Z trochu jiného úhlu: Historik ukazuje souvislosti s případem dětí paní Michalákové, které drží v Norsku

22.01.2015 13:30

Kauza kolem dvojice českých chlapců Michalákových odebraných norskými úřady matce dál pokračuje. Již i na nejvyšší politické úrovni létají prohlášení, výzvy, zatímco lidé, co případ sledují, hledají přirovnání událostí k něčemu, co zaznamenaly dějiny. Do jaké míry jsou trefná, ukáže čas, na každý pád však mohou přinést vhled do pro mnohé netušených oblastí odebírání dětí.

Z trochu jiného úhlu: Historik ukazuje souvislosti s případem dětí paní Michalákové, které drží v Norsku
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.
reklama

Nutno připomenout, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kvůli případu chlapců Michalákových odebraných norskými úřady obrací přímo na norskou premiérku s výzvou, aby se zasadila o důkladné posouzení případu. Vyplynulo to z jeho slov po středečním jednání v tomto týdnu s norskou velvyslankyní.

„Chceme, aby norské soudy rozhodovaly objektivně s ohledem na zájmy dětí a biologické rodiny,” uvedl Sobotka před novináři s tím, že česká strana je v případě vrácení chlapců matce připravena garantovat zajištění dostatečné péče a zajistit dohled nad jejich výchovou. Zareagovala i norská strana – nótou. Z ní vyplynulo, že i norské úřady mají podle jejího znění zájem v kauze přímo spolupracovat s českými.

To vše vyvolává obrovský zájem médií i politiků, angažovaná je i PR agentura, která často o každém posunu ve věci informuje novináře. A tak se čtenáři mohou dívat na věc z mnoha úhlů, které se v tomto směru nabízejí či dají hledat.

Fašisté také děti odebírali, stejně jako později komunističtí pohlaváři

Není proto divu, že norský případ dětí Evy Michalákové je tématem i internetových diskusí na sociálních sítích, či pod články, které kauzu popisují. Jak si povšiml i historik a archivář oddělení fondů státních orgánů Archivu hlavního města Prahy Petr Kreuz, je tato záležitost často srovnávána také s odebíráním dětí árijského typu v nacistickém Německu. („... Nenacházím srovnání s ničím jiným, než s odebíráním dětí árijského typu a jejich převýchovou na správné Němce ve fašistickém Německu,“ cituje například iDnes.cz:). Jak však dodává, on při svém dlouholetém bádání může nabídnout možná ještě lepší, a hlavně časově bližší srovnání. Upozornil na to ve svém statusu na sociální síti.

„Tím je, dle mého, systém nucených adopcí dětí politických vězňů a emigrantů v bývalé NDR organizovaný v 70. a 80. letech východoněmeckou ministryní školství a manželkou Ericha Honeckera Margot (nar. 1927). Na tento zločinný ‚Kidnapping‘ pak upozornila německá média už počátkem 90. let a právem ho označila za státem organizovanou krádež lidí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Petr Kreuz s odvoláním na knihu jisté německé novinářky, která se problematikou také zabývala (jde o publikaci autorky Ellen THIEMANN: Wo sind die Toten von Hoheneck? Neue Enthüllungen über das berüchtigte Frauenzuchthaus der DDR, vydané v Mnichově (nakladatelství Herbig Verlag)v roce 2014, s. 184–194).

Možná by se měl ÚSTR zabývat tím, co se dělo i v ČSSR s odebíráním děti

Jak dodal, v této souvislosti se nabízí otázka, kolik podobných nucených adopcí dětí politických vězňů a emigrantů proběhlo ve stejné době v tehdejším Československu. „Myslím, že jde o jednu z otázek, jíž by měl co nejdříve zařadit mezi své výzkumné priority Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Je to jistě podstatnější otázka, než jakou je například zkoumání jízdních řádů na východním Slovensku v 50. letech,“ podotkl Kreuz. Jak však doplnil, v bývalé NDR docházelo dokonce k případům, kdy byli rozděleni sourozenci tak, že mladší děti byly dány k nucené adopci bezdětným rodinám funkcionářů východoněmecké komunistické strany, zatímco starší děti byly puštěny za rodiči do západního Německa. 

