Čím budou podle vás letošní sněmovní volby výjimečné?
Myslím, že výjimečné jsou několika věcmi. Za prvé jsou výjimečné tím, že jsou předčasné, že politické strany mají mnohem méně času se připravit, a to samozřejmě bude mít vliv na to, jak se voliči rozhodují. Tedy podle toho, jaký názor už si udělali, a nikoli podle toho, jak je strany stačí ve volební kampani zmasírovat. To bude hrát do rukou spíš zavedenějším stranám, protože ty nové nebudou mít tolik času se v krátké době představit a zorganizovat. Druhá výjimečnost těchto voleb spočívá v tom, že ony, jak to momentálně vypadá, by mohly za určitých okolností vyústit v podobnou situaci jako na Slovensku, kde si dzurindovská pravice dlouho svým vystupováním zahrávala s ohněm, až nakonec byla totálně smetená Ficem a jeho Smerem. Myslím, že takový scénář tady také hrozí. Existuje nebezpečí, které jsme viděli v jiných postkomunistických zemích, že je amputována jedna část politického spektra a vládne jenom ta druhá.
Psali jsme:
Myslíte si, že v tom může sehrát roli i případný návrat Václava Klause do politiky? Zdá se, že už je celkem reálný. Sám Václav Klaus řekl, že o nějakém angažmá v politice vážně uvažuje, a někteří jeho přívrženci opouštějí ODS, aby se k němu přidali.
Já si myslím, že to může sehrát podobnou roli, jakou sehrál už před několika lety Miloš Zeman se svými zemanovci, kdy několik procent pro jeho stranu sebralo sociální demokracii šanci vládnout. To samé se teď může stát na pravici. Ne že by měla nějaká pravicová strana reálné šance vládnout, ale může dojít k tomu, že odebere hlasy ODS. Pokud Václav Klaus kolem sebe shromáždí dostatek lidí a politický subjekt, který zaštítí, bude mít mezi pěti až deseti procent hlasů, tak jsou to procenta, která by nejméně z polovičky šla občanským demokratům, a to může také znamenat jejich politickou smrt.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Říkal jste, že nové subjekty nebudou mít čas se představit veřejnosti, takže jim nedáváte moc šancí. Ale například Babišovo hnutí ANO už začalo s billboardy ještě před tím, než bylo jasné, že budou předčasné volby. SPOZ je zase stále v médiích díky Miloši Zemanovi, jeho kancléři a bývalému předsedovi strany Vratislavu Mynáři i některým ministrům Rusnokovy vlády. Nemohou se díky tomu přece jen dostat do sněmovny?
Samozřejmě šanci mají zemanovci, ANO Andreje Babiše, nebo nová formace zaštítěná Klausem. U Úsvitu Tomia Okamury si nejsem tak jistý. Zdá se mi, že jeho hnutí je pro mnoho Čechů těžko stravitelné. Myslím, že mají šanci dostat se přes oněch pět procent hlasů, ale nemyslím si, že mají šanci dostat se příliš výš. Nejsem si jistý, že peníze a úsilí investované do volební kampaně se úplně zúročí. Samozřejmě, že jsou tady a vždycky tady byly takové politické subjekty, které byly víceméně jen „podnikatelské“. Šlo jim jen o to dostat se přes tři procenta a pobírat nějaké státní příspěvky. Ale pokud jde o nějakou reálnou moc a politický vliv, schopnost být v nějaké koalici, být někým, koho berou vážně, tak si myslím, že na to ani jeden z těch nových subjektů nemá.
Co si myslíte o šancích Strany zelených, která zatím má po odchodu možná nejvýraznější postavy - bývalého předsedy Martina Bursíka - velmi nízké preference?
