V pražské Mostecké ulici se před budovou velvyslanectví Republiky Srbsko v neděli sešli občané a zapalovali svíčky za oběti, které zabily bomby NATO. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna zde řekl, že Václav Havel se kvůli podpoře takzvaného humanitárního bombardování, při kterém umírali nevinné děti a civilisté, smaží v pekle.
Lze odpustit zabité děti?
„Před čtrnácti lety jsme se tu touto dobou spontánně sešli, někteří plakali. Nebyl to ale pláč ze strachu, byl to pláč z naštvání. Nikdo jsme nechtěli věřit tomu, že se může stát něco takového téměř v 21. století. Nějaké politické rozhovory v Rambouillet, to byla přece jen taková hra. Slobodan Milošević před soudem v Haagu, to byla také jen taková hra,“ vzpomínal Jaroslav Foldyna.
„24. 3. 1999 dopadly bomby a rakety na civilizovanou zemi uprostřed Evropy, půl miliardy lidí ze států sdružených v NATO začalo bombardovat desetimilionový kulturní národ. Asi ho chtěli zatlačit do země... Ale copak ty děti, které umíraly, to se dá odpustit? Dneska by bylo Milici Rakić sedmnáct let, kdyby ji nezabila kazetová bomba vyrobená v USA. Mluvčí NATO Jamie Shea na to tehdy říkal, že je to jen taková kolaterální chyba, tak doufám, že až ho budou smažit v pekle, řeknou mu, že vyšší teplota je jen chyba u teploměru,“ řekl dále.
Zmínil ale i exprezidenta Havla. „Někteří už se v pekle smaží, třeba ti, co říkali, že to je pouze humanitární bombardování. Pro někoho možná, protože asi neměl rodinu a děti. Pro toho, koho nezajímají obyčejní lidé, to možná humanitární je, ale pro nás to bylo něco hrozného,“ narážel na postoje tehdejšího českého prezidenta Václava Havla.
Faleš a zrada ideálů demokracie
ParlamentníListy.cz oslovily politiky, co říkají na Foldynovo prohlášení. Málokdo se vyjadřoval k tomu, že je Havel v pekle (komunisté uváděli, že v peklo nevěří), ale řada z nich Havla poměrně ostře za podporu „humanitárního“ bombardování Srbska kritizovala.
„Pan poslanec vždy fandil Srbům, což je hezké. Ale někdy plácá nesmysly,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který podporoval uznání Kosova.
„Já se přiznám, že s Jardou Foldynou nemohu souhlasit. Havla by za jeho humanitární bombardování totiž ani v tom pekle nechtěli a nepřijali. Na vlastní oči jsem viděl ta zvěrstva, která tam Američané svými bombami způsobili. Když jsem se odtud vrátil, nabízel jsem Havlovi, že mu ukážu celou řadu fotografií i videozáznam. Vidět to nechtěl. Nabízel jsem mu důkazy, že Američané v Novim Sadu použili jadernou bombu,byť tu z ochuzeného uranu. Nezajímalo ho to. Hlavně, že se světu stavěl jako lidumil a humanista,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava.
„Nevěřím na peklo, ani na nebe, ale tehdejší výrok Václava Havla o humanitárním bombardování byl nejen protimluv, ale zejména odhalil faleš a zradu jak ideálů, tak demokracie, které se autor dopustil,“ uvedl předseda KSČM a poslanec Vojtěch Filip.
Tohle i pan prezident Havel vskutku nezvládl
Podle poslance ČSSD Jiřího Koskuby použil Foldyna tvrdá slova, ale sám se za bombardování Srbska stydí: „Jsou to slova dost tvrdá, ale Jarda je prostě boxer. Ale i já se za bombardování Bělehradu dodnes stydím. Byť několik našich zbývajících funkčních válečných letadel tam nebylo. Stejně se stydím i za nový Mnichov – odtržení Kosova. Kdo jiný než Češi by měl tuto nespravedlnost vnímat. Cítím povinnost se opakovaně bývalé Jugoslávii omluvit. Stejně tak za neschopnost tulipánových vojsk NATO ve Sreberenici a tak dále. Tohle i pan prezident Havel vskutku nezvládl.“
„Konflikty se podle mě mají řešit mírovou cestou a dohodami a pro mě žádné bombardování není mírovým krokem a rozhodně to není žádné humanitární řešení. Humanitární bombardování je protimluv. Výrok pana Foldyny nechci hodnotit. Má právo říct svůj názor. Zemanovci dávají přednost mírovým řešením,“ řekl redakci předseda SPOZ Ladislav Štengl.
