Kancléř Weigl: Klaus není příznivcem přímé volby hlavy státu

14.03.2011 10:56

Prezident Václav Klaus není příznivcem přímé volby hlavy státu. Uvedl to jeho kancléř Jiří Weigl na jednání se zástupci stran a dalšími experty, kteří v Senátu debatují o zavedení přímé volby prezidenta. Česká republika byla podle Klause vždy parlamentní a ne prezidentskou republikou.

Kancléř Weigl: Klaus není příznivcem přímé volby hlavy státu

Prezident se totiž domnívá, že primární legitimitu v zemi nese parlament. Česko prý není připraveno na diskusi o komplexní změně ústavy, změna způsobu volby prezidenta bez změny pravomocí ale podle Klause nemá smysl.

"Zavedení přímé volby hlavy státu by bez podstatných změn ústavy a volebního zákona byl nepromyšlený krok, který by dále oslabil možnost efektivního vládnutí v naší zemi, rozkolísal politickou scénu a nevyřešil žádný ze skutečně závažných problémů, před nimiž naše veřejnost stojí," tlumočil Weigl názor hlavy státu v Senátu. 

"Prezident volený všemi občany by z definice disponoval daleko větší legitimitou než dosud. Legitimitou na rozdíl od vlády neodvozenou. A tím bychom velmi zproblematizovali dosavadní uspořádání a vyvážení moci výkonné," prohlásil kancléř hlavy státu s tím, že přínos přímé volby bez dalších změn by byl minimální. Odpovědným přístupem by bylo otevření ústavy a snaha nově vyvážit postavení jednotlivých mocí ve státě. 

Problémem jsou slabé vlády 

Dlouhodobým problémem ČR jsou tak podle Klause především slabé vlády s nedostatečnou parlamentní oporu pro provádění programu, křehké vládní koalice a permanentní předvolební kampaň, která vylučuje možnost provádění programu a nezbytných reforem. "V tomto kontextu byl až dosud vztah mezi prezidentem a vládou sekundární," upozornil Weigl. Prezident totiž nemůže měnit vládní priority, může jen omezit akceschopnost vlády.

Prezident si také podle Weigla myslí, že nynější česká ústava je v ohledu pravomocí jednotlivých složek státní moci vyváženým celkem, jehož funkčnost je prověřena tradicí.

Volba hlavy státu by byla dvoukolová

Zástupci koalice a opoziční ČSSD se předminulý týden domluvili na tom, že volba hlavy státu by měla být dvoukolová po vzoru výběru senátorů. Dva nejsilnější kandidáti z prvního kola volby se utkají o hlasy voličů ještě ve druhém kole, avšak pouze pod podmínkou, že žádný z uchazečů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu 50 procent. 

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který předložil vládě a politikům kvůli přímé volbě hlavy státu změnu ústavy, se strany také shodly na možných způsobech navrhování jednotlivých kandidátů. Svého favorita může označit dvacet senátorů nebo deset poslanců či občané v petici. Tu by ale muselo 50 tisíc obyvatel.

Prodloužení funkčního období prezidenta zatím není dohodnuto

Shoda mezi stranami však nepanuje na prodloužení funkčního období prezidenta o rok na šest let. To navrhuje ČSSD kvůli úsporám, které by přineslo spojení výběru hlavy státu s jinými volbami. Jasno také není v tom, nakolik by měl mít přímo volený prezident upravené pravomoci. Právě jejich změnu požadovali mnozí senátoři z ústavní komise, kteří by změnu ústavy rádi propojili také s prosazením odkládaného zákona o vztazích sněmovny a Senátu.

SLEDUJEME téma Přímá volba prezidenta

Nejreálnější úpravou se zatím jeví podmínka prezidentova jmenování členů bankovní rady ČNB nově se souhlasem Senátu, možnost stíhat hlavu státu také za hrubé porušení ústavy nebo omezení prezidentské imunity jen na funkční období. "Určité feudální výsady, které jsou dnes zakotveny v ústavě, budou možná odstraněny," poznamenal k tomu poslanec Stanislav Polčák (TOP 09). Otevřená zůstává také otázka případných kontrasignací prezidentských milostí a jmenování vysokých soudních funkcionářů.

Pro změnu ústavy je v obou komorách Parlamentu nutná dohoda koalice s ČSSD. Vládní stranám k prosazení ústavních změn chybí dva hlasy ve sněmovně a souhlas Senátu, v němž mají hlavní slovo sociální demokraté.

Ministr Jiří Pospíšil v Senátu podle informací České televize zmínil, že by rád odbornou diskusi uzavřel letos na jaře a pak by se začalo na přípravě změny ústavy pracovat a také diskutovat s veřejností.

Čtěte také:

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: olb

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

Co čekáte od Putina?

A myslíte, že se Švédsko a Finsko stanou členy NATO nebo kdo-co tomu podle vás zabrání? Co třeba Turecko? A kdyby se stalo členem, Putin už avizoval, že by to nenechal bez reakce, a že by byla ostrá, i když nechápu proč. Kdyby byly jejich vztahy tak dobré, jak tvrdí, tak proč se plést do vnitřních ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bývalý advokát Ivo Rittiga prý chce do jiné věznice. Na Ruzyni je to špatné

14:42 Bývalý advokát Ivo Rittiga prý chce do jiné věznice. Na Ruzyni je to špatné

Advokát David Michal byl v únoru letošního roku soudem poslán na šest let do vězení z důvodů krácení…