Já si myslím, že odchod Martina Bursíka je pro stranu v podstatě dobrou zprávou. On manifestačně odešel kvůli tomu, že podle něj jde strana už příliš doleva. Tradičně levicový elektorát – voličstvo Strany zelených - jsou spíše levicoví voliči, vzdělanější, mladší, z větších měst. To jsou lidi, kteří momentálně zůstávají stranou a nechtějí zelené volit, protože dodnes nevydýchali to, co vidí jako zradu zelených. To byl krok, kdy se strana v roce 2006 přidala k Topolánkově vládě a byla součástí téhle konzervativní koalice, což je na zelenou stranu kdekoli v Evropě neslýchané.
Pokud strana bude mít i kvůli odchodu Martina Bursíka, který byl hlavním strůjcem tehdejší účasti v koalici, image, že se posunuje doleva, což sám řekl jako důvod svého odchodu, tak jim to může paradoxně docela pomoci. Protože tady je velká skupina levicově liberálních voličů, kteří nebudou chtít volit sociální demokracii, pokud se budou obávat, že strana padne po volbách do klína Miloši Zemanovi. Ti jsou na to citliví, proto budou hledat nějaký nový subjekt. A když budou mít pocit, že se zelení posunuli nalevo od středu, budou mít alternativu volit tuto stranu.
JUDr. Michal Hašek
Psali jsme:
V této souvislosti mne napadá, co říkáte na další bitvu mezi přívrženci a odpůrci Miloše Zemana po ústředním výkonném výboru ČSSD, kde předseda strany Bohuslav Sobotka získal jen 57 procent hlasů v tajném hlasování o jeho kandidatuře na post premiéra. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier hovoří o puči, místopředseda strany Zdeněk Škromach zase obvinil Dienstbiera ze snahy sociální demokracii rozvrátit. Není to další důkaz o rostoucím vlivu prezidenta v sociální demokracii a o možném budoucím rozkladu této levicové strany?
To je přesně to, čeho se bojí voliči, o kterých jsem mluvil. Sociální demokracie byla sedm let v opozici, za tu dobu na sobě pracovala. Od doby, kdy nastoupil Bohuslav Sobotka, k sobě přilákala určitý druh městských, vzdělanějších, mladších voličů, kteří byli ochotni stranu volit po těch letech, kdy to byla obrácená verze pravicových stran, s nepříliš velkou citlivostí k těmto voličům.
Myslím, že pro ně je opět alarmující zpráva, že de facto vznikl pokus o stranický puč a že to bylo jen o kousek. To není pro tyto voliče moc dobrá zpráva, protože je spojuje strach, že by se strana mohla stát po volbách jakousi prezidentskou stranou a mohla by pomáhat Miloši Zemanovi uskutečňovat jeho plány. Tentokrát to sice dopadlo takto, ale za dva měsíce přijde nějaké nové tajné hlasování, v němž se bude argumentovat tím, že Michal Hašek získal víc preferenčních hlasů než Sobotka, a může to dopadnout opačně než teď. A to mnoho těchto voličů odradí.
Psali jsme:
Myslíte si, že vnitrostranický boj v sociální demokracii bude v budoucnu narůstat, protože dnes je před volbami, takže strana chce přece jen vystupovat navenek jednotně?
Obávám se, že ano. Protože strana se teď snaží vystupovat jednotně, snaží se tvářit, že už se rozhodla, kdo bude jejím premiérem, že si ho dokonce schválili, ale pak přijde něco takového jako tajné hlasování. Dokážu si úplně bez problémů představit scénář, že po volbách, ve kterých zvítězí sociální demokracie, Miloš Zeman řekne, že z nějakého důvodu nechce jmenovat Sobotku, že by spíš preferoval Michala Haška, protože získal více preferenčních hlasů, nebo z jiného důvodu. Nějakou záminku si jednoduše najde a strana bude vystavena tlaku nominovat svého premiéra s tím, že bude vědět, že Zeman se bude cukat, aby jmenoval Sobotku. A myslím, že je ve straně dostatečné množství oportunistů, kteří Zemanovi nakonec kývnou na toho, koho bude chtít on. A strana se štípne. Já se velmi obávám, že tam to nemusí dopadnout podle scénářů, které nám teď vedení strany předkládá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