„Na nebe ani peklo nevěřím. V té době byl premiérem současný prezident Zeman. Asi bude lepší, když hříchy politiků budeme řešit na zemi a ne na onom světě,“ myslí si místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Přestože se s kolegou Foldynou shoduji ohledně nešťastného uznání Kosova, můj názor na Václava Havla je zásadně jiný a jeho vyjádření považuji za krajně nevhodné. Pana Václava Havla si velmi vážím a není fér jeho památku znevažovat tímto perverzním způsobem,“ reagovala poslankyně ODS Jana Černochová.
Zodpovědnost za vraždění padá na Václava Havla
„Na peklo nevěřím a o mrtvých jen dobře. Už nemají možnost na svém životě cokoli změnit,“ míní místopředseda ČSSD a místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.
Podle předsedy NS-LEV 21 a poslance Jiřího Paroubka je Foldynovo vyjádření hodně expresivní. „ČSSD je na jedné straně v řadě věcí málo odvážná, zvolna se ale militarizuje. Většina jejích poslanců souhlasila s bojovou, vlastně také humanitární akcí v Mali, kterou považuji z hlediska národních zájmů za zcela nesmyslnou. Jindy hovoří o živnostnících, a tedy i mé ženě, která platí vysoké daně, jako o parazitech. Co se týče Václava Havla, platí: 'O mrtvých jen dobře',“ říká Paroubek.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava uvedl, že takové vyjádření jako Foldyna by si nedovolil použít. „Co ale může být za humanitární pomoc bombardování a řada nevinných lidských obětí?“ dodal poslanec.
Podle poslankyně KSČM Marty Semelové žádné bombardování není humanitární: „Při bombardování Srbska byli opravdu zabíjeni nevinní civilisté včetně dětí. Zodpovědnost za toto vraždění padá, kromě jiných, na Václava Havla.“
Senátor ČSSD Miloš Malý říká, že je osobně proti jakémukoli bombardování civilních cílů, ať je to zaštítěno jakoukoli záminkou. "Také nedokáži pochopit, že někdo může letecky útočit na civilní cíle a zaštiťovat se humanitou. Kdyby to udělali Srbové, už by je soudil mezinárodní tribunál," dodal senátor.
Psali jsme:
Osoba Václava Havla je přehnaně glorifikovaná
„Potřeboval bych na poslance Foldynu kontakt. Je jediným ze smrtelníků, který po smrti ví, co bude a kde kdo bude,“ smál se senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Místopředseda pražské krajské organizace SPOZ Vladimír Hönig se demonstrace společně s Foldynou zúčastnil.
„Osoba Václava Havla je podle mě přehnaně glorifikovaná. Média tu gloriolu často podporují, protože mnohá média patří k Havlově mocenské partě. Spousta Havlových kauz se zametla pod koberec, ať už to byla Lucerna či Chemapol. Otázka je, do jaké míry byly překročeny Benešovy dekrety, protože pokud se nepletu, barrandovské ateliéry byly z poloviny odkoupeny Třetí říší a byly pak znárodněny za Beneše. Říká se, že o mrtvých jen dobře a nechci to dále rozvádět, ale ta gloriola je neoprávněná. I pokud jde o jeho vliv na změnu režimu, tak ten je přeceňován. Byl jen v pravou chvíli na prvém místě. Pokud jde o samotný výrok, tak dodám, že nevím, co je na bombardování civilistů humanitárního,“ řekl redakci Hönig.
