Politolog Jan Bureš říká, že po prvních třech týdnech ve funkci je u nového prezidenta vidět snaha ukázat, že chce být velmi aktivním hráčem na politické scéně. „Dává najevo, že určitě nebude chtít být hráčem v pozadí, když už zasahuje do takových věcí, jako jsou velvyslanci,“ upozornil ParlamentníListy.cz na Zemanovu snahu prosadit na post velvyslance na Slovensku Livii Klausovou. „Z toho je vidět, že jeho mocenská ambice je velmi silná, což je logické ve vztahu k tomu, že byl zvolen přímou volbou,“ uvedl Bureš.
Hlava státu nevyhrocuje vztahy s vládou ani Parlamentem
Podle politologa Kamila Švece se za necelý měsíc zatím nový prezident nestihl moc projevit. „Dodržuje, co předeslal, navrhl ústavní soudce, podepsal euroval,“ vypočítává kroky Miloše Zemana po příchodu na Pražský hrad. Politolog Stanislav Balík je přesvědčen, že z prvního necelého měsíce ve funkci nelze nic moc odvodit, a už vůbec ne do budoucna. „V březnu 2003 jsme u Václava Klause také nemohli odvodit, jak se bude chovat před koncem svého funkčního období v roce 2013. Miloš Zeman je uměřený k ostatním aktérům politické scény, nevyhrocuje vztah s vládou, Poslaneckou sněmovnou a Senátem, snaží se o konsensuální tón. Ale zatím nebyla žádná krizová chvíle, kdy by jednal pod tlakem nebo kdy by politická scéna jednala pod tlakem,“ podotkl Balík.
V jednání hlavy státu vidí odborníci populismus
Politolog Jan Bureš poukazuje na určitou nekonzistentnost v jednání prezidenta. „Za tím, že vystoupil na sjezdu ČSSD, vystoupení na sjezdu SPOZ vnímám jako povinnost čestného předsedy strany, vidím snahu získat spojence pro prosazení některých klíčových návrhů, protože zjistil, že sám bez silnější podpory v Parlamentu nic moc neprosadí,“ říká o vystoupení prezidenta na sjezdu sociálních demokratů. Ale Bureš je současně rozpačitý z postojů a výroků prezidenta, protože se mu zdá, že každému říká, co chce slyšet. „To je problém Miloše Zemana. On se chce zalíbit Evropské unii, tak prostě vyvěsí vlajku, když se chce zalíbit sociální demokracii, řekne, že si přeje její vítězství, i když je čestný předseda jiné strany. Pak přijde na sjezd SPOZ a říká, že je bude volit. Já v tom vidím určitý populismus,“ vyjádřil se o chování prezidenta.
Miloš Zeman není úplně čitelný
Na nesrozumitelnost vystupování Miloše Zemana upozorňuje i Kamil Švec. „Setkal se nejdříve s Asociací krajů a prohlásil, jak je vláda špatná, proto dal krajům přednost, ale za týden šel na vládu a společně si tam notovali, že mají shodný názor na prosazování priorit. Jediný spor byl o popelníček,“ usmívá se politolog, který nechápe, jak může prezident na jedné straně vládu kritizovat, stejně jako vláda jeho, ale pak všichni tvrdí, že mají názory v zásadních otázkách téměř totožné. „To není úplně čitelné,“ míní. Potvrzuje, že obecně přístup k Miloši Zemanovi ze strany všech politiků se zmírnil. „Spíš převládá vztah k němu jako k prezidentovi než jako k osobě Miloše Zemana. Už to není tak vyhrocené,“ konstatuje. Ale Stanislav Balík doplňuje, že vazby se navazují jinde než vystoupením na sjezdu politické strany. „Václav Klaus měl několik dobrých vystoupení na kongresu ODS a také to nic neznamenalo ve vztahu ke straně jako takové,“ připomněl vztah Zemanova předchůdce ke straně, kterou zakládal.
Prezident je na veřejnosti vždycky prezident
Kamil Švec poukazuje na „zvláštnost“, že prezident přijede na sjezd ČSSD a pronese, že by si jako osoba přál vítězství sociální demokracie. „Myslím, že to není projev nadstranickosti, stejně jako u SPOZ,“ říká, protože se nedomnívá, že by prezident republiky měl na sjezdy vůbec jezdit. „V tom jeho pracovní náplň nespočívá, i když se tvářil, že je tam jako soukromá osoba. Ale to nelze oddělovat. Nemluvě o tom, že tam vrtulníkem přivezl šéfa odborů. Proč by měl předseda odborů létat s prezidentem? To je dost proti logice úřadu,“ vnímá negativně politolog. Takové jednání mu nepřipadá úplně šťastné a vážnosti úřadu prezidenta to nepřispívá.
Psali jsme:
Prezidentův návrh volebních změn by přinesl rozvrat systému
Miloš Zeman bude potřebovat politickou podporu, pokud bude chtít prosadit některé své návrhy, jako jsou majetková přiznání nebo změna volebního zákona, kterou už dokonce představil v Senátu. „Návrh na změnu volebního systému je zase spíš populistická věc, protože to, co Miloš Zeman navrhuje, by v zásadě rozvrátilo politický a ústavní systém v České republice a jemu by to umožnilo v rozvráceném stranickém systému posílit pozici prezidenta. Dává veřejnosti najevo, že bude plnit to, co nasliboval, a zároveň chce vytvořit v politickém systému takovou atmosféru, která by umožnila zvýšit roli prezidenta v celém systému,“ je přesvědčen o motivech Miloše Zemana politolog Jan Bureš.
