtina voličů se rozhoduje až na poslední chvíli, a proto model ppm factum, který vychází z pravděpodobnostních odhadů, považují v ČRo za zdůvodněný. Zároveň poukazuje i na to, že ČT používá bleskové průzkumy, kdy dotazování musí proběhnout tak, aby výsledky byly k dispozici během 48 hodin. Společnost ppm factum má na sběr a zpracování dat o pět dnů více. Rychlost sběru dat je obvykle na úkor vyváženosti souboru dotazovaných.
Ale především v případě České televize a zařazení zástupců jednotlivých stran do diskusního pořadu může jít o zlomový bod pro úspěch ve volbách. „Do velké míry mají takové strany plusové body, protože jsou v televizi, jsou považováni za lídry a ještě je jejich důvěryhodnost potvrzena televizí jako médiem. A ti ostatní, kteří se na obrazovku nedostanou, tak velmi málokdy potom ve volebním klání uspějí,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politoložka Anna Matušková, která se specializuje na výzkum politického marketingu a volebních kampaní.
Billboardy i inzeráty jsou na televizi krátké
Podle politoložky se dá polemizovat, jestli by televize neměla dávat prostor všem, ale uznává zdůvodnění ČT, že chce dávat šanci jen těm stranám, které mají šanci uspět ve volbách. Za ovlivňování či manipulaci voleb tedy výběr hostů považovat nelze. „Média samozřejmě mají svou určitou realitu, ale pro způsob, jakým to Česká televize dělá, slovo manipulace není na místě,“ dodává Anna Matušková.
Značný vliv televize na rozhodování ve volbách přiznává i mediální odborník Martin Potůček, člen prezídia Asociace českých reklamních agentur a ředitel agentury GUIDELINE, specializující se na reklamu a public relations. „To, že si někdo zaplatí billboardy, inzeráty nebo akce na náměstích, nemůže podle mě zvrátit a přebít toho, kdo bude mít hodně prostoru v televizi,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Martin Potůček.
Česká televize svému volebnímu modelu nadále věří
Česká televize se však hájí, že o volebním modelu hovořili její představitelé otevřeně dlouho předtím, než předvolební vysílání vůbec začalo a v té době se nad tím nikdo příliš nepozastavoval. „Nikdo neřekl, že to je špatný přístup. Chápu, že teď ve chvíli, kdy se výsledky liší od očekávání některých stran nebo od výsledků výzkumů pro Český rozhlas, tak to lidé začínají řešit, ale za Českou televizi držíme od začátku stejný postup,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz tisková mluvčí České televize Michaela Fričová.
„Představili jsme volební model, za kterým si stojíme, kterému věříme, že zprostředkovává nestranně a objektivně rozložení politických sil několik dní před debatou v konkrétním kraji a toho se budeme držet až do dne samotných voleb. Nebudeme na tom nic měnit v průběhu, protože to by nás pak někdo obvinil z ovlivňování voleb,“ dodává Michaela Fričová.
Úvaha o společném postupu veřejnoprávních médií tam byla
Obě veřejnoprávní média by alespoň část kritiky na sebe nepřivolala, pokud by zvolila stejné průzkumy a nedávala tak stěžovatelům při pohledu na výrazně odlišné výsledky snadné argumenty. „Úvaha o společném postupu s Českým rozhlasem tam byla, dokonce se uskutečnila i nějaká společná jednání, ale z mnoha důvodů se společný postup nakonec neuskutečnil. Ale my jsme o to hodně stáli,“ tvrdí tisková mluvčí ČT Michaela Fričová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