„Je pravdou, že byli zabíjeni nevinní lidé a civilisté. Myslím, že podpora této akce je skutečně otazníkem,“ reagoval senátor Tomio Okamura.
„Jarda není nestranný. V jeho slovech cítím pochopitelné emoce. Použití ochuzeného uranu a kazetových bomb nemohl český prezident ovlivnit. Ovšem proč jsme ustupovali kosovské mafii, jsem tenkrát nechápal. A že trpělo mnoho nevinných, o tom nepochybuji,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Havel v nebi za toto určitě nebude
„I já pokládám bombardování Srbska za chybu a jeho obhajobu nemohu Václavu Havlovi odpustit. Na peklo nevěřím,“ uvedla poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová.
„Zajímalo by mě, co pan Foldyna říká na masové hroby a zvěrstva, které má na svědomí srbská strana. Bohužel při válce s agresorem nelze zabránit civilním obětem. Nikdo ještě nevymyslel, jak se jim zcela vyhnout,“ říká místopředseda TOP 09 a poslanec Pavol Lukša.
„Nevím, kde Havel je, ale v nebi za toto určitě nebude,“ míní poslankyně KSČM Marie Nedvědová.
„Nic k tomu neříkám. Já ctím úctu k zemřelým a nevracím se. Dívám se dopředu. Stejně tak nekomentuji zahraniční a válečné problémy,“ uvedl člen senátorského klubu ODS Zdeněk Schwarz.
Psali jsme:
Skandální humanismus
„Myslím, že se pan kolega Foldyna mýlí. Peklo není a tedy se tam ani nemůže smažit,“ řekl poslanec ČSSD Ladislav Šincl.
„Já na peklo nevěřím. Ale s bombardováním jsem nesouhlasil a nesouhlasím. S humanitou to nemělo nic společného, což ukázaly následky,“ uvedl poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Výrokem o humanitárním bombardování mě Havel strašně zklamal,“ reagoval krátce europoslanec ČSSD Richard Falbr.
Na peklo nevěří ani poslanec KSČM Vojtěch Adam. „V pekle se nesmaží. Ale jeho výzva k humanitárnímu bombardování je od člověka, který sám sebe označoval za humanistu, skandální,“ dodal.
Útoky NATO na civilní cíle
Bombardování Svazové republiky Jugoslávie (složené ze Srbska a černé Hory) silami NATO trvalo od 24. března do 10. června 1999. Během 78 dní trvajícího bombardování byla těžce poškozena infrastruktura, mosty, průmyslové objekty, elektrárny a telekomunikační zařízení. Zničeno bylo rovněž ústředí a vysílač srbské státní televize. V některých případech došlo také k útokům proti ryze nevojenským cílům (kolona uprchlíků, osobní vlak, autobus, několik soukromých objektů, čínské velvyslanectví, nemocnice v Bělehradě atd.). V průběhu bombardování bylo zabito podle zprávy Human Rights Watch 489 - 528 civilistů veskrze srbské či albánské národnosti.
Jak uvádí Wikipedie, například 2. května při útoku na most u Lužane zasáhl letoun autobus a sanitku přejíždějící most, přičemž bylo zabito 39 civilistů. Poté bomby z letounů NATO dvakrát zasáhly konvoj vozidel s uprchlíky na silnici Djakovica – Prizren. Kontroverzním případem byl noční útok na budovu srbské televize v Bělehradě, při kterém zahynulo 16 civilistů. Organizace Amnesty International tento útok označila za válečný zločin, jelikož šlo o civilní objekt a vyzvala členské státy NATO k zajištění nezávislého šetření.
Celkové číslo obětí bombardování nebylo oficiálně oznámeno, nicméně jugoslávská strana uvádí odhady 1200 až 2500 mrtvých a kolem 5000 zraněných. O práci přišly tisíce obyvatel Jugoslávie, škody pocítily nepřímo i okolní státy. Předpokládaná výše škod na jugoslávské ekonomice se pohybuje kolem částky 30 miliard dolarů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