„Následky uvedeného zločinného jednání Margot Honeckerové se tu a tam vracejí a zjevují dodnes. Zvláště pikantní příchuť v sobě nese případ, na který upozornila 30. prosince roku 2012 televize RTL v pořadu Vermisst. Šlo o případ Heidi Schillerové-Steinové. Manželé Schillerovi byli v prosinci 1982 odsouzeni oba na 4 a půl roku vězení za ‚předávání informací organizacím nepřátelským státu‘. To je jakási analogie k tehdejšímu našemu československému ‚poškozování zájmu republiky v zahraničí‘. Po 15 měsících byli vykoupeni západoněmeckou vládou a vycestovali do SRN. Mezitím se však za záhadných okolností ztratil jejich tříletý syn Dirk, kterého se jim ani po pádu komunistického režimu v NDR nepodařilo najít. Teprve po téměř 20 letech se zjistilo, že stopa ztraceného dítěte vede patrně do Chile, a to přímo do luxusní rezidence, kterou nyní vlastní Margot Honeckerová. V této rezidenci žije také její vnuk Roberto Yanez (nyní 38 let). Jeho podoba s dětskými fotografiemi uneseného Dirka i s příslušnými počítačovými simulacemi je ohromující. Test DNA, který by vnesl do celé záležitosti jasno, Honeckerová i Yanez ale odmítají,“ připomíná historik a archivář Petr Kreuz a ptá se nyní směrem k aktuální situaci: Kolikpak podobných kostlivců si už nastrkalo Norsko do skříně? „Je, myslím, jen otázkou času, kdy na nás začnou vypadávat...“ uzavřel s obavou.

Michalákovi zatím též bojují – odděleně

Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která kauzu rodiny Michalákových dlouhodobě sleduje, tento týden ve středu uvedla, že je připravena vyzvat poslance ve sněmovně, aby zvážili mezistátní žalobu na Norsko podle Evropské úmluvy o lidských právech. Jenomže nutno též uvést to, že norská ambasáda svůj postoj hájí s tím, že matka údajně neříká všechno a odebrání synů z její péče mělo důvod. Tento fakt bere zatím na vědomí a v potaz i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). 

Přesto poslankyně Chalánková očekává od předsedy vlády Sobotky, že do 15. února bude informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, jak norská premiérka zareagovala na otázky, které v tomto případě oficiálně vznesla česká vláda.

Své setkání s úředníky norského Úřadu na ochranu dětí (Barnevern) Chalánková popsala, že ji prý doslova zděsilo. Michalákové prý nebylo umožněno navýšení počtu jejích schůzek s dětmi v tomto roce, přestože v rozporu se svým dřívějším rozhodnutím neumožnil zmiňovaný úřad ani dvě schůzky v roce loňském. Navíc bylo matce pohrozeno adopcí jejích synů, pokud nevydá jejich pasy. Jak uvedla ve svém prohlášení médiím dál Chalánková, na opakované výzvy státních zástupců, dožadujících se vysvětlení, norský úřad nereaguje.

Lidsky nepřijatelný postup – kritizuje Chalánková norské úředníky

„Postup Barnevernu podle mého názoru porušuje všechny mezinárodní normy ochrany práv dětí. Norové zcela očividně postupnými a cílenými kroky vytěsňují matku ze života obou chlapců. Usilují o to, aby mohli být natrvalo adoptováni norskými rodinami. Takový postup je nepřijatelný i v lidské rovině. Je krutý a bezcitný,“ řekla Chalánková.

Norská sociální služba odebrala Evě Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny již v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a z pohlavního zneužívání. Vyšetřování bylo ale zastaveno a obvinění nepadla. Matka poté přiznala, že syny výchovně plácla. V Norsku na rozdíl od Česka však tělesné trestání dětí úplně zakazuje zákon. I když norská policie podle slov Michalákové prý uvedla, že to samo o sobě není důvod pro odebrání dětí, každý z obou bratrů nyní žije v jiné pěstounské rodině.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…