Známý politolog Robejšek otevřeně o současném nástupu levice

10.05.2012 8:09

Poslední vývoj jasně nasvědčuje, že voliči v evropských zemích se i vlivem prohlubující se unijní krize přiklání k levici. Odpovídají tomu výsledky prezidentských voleb ve Francii i parlamentní volby v Řecku. Předvolební průzkumy navíc podobný scénář předpovídají i naší zemi. Co takový vývoj znamená pro EU jako celek, pro ParlamentníListy.cz analyzuje renomovaný politolog doc. Petr Robejšek.

Známý politolog Robejšek otevřeně o současném nástupu levice
Foto: Archiv PR
Popisek: Petr Robejšek

Pokud jde o Francii a vítězství Francoise Hollanda, pořád podle Robejška platí, že se nic nejí tak horké, jak se uvaří. „Francie, stejně tak jako každá jiná země má určitým způsobem předdefinovaný koridor možností, ve kterém se politik, ať už patří k jakékoli straně a jmenuje se jakkoli, bude pohybovat. To znamená, že Hollande nemůže udělat všechno, co by si třeba přál, ale faktem je, že může část těch svých iniciativ opravdu provést. A osobně si myslím, že je to dobře, protože to konečně donutí Angelu Merkel k tomu, aby si uvědomila, že její cesta k řešení není správná, ani schůdná,“ vidí pozitivní stránky.

„Zásadní je to, že Angela Merkel má i nadále poměrně slepou důvěru v tržní síly, což není důvěra oprávněná. Je to dané i tím, že studovala fyziku a nikoli ekonomii. Oproti ní má Hollande určitou jasnou představu o tom, jak tržní síly neudusit, ale zároveň do nich i cíleně zasahovat. Tyhle dvě školy do sebe narazí a důsledkem bude to, že se bude muset vykrystalizovat nová politika vůči eurostrukturám a ta může skončit směrem buď katastrofickým, anebo produktivním,“ jmenuje možnosti vývoje politolog.

Zachraňování zadlužených zemí povede ke katastrofě

Katastrofickým vývojem dle jeho slov bude, když evropský stabilizační mechanismus dostane bankovní licenci a Evropská centrální banka bude zcela nepokrytě financovat zadlužené státy. „Ona to sice dělá už teď, ale snaží se to dělat tak nějak cudně. To by pak znamenalo, že ty bohatší země, zejména Německo, by zcela jednoznačně platily za ty chudší, které by tím pochopitelně ztratily jakýkoliv motiv k tomu, aby se nějakým způsobem modernizovaly,“ říká Robejšek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Taková varianta by prý sice nějakou dobu fungovat mohla, ale časem by došlo přesně k té katastrofě, které chtějí euroiluzionisté zabránit tím, když říkají, že EU zachraňuje pro Evropu mír. Přesně ten mír by tím byl dle Robejška pohřben.

„Naopak rozumná verze spočívá v tom, že Řecko a některé další země by byly nuceny opustit eurozónu, která by se konsolidovala na ty země, které na ni víceméně mají a zároveň by se provedla pacifikace finančních trhů, to znamená, státy by zasáhly razantněji proti ještě pořád málo regulovanému bankovnímu systému. To by byl ten rozumný, produktivní scénář, ale ty šance vidím tak padesát na padesát,“ míní docent Robejšek.

Aktuální situace v krachujícím Řecku, kde od voličů dostaly značný mandát radikálně levicové strany, sice neodpovídá předpokladům vrcholných eurounijních politiků, zato však plně koresponduje s očekáváním realistů, protože dle úvahy docenta Robejška přesně k takovému scénáři muselo dojít, i vlivem drastických úsporných opatření.

Politici, podívejte se pravdě do očí

„Evropští politici se musí podívat pravdě do očí a ne si nereálně něco namlouvat. Musí s Řeckem nějak reálně zacházet a optimálně v mých očích musí Řecko tou či onou formou opustit eurozónu. Tím začne docházet k naplňování toho pozitivního scénáře, tedy konsolidaci eurozóny, která je absolutně nutná k tomu, aby euro mělo vůbec nějakou šanci přežít. Navíc by tím byl vyslán signál finančním trhům, že evropská populace není ochotna jim financovat jejich zisky na generace dopředu. Takže takové to ‚jen se zadlužte, ostatní to za vás zaplatí‘, by se najednou pro finanční trhy nezdálo tak zajímavé, jako doposud, a spekulace tímto směrem by najednou ztratily atraktivnost a finanční trhy by si tím pádem rozmyslely útoky na ty slabší členy eurozóny,“ je přesvědčen politolog.

Evropská levice obecně podle něho nabízí systémově špatná řešení, která mohou fungovat jen krátkodobě a naopak v dlouhodobém výhledu působí značné škody.

