Ekonomická krize, o které se už opět na plno hovoří, s sebou přinese řadu negativ, se kterými bude nutné se srovnat. Jedním z nich může být i propouštění zaměstnanců v rámci úspor a tím se zvyšující nezaměstnanost. Toho si jsou vědomi i odboráři z Asociace samostatných odborů (ASO). Proto vymysleli plán, jak lidem, kteří se mohou ocitnout bez práce, vyjít vstříc.
„Ano, už je jisté, že v každém českém krajském městě, vyjma Prahy, otevřeme v obchodních centrech kiosky nabízející práci,“ prozradil ParlamentnímListům.cz šéf ASO Bohumír Dufek. Kiosky, které budou fungovat jako terminály, budou vzájemně propojené, zájemci o práci v nich budou moci hledat nabídky práce ve svém oboru i regionu – i oni sami se zde budou moci nabízet jako pracovní síla. „Bude to takový portál, v kterém lidé najdou všeobecné informace o zaměstnavatelských poměrech i informace sociálně právního charakteru. Navíc plánujeme, že oslovíme firmy všech velikostí s tím, aby nám případně dodávaly informace o tom, když budou aktuálně nějaké zaměstnance na nějaké pozice hledat. Osobně věřím, že to řadě lidí pomůže – přijedou nakoupit a ještě získají naději na to, že najdou novou práci,“ uvedl dále pro ParlamentníListy.cz Dufek.
Psali jsme:
Jelikož však někdy člověk nemůže najít na různých portálech právě to, s čím potřebuje pomoci vyřešit problém, bude pamatováno i na složitější případy – těm bude poskytnuta i individuální poradenská služba. „Tu bude zajišťovat 15 pracovníků – opět v různých koutech republiky,“ doplnil ještě Dufek.
Na pracovní kiosky přispěje penězi EU
Projekt „pracovních kiosků“ vyšel hlavy právě Bohumíra Dufka. Rozhodl se na něm zapracovat a požádal o spolupráci také ČMKOS. Vzhledem k tomu, že už je vše bezmála ve finální podobě, jisté je, že však bylo potřeba počítat i s nemalými náklady – jak na zřízení portálu, tak i na financování pracovníků pro poradenství. „Je to náš evropský projekt, detaily má i ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše nákladů byla stanovena na 36 milionů korun, ty jsme obdrželi z Evropských fondů,“ vysvětlil Dufek. Ten si na celém nápadu cení i toho, že může pomoci zároveň také k tomu, aby odbory vešly více do povědomí široké veřejnosti. Kiosky v supermarketech nabízejících práci, totiž budou zároveň sloužit i jako reklamní plocha.
A proč se tímto krokem Bohumír Dufek rozhodl vydat?
„Toto byl poslední rok, kdy bylo nejen u nás v zemi relativně dobře. Myslím, že to bude trvat dalších minimálně pět až šest let, než se to zase trochu ustálí. Našim krédem do příštího roku tak bude jednoznačně udržet zaměstnanost. A to i za cenu určitých malých ústupků. Protože stále platí, že ten, kdo má práci, tak ty jeho ruce mají nějakou hodnotu. Když nemá práci, získají ty ruce pouze hodnotu sociální záchranné sítě toho státu. A ta je u nás úplně šílená,“ objasnil pro ParlamentníListy.cz motivy tohoto počinu šéf ASO.
Psali jsme:
To, do jaké míry bude tento nápad úspěšný, ukážou až příští měsíce. Ostatně portál nebude spuštěn hned od ledna, ale s největší pravděpodobností na konci jara, před začátkem letních sezónních prací.
