Miloš Forman v rozhovoru pro Český rozhlas trošičku překvapil: Havel totiž podle něj chtěl studovat FAMU, neboť byl nesmírný fanda filmu. „Já si myslí, že on chtěl být vlastně filmařem, ne divadelníkem. Jenže oni ho nepustili na FAMU,“ vysvětlil Forman, když se rozhovořil o připravovaném natáčení Kafkova Zámku.
„Odjeli jsme spolu do Siřemi, kde kdysi žila Kafkova sestra, u které Kafka vždy přes léto byl a psal tam Zámek. Tak jsme tam jeli,“ podotkl Forman.
Jenže už v Siřemi prý narazili. „Tady žádnej Kafka nebyl,“ odpovídali jim. „Ta Siřem ležela v pohraničí, takže ti Češi, co tam byli před válkou, byli odsunuti a přišli tam Němci. Po válce byli zas Němci odsunuti a přišli tam úplně jiní Češi, takže tam nikdo nikoho z minulosti neznal,“ vysvětlil k tomu Forman.
S sebou ale měl knížku, kde byl životopis Kafky a byla tam fotografie Siřemi, na které byl Kafka.
„A on tam vypadal nádherně, bylo to nedlouho před jeho smrtí. Ti lidé, co umírají na tuberkulózu vypadají tak oduševněle, krásně...Ten předseda komunistické partaje v Siřemi se na tu fotku dívá a říká: ‚Človeče, vidíš to. Takovej mladej kluk umře. To víš, já jsem zdravej, protože já jsem ošklivej.‘ Tak jsem si říkal – to by byl krásný začátek filmu,“ dodal k tomu světoznámý režisér s tím, že nakonec je všude vyhnali a film o Kafkovi tak duo Havel - Forman nikdy nenatočilo.
Natáčení Amadea: Havel byl ale ve vězení
Zajímavá podle Formana pak byla situace, kdy přijel do Prahy natáčet Amadea. „To mně povolili. Když jsem přiletěl, tak mě hned zavezli k řediteli Státního filmu, který mi řekl, že by nám mohli povolit tady natáčet, když jim já slíbím, že nebudu vyhledávat disidenty. Já jsem řekl: Já vám to klidně slíbím, když vy mi slíbíte a dáte na to ruku, že když disident vyhledá mě, že nebude ubližovat ani jemu, ani nám. A on mi na to dal ruku. Že jako jo,“ zmínil k tomu Forman.
Havel byl v té době ale ve vězení. „Ale viděl jsem se s jeho ženou Olgou. Potkali jsme se v takové malé hospůdce na Malé Straně. Bylo to milé a příjemné,“ pronesl k tomu režisér s tím, že ale později se s Havlem vídával, i třeba na půdě Spojených států.
Kecali jsme o kamarádech
„Byl to naprosto stejný kluk, někdy až dětina. Ale ohromně chytrý, ohromně inteligentní a s dobrým přehledem o stavu věcí veřejných. Ale jinak opravdu ten stejný kluk,“ řekl k jeho prezidentskému angažmá.
„Vídali jsme se kdykoli on byl v Americe nebo já byl v Praze. Ale většinu času jsme prokecali o kamarádech z Poděbrad. O politice skoro nikdy. Nebo málokdy,“ uvedl dále s vysvětlením, že Havel byl rád, že může z toho světa politiky vypadnout jako prezident. Že tu má někoho z minulosti, kdy ještě nebyl prezident."
Nejvíc se s Havlem nasmál prý loni v září, když byl v Praze. „Byli jsme na večeři spolu s mojí ženou a s Dášou. On už byl velice křehký. Bylo vidět, jak mu dýchání, pohyb dělají potíže. Ale tak strašně se snažil, aby nepřenášel své problémy na další lidi. Měli jsme báječný večer, kde jsme se hodně nasmáli," dodal ve vzpomínce na Havla Miloš Forman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