„To nebylo představování změn volebního zákona,“ řekl k Zemanovu vystoupení v Senátu politolog Balík, podle něj to byla „tříšť vzájemně protichůdných nesouvisejících záležitostí“. „A to, jestli je bude chtít prosazovat, nebude moci skrz veřejné projevy v některé parlamentní komoře, ale skrz diplomatická jednání s některým ze zákonodárců, aby si návrh osvojil a přijal za svůj,“ dodal Balík. Podle Bureše jde o jeden ze stěžejních bodů Zemanova volebního programu, díky kterému ho voliči podpořili. „Musí ukázat, že to aspoň zkusí, a když to poslanci neschválí, bude je hanět, že nevyhověli jeho návrhu, ale že on s tím nic víc dělat nemůže.“
Vláda by byla závislá na neřízených střelách ve sněmovně
Ale volební zákon podle představ prezidenta nemá šanci. „To by si ho musela vzít za svůj nějaká velká politická strana. Ale myslím, že se nestane, aby strany přistoupily na to, že by ztratily možnost výrazně ovlivňovat, kdo bude na kandidátkách a kdo se dostane do parlamentu tím, že strana určí pořadí na kandidátce. To je přesně to, čeho se strany nemohou vzdát. Myslím, že tady hodně narazí,“ předpovídá Jan Bureš.
Ale není čeho litovat, protože například navrhované panašování, že by lidé mohli volit kandidáty z různých kandidátek stran, by podle něj vytvořilo ještě větší chaos v Poslanecké sněmovně, než je dnes. „Vedlo by to k tomu, že by řada poslanců, kteří by nebyli pod kontrolou politických stran, působila jako neřízené střely. Vláda by pak byla slabší, než je dnes, protože nyní je závislá na malých politických stranách, jako je LIDEM, ale pak by byla závislá na desítce nebo dvacítce skoro nezávislých poslanců,“ děsí se Bureš. „Představa, že premiér o každém zákonu vyjednává se dvěma poslaneckými kluby koaličních stran a potom individuálně ještě s dvacítkou poslanců, to by byl naprostý rozvrat systému,“ vysvětlil potíže, které by Zemanův návrh přinesl. „My potřebujeme reformu, která by posílila stabilitu vlády a tohle směřuje opačným směrem,“ konstatuje politolog.
Jedno z největších překvapení - Klausová
Za jedno z největších překvapení ve funkci považují odborníci Zemanův návrh Livie Klausové na post velvyslankyně na Slovensku. Jan Bureš označil za velmi problematické a nediplomatické, že prezident zasáhl do rozhodování v době, kdy byl kandidát na velvyslance schválen a čekalo se jen na souhlas slovenské strany. „Měl respektovat stanovisko předchozího prezidenta,“ řekl Bureš. Navíc si neumí vysvětlit, proč by měla být velvyslankyní právě Livie Klausová. „Má sice slovenské kořeny, ale podstrčit levicové vládě Roberta Fica Livii Klausovou, která představuje spolu s Václavem Klausem ostře pravicové politické představy, se mi zdá také velmi nediplomatické. Ona navíc na Slovensku není ani moc populární, proto se mi to zdá zvláštní,“ kroutí hlavou politolog.
Psali jsme:
Ale nedovede si představit, že by ji Zeman navrhl, aniž by se o tom dopředu dohodl s ní a Václavem Klausem. „Pak se tam nabízí spekulace, že je to trafika za to, že ho Klausovi podpořili v kandidatuře. A nepůsobí dobře, když vzpomeneme, v jakém kontextu ho Klausová podpořila, když poměrně nechutně zaútočila na ženu protikandidáta Karla Schwarzenberga,“ připomněl druhé kolo přímé volby. Nezdá se mu také pravděpodobné, že by se Václav Klaus nastěhoval na Slovensko a chtěl hrát roli manžela velvyslankyně.
Ústava je vágní, neříká, že prezident nemůže navrhovat velvyslance
Ani Kamil Švec nepovažuje Zemanův návrh za úplně rozumný, protože tím zavdává příčinu k dohadům, proč by to měla být zrovna Klausová, a to krátce poté, co ho celá Klausova rodina podpořila v prezidentské volbě. Podle politologa Balíka se Miloš Zeman jen snaží vykolíkovat větší půdorys pro své pravomoci. „Ústava je poměrně vágní, říká, že prezident jmenuje velvyslance. A nikde neříká, že je nemůže navrhovat,“ řekl s tím, že na druhé straně to jde proti stávajícím zvyklostem.
Není pořád jasné, s kým se prezident radí
Odborníci upozorňují také na fakt, že ani po několika týdnech od inaugurace není zcela jasné okolí prezidenta. „My vlastně jeho okolí pořád neznáme. Víme, že tam je Mynář, Kmoníček, Forejt, ale nevíme, kdo budou vedoucí odborů, poradci. Jestli Miloš Zeman opravdu myslí vážně, že to budou lidi jako František Čuba, který je fyzicky rád, že přijede do Prahy a přežije to. Pořád nevíme, s kým se prezident skutečně radí,“ upozornil na neprůhlednost spolupracovníků a rádců Miloše Zemana Jan Bureš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
