Pane Schwarzenbergu, odcházím. V tomto prostředí nebudu, píše diplomat knížeti

31.05.2013 8:56

EXKLUZIVNĚ Protiprávní vydání Alexandra Torubarova do Ruska, nezájem o vlastnoručně podané trestní oznámení, případ Jakuba Klouzala a další problémy. Na to si stěžuje v otevřeném dopise ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi dlouholetý diplomat a bývalý politický vězeň Heřman Chromý. Na to konto podal na ministerstvu výpověď.

Pane Schwarzenbergu, odcházím. V tomto prostředí nebudu, píše diplomat knížeti
Foto: Archiv MZV
Popisek: Černínský palác, sídlo ministerstva zahraničních věcí

„Vážený pane ministře, odchod z ministerstva, k  němuž jsem se rozhodl a podal výpověď, činím mimo jiné v dobré víře v demokracii, v sebe a vlastní síly, kterými jí chci i nadále skromně pomáhat při jejím prosazování,“ píše ke konci otevřeného dopisu Karlu Schwarzenbergovi bývalý politický vězeň Heřman Chromý, jenž pracuje od roku 1995 na Ministerstvu zahraničních věcí. ParlamentníListy.cz mají celý dokument k dispozici a níže uvádějí Chromého důvody tohoto krajního řešení.

Ohrožení v ruských věznicích

„Obracím se na vás otevřeným dopisem. Po více než osmnácti letech práce na ministerstvu nemohu nadále loajálně podporovat politiku a vnitřní chod Ministerstva zahraničních věcí ČR. Protiprávní vydání ruského podnikatele Alexandra Torubarova zpět do Ruska je tím posledním případem včetně dalších, na které jsem si dovolil Vás písemně upozornit naposledy v dopise v únoru letošního roku. V této souvislosti jsem Vám psal nejen o porušování mezinárodních úmluv, k nimž se Česká republika zavázala, ale i o nebezpečné podobnosti s historií po roce 1948, kdy komunisté poslali stovky ruských emigrantů z Československa do stalinistického Sovětského svazu. Tehdy, pravda, putovali rovnou do gulagů, dnes vydává Česká republika ruské podnikatele do korupčního prostředí ruské justice a policie a kruté reality ruských věznic, v nichž jsou lidé často vystaveni nezákonnostem, vážně ohrožujícím jejich životy,“ napsal Chromý úvodem.

Ostatně k jeho výpovědi, jak píše dál, přispěl i ministrův nezájem o trestní podání na neznámého pachatele, které podal v zájmu ministerstva a Česka těsně před ukončením svého posledního služebního vyslání do zahraničí, kde krátce vedl zastupitelský úřad. Přestože byl Chromý nakonec Schwarzenbergem v této věci po více než roce přijat, okolnosti a příčiny, které vedly mimo jiné a bohužel, ke smutné události na tomto úřadě, byly zameteny pod koberec prý i vinou mlčení českého ministra zahraničí. Heřman Chromý nechce být na tomto místě zatím konkrétnější, protože jde o citlivou záležitost a zainteresovaní vědí, o co se jedná.

Kauza Klouzal

Kauza Jakuba Klouzala je, podle něj, dalším případem, který byl uklizen i s jeho hlavním aktérem. „Díky medializaci tohoto případu MF Dnes jsem si hlouběji uvědomil, že se za ním podle mého názoru skrývají velmi žalostné poměry na ministerstvu v personální politice, správě svěřeného majetku a koneckonců v netransparentní, nedůsledné a často i nekompetentní politice ministerstva, odrážející legislativně neřešené postavení úředníků. Často velmi ubohé postavení zejména mladých zaměstnanců, na nichž se podílí neúnosná restriktivní rozpočtová politika. I ona se na chodu ministerstva a zastupitelských úřadů podepisuje kontraproduktivně. A nejen to. Případ Jakuba Klouzala ukázal, že selhala i odborová organizace Ministerstva zahraničních věcí a lidská solidarita drtivé většiny ostatních zaměstnanců ministerstva, na které jsem se v této souvislosti, včetně Vás, obrátil. Převážil strach o existenci, v horším případě nezájem a lhostejnost,“ popsal další důvod své nespokojenosti.

