Politici někdy toho zažívají hodně - pracovní cesty, zážitky ze státních jednání, hádky v Parlamentu nebo uvnitř stranických sekretariátů a pletky s novináři. To všechno může být pro „normálního smrtelníka", který se nikdy v politice nepohyboval, pikantní, což si politici velmi dobře uvědomují. A tak píší a píší, a podobně jako bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová k tomu třeba přidávají i peprné sexuální příběhy, anebo jako prezident Klaus sepisují cestovatelský deník. Jak ale hodnotí jejich spisovatelské vlohy profesionálové?  

„Kolem šuměl pravý dublinský bar, kde to řve a nikomu není rozumět, a ne jenom proto, že každý překřikuje každého, ale také kvůli tomu, že po čtvrtém guinessu se irská angličtina mění v jakousi neznámou řeč...a v hlavě mi zazněla nabídka Mirka Topolánka...Takže jsem srovnával to i ono, nicméně s pocitem, že takové srovnání je vždycky hypotetické, že z tohohle baru na leccos nedohlédnu a že mě čeká rozhodnutí se značným stupněm nejistoty a neurčitosti...Skoro mě sevřel pocit, že Topolánkovi zavolám a řeknu ne...," napsal expremiér Jan Fischer ve své knize Ano, pane premiére anebo Rozhašená země.

A co na to kritička? Podle ní je vidět, že autor není suchar  a navíc se rozhoduje, zda se stát českým premiérem u piva. „Bravo. Ale pak se přece jen projeví jako úředník," zhodnotila Eva Hauserová.  „Jak může někoho ´skoro sevřít pocit´, že Topolánkovi zavolá?," utnula hezké hodnocení Fischerovy práce vzápětí.

Rath větu rozděluje a to je nesrozumitelné 

„Po vystudování textilky v Liberci začal u hasičů v Kladně, celkem záhy od práce přesedlal k úředničině na kladenské radnici a stal se bezpečákem....Přesto, že jako hasič, bezpečák a starosta zázračně nevydělává. Postavil si v Kladně moc hezkou vilu, o které si povídali všichni kladenští..." uvádl Blesk krátký výtah z knihy poslance ČSSD Davida Ratha Významní čeští pravicoví politici.

A Hauserová spráskla ruce: „Jejejej," tenhle text neprošel redakční úpravou, hemží se chybami." Podle ní by měli být kladenští s velkým K. A skladba dvou vět místo jedné je také podle ní nesrozumitelná. „Ouvej, jak by asi dopadl v obávaných maturitních testech?" otázala se na konci editorka, když hodnotila práci Ratha.