Chystá se uložení Havlovy urny. Nápis vytesá kameník do středy

3. 1. 2012 14:40

Začaly přípravy na uložení urny s popelem zesnulého Václava Havla. Kameník dnes po poledni začal na náhrobek rozkreslovat nápis, celou noc pak bude do pomníku tesat Havlovo jméno. Termín uložení urny rodina nechce zveřejnit, média ale uvádějí, že se tak stane zřejmě ve středu. V tento den totiž uplyne 15 let od Havlovy svatby s jeho druhou ženou Dagmar.

Chystá se uložení Havlovy urny. Nápis vytesá kameník do středy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rodinná hrobka Havlů na Vinohradském hřbitově

Hrobka Havlovy rodiny se nachází v boční stěně kaple svatého Václava na Vinohradském hřbitově v Praze. V hrobce je uloženi členové jeho rodiny a také jeho první manželka Olga.

Jak uvedla ČTK, rodina kameníkovi práci zadala dnes dopoledne, do středečního rána musí být dokončena. Kameník tak nejspíše bude pracovat celou noc. Jméno prezidenta bude vyvedeno ve zlaté barvě s bronzovým nádechem. Havel si přál mít na náhrobku pouze jméno, bez jakýchkoli titulů nebo funkcí.

Státní význam hrobky připomíná to, že náhrobek je z mrákotínské žuly, tedy ze stejného kamene, ze kterého navrhl slovinský architekt Josip Plečnik obelisk na Pražském hradě. Linky v reliéfu náhrobní desky naznačují pruhy na české státní vlajce.

Čtyři metry vysoký náhrobní kámen lemují bronzové reliéfy andělů a Panny Marie, které pro Havla vytvořil Zoubek. Havel podle Hölzela do reliéfu náhrobku při jeho tvarování otiskl i svůj palec.

Nechtěl žádný zvláštní nápis, titul či povolání

Sám Havel se nechal kdysi slyšet, že nechce na svém náhrobku žádný speciální nápis.

V knize Prosím stručně pak k tomu řekl: „Žádný zvláštní nápis nechci, ba ani žádný titul či povolání. Jako u­ ostatních pouze jméno a datum narození a smrti.“.

„Péče o tuto věc jen potvrzuje můj úřednický přístup ke smrti. Vždyť by mi mohlo být úplně jedno, jak budeme jednou na desce uspořádáni! Já do toho ale chtěl vnést systém respektující chronologii a příbuzenské vztahy,“ zmínil také kdysi Havel.

Média před Vánoci uvedla, že mužští členové rodiny mají u jmen uvedeno víc informací. Například otec Václava Havla má přídomek „budovatel Barrandova“.

V současnosti se hrobka sice nachází na Vinohradském hřbitově, ale původně – od 18. století – byli Havlovi pohřbíváni na Smíchově. Je zde pochován třeba Vácslav Julius Havel, pradědeček prezidenta.

Dagmar se rozhodla dobře

Podle některých odborníků vdova po Havlovi Dagmar Havlová udělala dpbře, když se rozhodla pro uložení urny do rodinné hrobky. Zakládat tradici mauzolea, určeného výhradně pro bývalé prezidenty by byl nesmysl, který by česká společnost nikdy nepřijala. Shodli se na tom pár dnů po smrti Havla politolog Josef Mlejnek a historik Oldřich Tůma.

Definitivní rozhodnutí měla v rukou Dagmar Havlová. Ta se ale rozhodla dobře. To, že pokračovala v masarykovské tradici, které ovšem předcházelo velké oficiální i neoficiální rozloučení je podle politologa Josef Mlejnka i historika Oldřicha Tůmy správné. Byť se nedávno objevily i myšlenky, že by si jako jedna z největších osobností českého národa zasloužil Havel navěky odpočívat na místě, odpovídajícím jeho významu. Například na vyšehradském Slavíně. "K Havlovi by to ale nesedělo," shodli se tehdy oba politologové pro ParlamentníListy.cz.

