Kdo by dovedl ODS k nejlepšímu volebnímu výsledku?Anketa
Zhruba rok a čtvrt před termínem řádných parlamentních voleb by se dalo očekávat, že premiér Petr Nečas přijde s nějakými kroky populárními pro větší část společnosti, čímž naplní obvyklou taktiku vládních politiků nasazovat před blížícími se volbami vlídnou a líbivou tvář. Události minulého týdne však tomu vůbec nenasvědčují. Premiér narychlo a s vědomím, že u Ústavního soudu je žádost o předběžné opatření, podepsal smlouvu s církvemi a při projevu v bavorském parlamentu de facto zopakoval omluvu za poválečný odsun, aniž náležitě zdůraznil, co mu předcházelo.
Ani jeden z těchto kroků se nepokusil dopředu veřejnosti vysvětlit nebo zdůvodnit a i po nich byl skoupý na slovo nebo se omezil na omílání frází typu „co bylo ukradeno, musí být vráceno“ a podobně. „Vláda Petra Nečase si zvykla hrát dvojí roli, takovou skrytou diplomacii. To ale moc nejde dohromady s deklarovanou otevřeností, o níž politici rádi hovoří. S ní nemá nic společného a do demokratického státu to nepatří,“ říká pro ParlamentníListy.cz sociolog Jiří Bystřický.
Miliardy na restituce nestály premiérovi za vysvětlení
„Pokud se týká restitucí, tak kvapný podpis smlouvy s církvemi byl nešťastným rozhodnutím. A že k tomu ještě nepustil média, že to jejich prostřednictvím lidem s tím podpisem nevysvětlil, že to dělali v utajení, to byla chyba. Ty miliardy, které na restituce budou věnované, měly premiérovi Nečasovi stát za to, aby to národu vysvětlil, když ho zadlužuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník a lektor komerčních komunikací na Vysoké škole ekonomické Jiří Mikeš.
Psali jsme:
„U podepisování smlouvy s církvemi je celkem běžné, že to je bez zástupců médií. To je na volbě toho, kdo to podepisuje. Pokud se ty dvě strany dohodly, že k tomu nevezmou média, tak bych z toho nedělal drama. A v projevu před bavorským parlamentem jen citoval část z česko-německé deklarace, což je dnes už skoro historie, a mě osobně to nijak nepobuřuje. Ani v jednom, ani v druhém nevidím nějaký problém,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol, politolog z vysoké školy CEVRO Institut.
Naježenost není jen problém premiéra, ale celé politické scény
Hájí i poněkud agresivní premiérovo vystupování a podle některých arogantní vyjádření, že nebyl důvod s podpisem smlouvy s církvemi čekat na rozhodnutí Ústavního soudu. „Říká-li se, že premiér je naježený, tak jak potom hodnotit projevy opozičních vůdců? Já myslím, že to už je taková atmosféra v české politice, trvá konfrontace mezi opozicí a koalicí. Nemyslím si, že to je problém premiéra, to je problém celé politické scény. Trvá to dlouho a možná se to ještě přiostřilo příchodem Víta Bárty. Dřív to bylo jen opozice versus koalice a on to přenesl i mezi koaliční strany,“ podotýká Petr Sokol.
Mediální odborník Jiří Mikeš vidí za podrážděností premiéra pnutí uvnitř ODS. „Není jisté, na čí stranu se vítězství přikloní. A Petr Nečas asi soudí, že musí vystupovat razantně jako předseda. Takže styl jeho vystupování beru jako výsledek politického boje a pnutí nejen uvnitř strany, ale vůbec pravice jako takové. Ta se potápí, a to kyvadlo se vychyluje doleva víc, než by asi mělo. Ale to je vina současné koaliční politiky, která je dost nešťastná,“ míní Jiří Mikeš.
Nečas působí jak Klaus po Sarajevském atentátu
„Když se na něj podíváte, jak vystupuje, jak vypadá, jak začíná mít skvrny ve tváři, tak působí dojmem hodně naštvaného člověka, velice traumatizovaného. Jemu by spíš prospělo, aby byl veselejší, aby se pokusil zavtipkovat, ale to on nedokáže. A teď navíc bude mít vedle sebe levicového prezidenta, který ho zválcuje,“ dodává Jiří Mikeš.
„Ve výsledku nemá Nečasovo vystupování působit tak, aby tím naštval veřejnost, ale z něj evidentně čiší strašné zklamání. Trochu bych jeho pozici přirovnal k situaci Václava Klause v době Sarajevského atentátu nebo Miloše Zemana, když ho před deseti lety podrazili spolustraníci v prezidentské volbě. Také jejich reakce byly tehdy příšerné. Nečas se dostal pod obrovský tlak a nemyslím si, že to ustojí jinak než tou zmíněnou dvojí diplomacií. Říkat se bude jen něco, a to ostatní se bude dělat veřejnosti za zády,“ myslí si Jiří Bystřický.
Nedaří se formulovat odpovědi přijatelné pro veřejnost i spolustraníky
Nemyslí si však, že by Petru Nečasovi nezáleželo na názoru veřejnosti, jak to mohlo v poslední době vypadat. „Ale je pod takovým tlakem, že sahá ke zkratkovitému řešení. I ten kvapný podpis smlouvy s církvemi na mě působí jako urychlení procesu, protože se situace pro něj nevyvíjí dobře. Z mediálního obrazu Petra Nečase lze soudit, že to je člověk, jemuž nejde precizně formulovat odpovědi tak, aby byly zároveň pro veřejnost a zároveň pro jeho spolustraníky, protože vždycky mezi tím je velká diskrepance,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Jiří Bystřický.
Ing. Miloš Zeman
Kabinet Petra Nečase je suverénně nejhůře hodnocenou vládou za trvání České republiky a sám premiér se z listopadových 49 procent popularity ve volebním roce 2010 propadl k pouhým 22 procentům z ledna tohoto roku. Nejen proto je politolog Petr Sokol přesvědčen, že už brzy přijdou kroky, které přivítá větší část společnosti.
Pro populární kroky je to pro vládu tak za pět minut dvanáct
„Rok před volbami je právě ta doba, kdy by se mělo s populárními kroky začít. Pokud to v té době nezačne, tak už bude pozdě. V tomhle ohledu to je nyní tak za pět minut dvanáct, že se to ještě dá stihnout. Ale jen pokud budou řádné volby, pro předčasné by se to nestihlo, teprve tak rok populární politiky může mít úspěch. Neúspěšný poločas představovaly pro koalici krajské a senátní volby loni na podzim, teď po prezidentských volbách už není na co čekat a je třeba s tím začít,“ nabádá Petr Sokol.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
