Propad i o několik desítek procent hlásí západočeské lázně. Špatná situace je jak v malých zařízeních, jako je například jedna z posledních státních léčeben u nás – dětská léčebna v Kynžvartu na Chebsku, ale i ve velkých zařízeních, které disponují stovkami lůžek.
„Ztráty jsou v miliónech korun a nevidíme moc světla na konci tunelu,“ řekla pro ParlamentniListy.cz ředitelka Jiřina Valentová. „Ještě před rokem byl o nás zájem, nyní se propadáme do červených čísel.“ Obdobná situace je také v jediných lázních v Plzeňském kraji – v Konstantinových Lázních, kde dokonce počítají až o polovinu méně pacientů. Jak potvrzují odborní lékaři, v posledních měsících se situace stále zhoršuje. „Pojišťovny nemají zájem vysílat své pacienty do lázní,“ zaznělo od lékařů z rokycanské nemocnice. “V poslední době se jedná jen o několik případů schválených pobytů, dříve to byly stovky – a nedávno ještě desítky. Zdá se, jako by nebyl zájem o tuto formu pooperační léčby.“
Na vině jsou samozřejmě peníze – šetří se kde se dá, a tak se podle slov lékařských odborníků začínají předepisovat spíše léky a rehabilitace v místě bydliště, ale lázně se velmi rychle stávají nedosažitelnou metou – nebo velkým luxusem. „Trend je spíš na wellnes pobyty a služby, jenže ty nemohou nahradit několikatýdenní intenzivní lázeňskou kůru, mnohdy doplněnou indikovaným pitím minerálních vod,“ pokračuje dále Valentová.
I lázně mají „máslo na hlavě“
Podle slov viceprezidenta Svazu pacientů ČR Josefa Mrázka je ale řada českých lázní rovněž na vině, že zájem o ně jde strmě dolů. „Jednak jsou to značné sumy, které si pacient může připlácet a pak – a to je ještě horší, mnohde upadá kvalita. V poslední době registrujeme čím dále více stížností, například na neochotu personálu, nedostatečnou stravu, kdy si lidé musí ještě kupovat jídlo v restauracích mimo lázeňské domy.“ Jak zjistily ParlamentniListy.cz, existuje i více případů, ve kterých lidé raději vstávají dříve a snaží se být mezi prvními na snídani, aby vůbec „ukořistili“ nějaké pečivo nebo se napili čaje. Není to samozřejmě pravidlem, bohužel však také ne mimořádnou výjimkou. „Některé podnikatelské subjekty v lázeňství se snaží vycházet vstříc jen zahraničním klientům a náš člověk se pak zákonitě cítí odsunutý na druhou kolej,“ pokračuje dále Mrázek.
Podle vyjádření Svazu léčebných lázní je však komunikace s médii živá a organizace jako taková necítí potřebu se k problémům nějak vyjadřovat.
Bavorské lázně cítí příležitost
Obdobná situace není pro německé lázně nijak nová. Po reformě zdravotního systému v roce 1996 rovněž zde fatálně klesl počet tzv. „křížkových pacientů“ . Léčebná zařízení se transformovala, začala se věnovat wellnes pobytům, ale jak uvádí ředitel termálních lázní Wohlfühl-Therme v Bad Griesbachu, také pacienti se začali více starat o své zdraví.
„Propady jsme měli obrovské, z téměř tří čtvrtin pacientů, co nám posílaly pojišťovny, je dnes jen několik procent. Lidé si ale začali více vážit svého zdraví a například místo zahraniční dovolené zvolili lázně.“ Bad Griesbach, který má několik tisíc lůžek a je vzdálen od Plzně necelých 500 kilometrů, velmi „pošilhává“ po českých zájemcích. Stejně tak jako na české poměry mamutí lázně s 15 000 lůžky – Bad Füssing. Jeho obchodní a marketingový ředitel k tomu říká: „Lidé si nevážili toho, co je zadarmo. Dnes je u nás situace dobrá a musím konstatovat, že k nám přijíždí více a více Čechů – už jsou to skutečně stovky, především z jižních Čech, odkud je to k nám něco přes 250 kilometrů. Z reformy u nás jste se měli poučit a nezkoušet vlastní a nové cesty. To, že věhlasné české lázně mají existenční problémy, nás samozřejmě netěší. Nicméně vidíme příležitost pro české lékaře či odborný personál, zvláště rehabilitační sestry.“ Jeho „pozvání“ má samozřejmě logiku – lázně tak budou ještě více přístupné širší české veřejnosti, protože jazyková bariéra je značným problémem.
K velkému překvapení zjišťujeme, že německé ceny se v přepočtu k cenám v Česku velmi přibližují a kvalita je samozřejmě nesrovnatelná. To nám potvrzuje i Svaz pacientů – jako by u tuzemských lázní neexistoval pud sebezáchovy a s vypětím všech sil se zařízení starala srovnatelně jak o zahraničního, tak domácího klienta. Další skutečností je, že lázeňská města na druhé straně hranice jsou štědře dotována z rozpočtu bavorské vlády, což se v českých podmínkách zdá jako science-fiction.
Vyhlášené české lázeňství dostává povážlivé trhliny a je otázka, jak obstojí ve středoevropské konkurenci. Tam, kde je klientela veskrze jasná – Rusové v Karlových Varech a nyní již i v Mariánských Lázních, Arabové v Teplicích a Němci ve Františkových Lázních, tam je ještě možná optimismus. Možná…
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