Situace na trhu práce přitvrdí. Na úřady práce ale mnozí pohlíželi kriticky i v minulosti
Vzhledem k tomu, že pro lidi bez práce se od příštího roku bude měnit mnohé, a někteří budou nuceni přijímat v případě dlouhodobější nezaměstnanosti i takzvanou novinku ve formě veřejné služby, dá se odhadovat ,že každý nápad, který může negativní dopady zmírnit, je dobrý. Zvlášť pokud se naplní černé scénáře ekonomů a nezaměstnanost bude stoupat. I tak byla dosud na adresu úřadů práce slyšena častá kritika o tom, že pokud nemá nezaměstnaný vlastní iniciativu, skoro nikomu úředníci práci odpovídající kvalifikaci i jiným často alespoň základním měřítkům žadatele, nenašli.
„Ano, byl jsem na pracáku registrovaný čtyři měsíce. V podstatě šlo u mě tam vždy pouze o zdvořilostní návštěvy. Je to dáno asi i regionem, v zapadlém koutu Středočeského kraje. Jednání úředníků bylo sice korektní, ale dané z velké části i tím, že jsem byl vnímán jako ten, kdo si práci shání aktivně sám – nikdo mi nic nenabízel. Vyrozuměl jsem ale od ostatních déle nezaměstnaných, že oni nemají příliš dobré zkušenosti. Úředníci se k nim chovali dosti arogantně a dávali jim najevo, že pro ně představují nesmírnou pracovní zátěž s nulovým výsledkem. A to na motivaci a sebevědomí tolik důležité pro hledání nové práce člověku v těžké situaci nepřidá. Jak mohu potvrdit, jednou jsem přes otevřené dveře mezi kancelářemi slyšel i osobně, jak mladá asi 25-letá slečna-úřednice peskuje žadatelku o práci, nějakou paní po padesátce...,“ svěřil se se zkušenostmi ParlamentnímListům.cz třicetiletý bývalý pravidelný návštěvník úřadu práce.
Pomoc při hledání práce? Úřednice mi radila, ať si prohlídnu nástěnku...
Vyjádřil tak v jádru stížnosti, které často zaznívají i od jiných lidí. Například osmačtyřicetiletá Dana pracovala několik let na úrovni vyššího středního managamentu. Když onemocněla, pochopila, že ze zdravotních důvodů bude muset hledat trochu klidnější profesi. „Nikdy by mě nenapadlo, že se svými zkušenostmi, znalostmi a vysokoškolským titulem, budu nakonec mezi nezaměstnanými víc než půl roku. A musím bohužel konstatovat, že kdyby se náhodou situace měla opakovat, nikdy už na úřad práce sázet nebudu. Zvlášť teď, když je jisté, že bych pak taky mohla dostat do ruky koště v rámci veřejné služby. Po celou dobu, co jsem totiž vedená mezi žadateli o práci, se mě při každé schůzce úřednice akorát ptaly na to, jestli už jsem si něco našla. Když jsem odpověděla záporně, tak mi řekly, ať aktivněji hledám a ať si čtu i mezi nabídkami, které měl jejich úřad vyvěšené – jestli by se mně něco nelíbilo…Když se mně ale líbilo, nelíbil se zaměstnavateli zřejmě můj věk, takže na konec na mě koukali tak, že prostě pracovat nechci. Bylo to opravdu dost ponižující. Nakonec jsem novou práci našla zase jen s pomocí svých známých,“ přiznala Dana.
Psali jsme:
Generální ředitel Úřad práce Jiří Kubeša však kritiku některých žadatelů o práci, ale odmítá. „Náš úřad přece sám volná místa nevytváří. Je vždy odkázán na zaměstnavatele. Sám může vznik nových míst podpořit formou příspěvku z aktivní politiky zaměstnanosti. Pokud nám zaměstnavatel volná místa nahlásí, snažíme se formou výběru najít pro něj nejvhodnějšího uchazeče na toto místo. Je však na zaměstnavateli, koho si skutečně vybere. Znovu však připomínám, že pomoc ÚP těm, kteří hledají místo, je širší. Poskytneme poradenství, rekvalifikace a podobně. Je však samozřejmě také na každém, aby se sám přičinil o nalezení nového pro něj, vhodného místa,“ řekl Kubeša ParlamentnímListům.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