Počínání hermeticky uzavřeného okruhu vedoucích pracovníků, potažmo rotujících kariérních velvyslanců, je podle něj nekontrolovatelné, neprůhledné, alibistické a nesankcionované. „Za přispění narůstající elektronické byrokracie se v tomto ‚světě´ často bez morálky velice daří těžko postižitelným, avšak již nově pojmenovaným formám šikany, například bossingu či lobbingu,“ doplnil.

Vyloučen z jednání

„Za diskriminující a nedůstojné ministerstva považuji, že jsem byl v březnu vyloučen z jednání ředitelů, na kterém jsem měl nepřítomného předsedu odborového výboru jako jeho člen legitimně zastupovat. Přitom na tomto jednání výbor odborové organizace Ministerstva zahraničních věcí měl potvrdit a trvat na nesouhlasném stanovisku výboru s výpovědí, kterou ministerstvo dalo jedné ze svých zaměstnankyň, pracující na ministerstvu více než dvacet let. Mlčet nelze ani o dalších, pro mne nestravitelných a těžko pochopitelných, okolnostech tohoto případu, a to přesto, že v něm dochází k pozitivnímu obratu díky Vašemu rozhodnutí, vážený pane ministře,“ uvedl dál.

„Pochopitelně jsem si vědom, že takové pracovní prostředí těžko může přijmout mě a mou kritiku, navíc ještě z pozice diplomata juniora, která mně osobně ani při mém důchodovém věku nevadila, protože žádné místo není malé, zejména v takové agendě, jakou jsou lidská práva. Malí jsou jen lidé. Stejně tak jsem si ve svém věku uvědomil, že v takovém prostředí, které vykazuje znaky chování namířené proti struktuře osobnosti, nemohu dlouho vydržet působit, aniž bych riskoval, že mě toto prostředí poznamená víc, než bych si přál,“ pokračoval.

Obhájce lidských osudů

„Osobně si myslím, že navzdory nebo právě proto, že s mou prací byla vyslovena během několika posledních měsíců po osmnácti letech působení na Ministerstvu zahraničních věcí zásadní nespokojenost – ostatně reagoval jsem na ni žádostí o přeřazení, která nebyla vyslyšena – jsem přispěl svým dílčím způsobem k obhajobě několika lidských osudů,“ popisuje ke konci svých stížností Chromý. Redakce ParlamentníchListů.cz se k dopisu dostala jako první. Oslovená tisková mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Johana Grohová oprávněně požádala kvůli reakci o zaslání tohoto dopisu na e-mail tiskového oddělení ministerstva, ale ParlamentníListy.cz se rozhodly z důvodů zachování exkluzivity s tím zatím posečkat. O vyjádření z resortu budeme usilovat následně.

Signatář Charty 77 Heřman Chromý byl v roce 1986 odsouzen na dva roky nepodmíněně za podvracení republiky kvůli své básnické, publicistické a politické činnosti. Rok před sametovou revolucí vydával s kolegy čtrnáctideník Informace o Chartě 77, ale podílel se i na vzniku Mírového klubu Johna Lennona. Je autorem několika básnických sbírek a v roce 1990 se stal poslancem za Občanské fórum. Od roku 1995 působil na Ministerstvu zahraničních věcí, jako diplomat byl v Bulharsku, Rumunsku a Bělorusku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Úřad vlády: V Praze se uskutečnily už páté česko-polské mezivládní konzultace

7:34 Úřad vlády: V Praze se uskutečnily už páté česko-polské mezivládní konzultace

Ve čtvrtek 15. listopadu 2018 se v Praze uskutečnilo společné setkání zástupců české a polské vlády.…