„Základním problémem eurozóny je nekonkurenceschopnost a zaostalost těch problémových zemí a vzniká tím, že místo toho, aby se státy modernizovaly ve smyslu moderní hospodářské struktury, se naopak jejich zaostalost upevňovala tím, že dostávaly zemědělské dotace, a strukturální fondy, které se týkají rozvoje a modernizace, byly používány na věci, které ve skutečnosti modernizaci nesloužily. A to zejména infrastrukturální a stavební programy, které přinesou rychlý výsledek na první pohled, zaměstnanost a peníze. Ve skutečnosti to ale nezmění nic na tom, že ta země není schopna vyrábět konkurenceschopné produkty, které musí nabízet na světovém trhu,“ uvažuje dále známý politolog.

Levice nabízí jen stavbu hladových zdí, řešení to ale není

„Co pomůže zemi, když má moderní infrastrukturu, když třeba po těch nových kolejích a silnicích nemá, co by vozila?“ ptá se řečnicky. „Ty momentální argumenty levice, že není třeba spořit, ale orientovat se na růst a investice přesně tohoto typu vedou ke zmíněnému důsledku. Modernizuje infrastrukturu, odtáhne nezaměstnané z ulic, ale na zaostalosti země nic nezmění a zadluženost celé Evropy jenom zvýší,“ kritizuje.

Současná řešení navrhovaná levicí proto prý nevedou vůbec nikam, jsou to hladové zdi, jaké stavěl Karel IV. „Jenom vyplýtvají peníze a ty až po čase dojdou, tak se konflikt mezi těmi, kteří jsou bohatí, ale už nechtějí platit, a těmi, kteří jsou chudí a nevidí důvod, proč by se snažili a nastavují ruku, jen oddálí a vyostří,“ doplňuje k tomu.

Můžeme se i u nás v České republice dostat do situace, kdy bude otěže přebírat radikální levice? Předvolební průzkumy by tomu sice odpovídat mohly, nicméně je třeba dle Robejškových slov brát v potaz, že průzkumy se často od volební reality liší.

„Můžeme mít naději, že volby budou až za dva roky a ta evropská situace se už trochu vykrystalizuje, doufejme směrem k tomu pozitivnímu scénáři. Zároveň je to i trošku otázka na současnou českou vládu. Protože její politika pouze ve jménu spoření a ukrajování krajíce, které bylo představováno jako bezalternativní a vedle toho chybějící představa, co se ještě udělá kromě toho, aby se země dále modernizovala a aby se minimálně stabilizovala životní úroveň, to prostě chybělo,“ kritizuje politolog jednostrannou politiku škrtů současné české vlády.

Členové vlády si podle jeho slov mohou sice říci, „ano, my jsme nejlepší, pokud jde o spoření“. „Jenže to nestačí. Jednak proto, že to nevyřeší ten problém a za další to navíc podkope samotnou politickou volitelnost těch stran, které si myslí, že tomu všemu velice rozumí. Byly dělány chyby, ale možná je ještě šance něco zvrátit. Zachovat sice spoření, ale doplnit ho něčím, co opravdu dává smysl. Třeba inteligentní průmyslová politika, která by vedle úspor rozvíjela průmyslovou a hospodářskou bázi České republiky,“ navrhuje.

Politici mají být vlastenci s odpovědností za budoucí generace

Docent Robejšek se také krátce dotkl aktuálního politického tématu v českém parlamentu, totiž schvalování smlouvy o Evropském stabilizačním mechanismu. Souhlas s ratifikací smlouvy před dvěma týdny již vyslovil Senát a ve středu ho měla na stole sněmovna, které ho ale o dvacet dnů odložila. Patrně ze strachu o nedostatek hlasů, jelikož ke schválení je nutná ústavní většina.

„Političtí zástupci si musí uvědomit, že nenesou zodpovědnost jenom za jednu legislativní periodu, nýbrž za budoucnost. A nenesou zodpovědnost jen za sebe a už vůbec ne za svoji stranu, ale za tuto zemi. Kvůli tomu byli zvoleni, a jestli se vůči tomu prohřeší, tak se prohřešují vůči důvodům a motivacím svého zvolení, to znamená, že se diskvalifikují jako politická elita a jako vlastenci, kterými by měli být,“ jmenuje vlastnosti, které by zodpovědný politik měl mít.

„Mají reprezentovat nejen podle svého nejlepšího svědomí, ale i vědomí, tedy vědět, o čem se rozhoduje. Bohužel se zdá, že tohle dělají opravdu jen málokteří z nich a to je naprosto katastrofická situace,“ kritizuje Robejšek tvrdě zákonodárce, kteří dle nedávného zjištění ParlamentníchListů.cz ani mnohdy nevěděli, co smlouva o ESM obsahuje. Nepochopitelná byla i argumentace premiéra při sněmovní rozpravě, kdy Petr Nečas uvedl, že nás případný závazek 350 miliard vůči EU nemusí trápit, neboť euro přijmeme nejdříve za osm let a ten problém prý budou řešit jiní.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…