Kremlík přiznává, že „radikalizace pravdoláskařů“ před prezidentskými volbami 2013 mu vzala dech. Ptá se proto, proč se tito lidé odchýlili od Havlova učení o pravdě a lásce? Zároveň rozebírá Havlovu filosofii a některé jeho výroky.
Učebnicová ukázka, že kdo si nepamatuje dějiny, je odsouzen si je zopakovat
Podle Kremlíka řekl Havel v lednu 1990 kancléři Helmutu Kohlovi: „Co kdybychom spolupracovali na rozpuštění všech politických stran s cílem vytvořit pouze jedinou silnou stranu – Stranu Evropy?“
Havel byl disident, a přesto navrhoval vládu jedné strany, uvádí Kremlík. „Pan Havel je učebnicová ukázka poučky, že kdo si svoje dějiny nepamatuje, je odsouzen si je zopakovat. Moc se o tom nemluví, ale Havel celou svou filosofii převzal od nacistického filosofa Martina Heideggera,“ vysvětluje na svém blogu.
Vychází z knihy Dopisy Olze, kde prý Havel na straně 301 Heideggera označuje za největšího filosofa našeho věku.
Heidegger také cítil blbou náladu jako Havel
„Jenže "největšího filosofa našeho věku" jeho názory přivedly přímo do Hitlerovy náruče. Heidegger také cítil "blbou náladu" jako Havel. Také byl skeptický vůči mravně zkorumpované parlamentní demokracii. Toužil po někom, kdo ten Augiášův chlév vymete a udělá pořádek,“ popisuje Kremlík.
Heidegger vstoupil do strany NSDAP v roce 1933, když se Hitler stal kancléřem. Ve stejném roce se stal rektorem univerzity ve Freiburgu a řídil její nacifikaci. Kremlík ovšem ve svém článku nezmínil, že německý filosof hned v roce 1934 na svůj rektorský post rezignoval.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
