Poláci chtějí vrátit území. Langer: Co budu živ, tak k vyrovnání nedojde

06.10.2011 6:10

REPORTÁŽ U hranic s Polskem potichu tiká časovaná bomba. Až jednou přijde na vyrovnání, zatočí to s náladami v celém pohraničí. Většina starostů se požadavkům ministerstva vnitra, aby uvolnili některé pozemky, brání zuby nehty. Česko by totiž mělo Polsku vrátit 368 hektarů, tedy více než 700 fotbalových hřišť. Někde již stojí obecní stavby, jinde to blokuje územní rozvoj. Taková je realita města Vidnava a obce Mikulovice na Jesenicku. Exministr vnitra Ivan Langer říká, že ho problém vyrovnání s Polskem přežije.

Poláci chtějí vrátit území. Langer: Co budu živ, tak k vyrovnání nedojde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý místopředseda ODS a exministr vnitra Ivan Langer
reklama
V kraji Aloise Nebela na Jesenicku není tak ponuro, jak to ukazuje aktuální film. Nicméně problémů je tam nespočet. Jeden, a dost závažný, leží po léta na stole jako neodkryté karty při hře black jack. Jde o vyrovnání hranic s Polskem. Podle ministerstva vnitra, které má věc na starost, dlužíme sousednímu Polsku 368 hektarů, tedy docela rozsáhlé pozemky. Některé jsou požadovány od měst a obcí právě na Jesenicku. A tamním starostům, protože v Olomouckém kraji ještě ministerstvo vnitra nejednalo, to dělá vrásky na čele. Například v Mikulovicích a ve Vidnavě ležících v kořenech dvou zubů, které se na mapě zakousávají do území Polska.

Mikulovice nemohou stavět

Dlouhá obec Mikulovice. Zhruba uprostřed stojí obecní úřad. Starosta Ivan Dost nejdřív vysvětluje, že zrovna tady žijí s Poláky v poklidném sousedství. V obci totiž bydlí po vysídlení Němců samí přistěhovalci, kteří v kraji nemají kořeny, a proto jsou přístupnější. V Mikulovicích jich je zhruba 2800, z nichž se asi 50 hlásí k polské národnosti. S obcí je skrz čáru srostlé polské město Glucholazy, které má skoro desetkrát víc duší. Místní tam jezdí kvůli silné koruně nakupovat v supermarketech, Poláci naopak k nám za levnějším povyražením v restauracích.

„U nás se návrh na navrácení pozemků z obecního katastru objevil několikrát. Nejdříve šlo o 190 hektarů a zastupitelstvo to zavrhlo, posléze se jednalo o území u obecní části Kolnovice, přesněji 38 hektarů lesní a zemědělské půdy. To však zastupitelstvo také odmítlo. Nyní jsme v pozici vyčkávání. Jde o majetek státu, ale předpokládáme tam do budoucna výstavbu rodinných domků. V roce 1997 zde na řece Bělá došlo k velkým povodním. Lidé mají z výstavby u řeky strach a tam je kopec. Zájem o výstavbu narůstá, přičemž u nás jsou pozemky relativně levné. Plány na výstavbu mají nicméně kvůli hrozbě vyrovnání stopku," vysvětluje Dost pro ParlamentníListy.cz s tím, že podobně ohrožené obce se i bojí, že zmenšením katastru dostanou méně peněz na daních. Kolnovice je pár stavení asi čtyři kilometry za centrem obce, ale vede sem celkem slušná silnice. „Už se tady na to ptalo víc lidí. Nic nevím, nic neřeknu," bojí se žena posedávající u stavení s výhledem na vyrovnáním ohrožená pole a lesy ležící poblíž hranice.

Bude Vidnava bez vody?

„Po nás chtělo ministerstvo vnitra, abychom podali vyjádření k pozemkům o rozloze necelých dvou hektarů, které jsou sice mimo území města, ale máme tam zdroj pitné vody, tedy vodárnu a rozvody pitné vody pro město. Kdybychom měli pozemek odevzdat Polsku, museli bychom hledat nový zdroj vody. Projednávali jsme to na zastupitelstvu a zamítlo se to. Ministerstvo vnitra toto rozhodnutí zatím akceptovalo," sdělila redakci starostka Vidnavy, města s téměř 1400 obyvateli, Eva Pavličíková s tím, že obavy vládnou po celé hranici se severním sousedem.

Od náměstí, jemuž vévodí městský úřad, a kde se nedávno točil film s Ondřejem Vetchým v hlavní roli, je k polským hranicím jen pár kilometrů. Mládež tady o ničem netuší, starší lidé většinou ukazují na cestu ke čtvrti Krasov. „Právě tam se lidé dost bojí o střechu nad hlavou. Žijí skoro jednou nohou v Polsku," prohodí důchodce vyhřívající se na sluníčku. Cesta kolem přírodní rezervace Vidnavské mokřiny vede až do polské vsi Laka. Na nečekaného návštěvníka štěkají zuřiví psi a lidé, co zrovna nepracují na polích, se nedívají dvakrát přívětivě. To samé lze říct o blízkém městečku Kalków, kde zrovna rekonstruují kostel za peníze Evropské unie. Na jednom z hraničních kamenů je sprejem vyvedeno obrovské Poland.

Langer je skeptický

„Nemám encyklopedické znalosti a za tu dobu se mi už drtivá většina vypařila z hlavy. Snažil jsem se, aby dohoda byla uzavřena. Tipovali jsme území za území, protože Poláci odmítli jít cestou finančního vyrovnání. Znovu jsem aktivoval společnou komisi. Aktivně objížděli, tipovali pozemky, ale moc se toho nepodařilo. Počítám s tím, že dokud budu živ a plánuju dlouhý život, tak ten problém nebude uzavřen," sdělil ParlamentnímListům.cz bývalý ministr vnitra, jenž o vyrovnání s Polskem usiloval, Ivan Langer. Podle Denisy Čermákové z tiskového oddělení ministerstva vnitra se stále tipují vhodné pozemky. Především pak v lokalitách, kde je třeba zpřehlednit průběh státních hranic a pak to využít při řešení této problematiky.

Vláda usnesením z počátku roku schválila další postup při řešení územního dluhu Česka vůči Polsku z roku 1958. V současnosti je k navrácení vytipováno 193 hektarů, z toho 103 ve vlastnictví státu a 90 ve vlastnictví polských občanů. Polsko požaduje zpět 368 hektarů, což znamená, že 175 hektarů zbývá vytipovat. Dotčené kraje jsou Liberecký, Královéhradecký, Olomoucký a Moravskoslezský, ale jednání zatím proběhla jen se dvěma. Problematiku územního dluhu má na starosti meziresortní skupina složená ze zástupců ministerstva vnitra, zahraničních věcí, financí a zemědělství. Právě členové této skupiny jednají i s polskou stranou.


Čtěte také:

Další reportáže ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE 


Foto: Hans Štembera


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ÚZSVM získal pozemek v hodnotě 18 milionů, pocházející z trestné činnosti

22:48 ÚZSVM získal pozemek v hodnotě 18 milionů, pocházející z trestné činnosti

Středočeské pracoviště ÚZSVM získalo na základě rozsudku Městského soudu v Praze pozemek v okrese Pr…