Uložení ostatků ve velkém stylu chtěli kdysi komunisté pro Klementa Gottwalda. Státník byl pohřben na pražském Vítkově. "Poslední takový pokus, s Gotwaldem, kterého se snažil glorifikovat komunistický režim, skončil totálním fiaskem," připomněl pak Tůma tuto výjimku. 

Nepříznivé prostředí na Vítkově ale úmysl komunistů po devíti letech totálně zhatilo. Gottwald musel být nakonec zpopelněn a ostatky se nyní nachází na pražských Olšanech. Gottwald ale nebyl na Vítkově sám, v mramorovém sarkofágu zde byla uložena i urna Antonína Zápotockého. .

Havel zemřel 18. prosince na své chalupě na Hrádečku, kde v posledních měsících pobýval. Rakev s jeho ostatky pak byla dva dny vystavena v duchovním centru Pražská křižovatka a dva dny ve Vladislavském sále Pražského hradu. Pohřeb za účasti mnoha českých i zahraničních osobností se konal den před Štědrým dnem v chrámu svatého Víta. Havlovu památku přicházeli na pietní místa uctít desetitisíce lidí.

Přehled míst, kde jsou uloženi bývalí českoslovenští prezidenti:


Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 - 14. září 1937) - rakev s jeho ostatky byla 21. září 1937 po smuteční ceremonii v Praze uložena do hrobu v Lánech. O necelých 11 let později spočinul na stejném hřbitově i Masarykův syn Jan.


Emil Hácha (12. července 1872 - 27. června 1945) - pohřeb se konal 30. června 1945 v utajení na pražském Vinohradském hřbitově v Praze jen za účasti nejužší rodiny. Jméno se na náhrobku mohlo objevit až po roce 1989.


Edvard Beneš (28. května 1884 - 3. září 1948) - státní pohřeb bývalého prezidenta se konal 8. září 1948 v Praze v režii komunistické strany. Beneš je pohřben v zahradě své vily v Sezimově Ústí, rakev byla do hrobu uložena dva dny po pohřbu.


Klement Gottwald (23. listopadu 1896 - 14. března 1953) - státní pohřeb se konal 19. března 1953 a nabalzamované tělo pak bylo od prosince 1953 vystaveno ve skleněné rakvi v Památníku osvobození na Žižkově. Tam zůstala po roce 1962, kdy byl Gottwald zpopelněn, i urna s popelem. Po roce 1989 byla urna přemístěna na Olšanské hřbitovy.


Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 - 13. listopadu 1957) - pohřeb se konal 18. listopadu 1957, prezidentovy ostatky byly zpopelněny ve strašnickém krematoriu a urna byla uložena v Národním památníku na Vítkově. Po pádu komunistického režimu byla přenesena do rodinného hrobu, který leží v areálu strašnického krematoria, v bezprostředním blízkosti Vinohradského hřbitova.


Antonín Novotný (10. prosinec 1904 - 28. ledna 1975) - někdejší prezident byl pohřben bez státních poct, jeho hrob je na hřbitově v Praze na Malvazinkách.


Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 - 20. září 1979) - po pohřbu se státními poctami 26. září 1979 byly prezidentovy ostatky zpopelněny a urna uložena v Národním památníku na Žižkově. V roce 1993 byla přenesena do rodinné hrobky Svobodových na hřbitově v Kroměříži.


Gustáv Husák (10. ledna 1913 - 18. listopadu 1991) - pohřeb posledního komunistického prezidenta se konal 21. listopadu 1991 v Bratislavě v rodinném kruhu. Urna s jeho ostatky byla uložena v na hřbitově v Dúbravce na okraji Bratislavy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: olb

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fašisté, seknul Zeman své odpůrce. Zpražil Ukrajinu a vysmál se kvůli Mynářovi

12:40 Fašisté, seknul Zeman své odpůrce. Zpražil Ukrajinu a vysmál se kvůli Mynářovi

Z PROFILU Babišova návštěva v Bílém domě, vztah k PPF miliardáře Kellnera, setrvání kancléře Mynáře …