Vytvoření finančního balíku, ze kterého by mohla být pomoc zemím eurozóny poskytována, je jedním z návrhů, ke kterým dospěli evropští lídři před pár dny na summitu. Závěry této schůzky rozdělují ale politiky v celé Evropě, a i v Česku. Kvůli penězům pro MMF řešil Český rozhlas i včera večer s odborníky otázku, zda je dobré se připojit ke státům eurozóny a poslat do Mezinárodního měnového fondu zhruba 90 miliard korun z devizových rezerv. Jak ale vyplynulo, ani experti nemají jasno kolem peněz pro MMF.
Zahraničně politický poradce prezidenta Václava Klause Jiří Payne se v Ozvěnách dne podivil nad tím, proč by Česko mělo peníze půjčovat přes MMF. „Jestli je Evropě země, se kterou cítíme solidaritu, a chceme jí půjčit peníze, proč jim je nepůjčíme rovnou? A jiná otázka je, zda taková velkorysá transakce skutečně spraví reputaci Evropské unie,“ zmínil Payne.
Podle jeho názoru, si investoři konečně přečetli Lisabonskou smlouvu a zhrozili se. Payne si navíc myslí, že zavedení eura je projekt, který byl od počátku špatně koncipován.
„Všichni straší, že zrušení eura nebo jeho transformace by byla katastrofou. Ale my máme zkušenost, že jsme dokázali během pár týdnů rozdělit měnu se Slovenskem. Samozřejmě to není v tomto měřítku, ale je to operace, která je známá m vyzkoušena, transparentní – a ta by přinesla důvěru. To by znamenalo získání důvěry,“ řekl dále k problému Payne.
„Neplatí, že musíme euro zachránit za každou cenu. Existuje cena, kdy se to už nevyplatí a poctivé přiznání, ano, udělali jsme chyby, by vedlo k získání důvěry,“ dodal Payne.
Europoslanec ČSSD a mluvčí stínové vlády pro hospodářskou politiku Jiří Havel však považuje za nejhorší pronášet slova o opuštění nějaké měny. „Už jen tato slova vás stojí peníze. Je to věc elementárně nevhodná, neslušná,“ zmínil k tomu a připomněl, že Česko je velmi silně závislé na euro oblasti a obdobné úvahy přirovnal k páchání sebevraždy. Podle jeho názoru jiná alternativa kromě eura neexistuje.
ČNB by rezervy převedla na účet u MMF
Co se samotné půjčky týče, tak podle něj dochází k hlubokému nepochopení obsahu věci. „ČNB má nějaké rezervy a určitou část by převedla z účtu u jedné instituce na účet u MMF. To je všechno, co by se stalo. Nikdo si na to nemusí půjčovat žádné peníze,“ zdůraznil.
„Pokud je to poskytnuto prostřednictvím MMF a není to poskytnuto přímo, tak to znamená nejmenší riziko jakékoli potenciální ztráty,“ míní Havel a ostře tak nesouhlasil s poradcem Paynem.
„Pomohlo by to České republice i ostatním. Jde o to, že tímto krokem demonstrujete před finančním světem, že je dostatek prostředků… Snahou je přesvědčit finanční trhy o tom, že je připravena záchranná brzda,“ dodal pak v rozhovoru pro rozhlas Havel.
Nebezpečí odsunu na periférii
Pro Český rozhlas k problému řekl názor i analytik České spořitelny a odborník na dění v Evropské unii Petr Zahradník. Podle něj není nebezpečí v přesunu peněz pro MMF, neboť to prý není o dalším zadlužování českého rozpočtu.
„Já nebezpečí vidím spíše v tom, co plyne z výroků ministra Schwarzenberga, že případné nezúčastnění se na tomto plánu by nás mohlo opravdu vrhnout v rámci procesu evropské integrace kamsi na periferii. Současně dodávám, že rozhodnutí by mělo být vnímáno přísně v kontextu závěrů evropského summitu a mělo by být striktně definováno, za jakých podmínek se peníze uvolní,“ podotkl Zahradník.
Prý on sám je pro uvolnění finančních prostředků z České republiky, avšak za přesného vymezení pravidel, za kterých to bude učiněno.
Problém eura ve vztahu k Česku je podle něj postaven na exportu do Německa, které je z 38 procent náš nejvýznamnější exportní partner. Kdyby totiž eurozóna zkrachovala, tak to určitě uškodí i reálné německé ekonomice.
„Když se rozhodneme přispět tomuto zdroji, tak bychom měli velmi pečlivě znát naše práva, povinnosti,“ uvedl dále Zahradník a zdůraznil, že problémem by byl krach německých bank.
„Kdyby se k tomu přidaly německé banky, které by se ocitly v problémech, a zavedly nějakou restrikci, tak se nás to dotkne stejně. A kdyby současně Německo v rámci krachu eurozóny učinilo nějaká drastická fiskální omezení – a Německo je typické tím, že velkoryse z veřejných zdrojů podporuje inovace, technologie – tak by poptávka ochabla ze strany Německa. Náš téměř národní zájem je, aby eurozóna zůstala celistvá,“ dodal Zahradník.
Klaus: Je to neodpovědné. Schwarzenberg: Byli bychom v izolaci
Názory na to, zda MMF poskytnout nějaké peníze, si včera vyměňovali ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a prezident republiky Václav Klaus. Zatímco Schwarzenberg řekl, že Praha nemá moc jiných možností než pomoc potvrdit, jinak by se mohla ocitnout v izolaci, Klaus pak tento krok označil v rozhovoru pro Radiožurnál za nezodpovědný. Prezident zdůraznil, že vláda musí udržet veřejné finance i výši státního dluhu na bezpečné úrovni.
„Ještě umím pochopit, že opozice, která nenese vládní odpovědnost, lehkomyslně volá po zvyšování našeho zadlužení. Ale vládní koaliční strana, která má v rukou klíčový resort ministerstva financí, by se k tomuto volání připojovat neměla,“ uvedl pro Radiožurnál Klaus a zdůraznil, že není namístě strašit tím, že se Česká republika dostane v Evropě do izolace.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: olb
