Vykradená periferie. Tak dopadla naše republika

08.05.2013 15:27

KOMENTÁŘ Kvalitu demokratického státu formuje ledacos. Kromě jiného svoboda sdělovacích prostředků, z nichž u nás mnohé mají k noze přivázanou kouli recyklovaných a tendenčních pohledů na realitu. Cosi ze zdejší obecné nátury.

Vykradená periferie. Tak dopadla naše republika
Foto: Filip Jandourek
Popisek: U budovy Českeho rozhlasu si pamětníci a politici připomenuli 67. výročí květnového povstání v roce 1945 proti nacistickým okupantům

Otřepanou klasikou jsou mediální „výklady“ přelomových událostí stále nezdravě prožívaného 20. století. Jsou jakousi výjimkou, na níž lze v tomto nejistém světě spoléhat. A poněvadž máme zrovna počátek května, nemusíme chodit daleko. Namátkou zmíním, jak nápadná bývá rok co rok „májová disproporce“ ve vysílání veřejnoprávní České televize, když zveřejňuje oslavy západních a východních osvoboditelů.  

Paměť (o tu vlastně celou dobu jde, že), to je bestie. Pro rozšíření představy evokuje vzpomínku na jednoho emeritního generála a publicistu, pamětníka 2. světové války. Dotyčný se v osobních rozhovorech, ale ani veřejně, netají podstatou staršího, leč smyslem stále platného konfliktu v nakladatelské redakci. Byl zásadní, způsobil odchod zaměstnanců a vztahoval se k jeho knize o dobrodružstvích party kluků na sklonku války. Zásadně totiž vadilo, že chlapci nejsou na té „správné“ straně, čili v americké zóně. Kategoricky bylo proto požadováno náležité přepracování rukopisu.

Vykradená česká periferie

Daný mustr jednání může dodnes výjimečně podpírat pouhá intolerantní reakce na čtvrt století mrtvou éru intolerance. O dost pádnější vysvětlení podává dosud nevyvanutá hysterie pravicového předsedy vlády kolem legálních změn v ÚSTRu. Instituce, co oproti jiným, vědecky solidním, mívala brány sdělovacích prostředků otevřené dokořán. Nejzávažnější příčina však bude spočívat někde jinde. V neochotě vybabrat se z pohodlných klišé, struktur usnadňujících práci při honičce před redakční uzávěrkou nebo z druhé strany při sledování televize. Jedno je odrazem druhého.

Nechci věc natahovat. Motáme se, jsme zjevně sevřeni v pohodlném kruhu ustálených témat a nese to své negativní plody. Však se také o Češích právem traduje, že přespříliš propírají minulost a nehledí vpřed. Aby ne, rádi se popelíme na našem dvorečku, ostatně úspěchy protievropského populismu Václava Klause by o tom mohly vyprávět ságy.

Čas však utíká a ve vyspělém světě se tak o vykradené české periferii postupně přestává mluvit vůbec.

Autor je politolog, titulek je redakční

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Pavel Kopecký

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…