„Nevím proč tak Ústavní soud rozhodl, ale domnívám se, že pokud by si nastudoval evropské průběžné důchodové systémy, tak by s takovou lehkostí nerozhodl, udělat z normálního průběžného systému systém zásluhový," okomentoval rozhodnutí Ústavního soudu Keller.

Ústavní soud rozhodl diletantsky 

„Myslím si, že z odborného hlediska to bylo rozhodnutí diletanské a naprosto nesystémové. Kdyby si dal Ústavní soud tolik práce se čtením různých důchodových systémů, tak by takto nerozhodl," dodal sociolog. Podle něj tak vznikla situace, kdy stát v „malé důchodové reformě" sedmdesáti procentům důchodců důchody sníží a dvaceti procentům důchodců důchody zvýší.

„A to je dost netypické, protože běžně ve světě průběžné důchodové systémy, nejsou postaveny na tom, že mají nějakou velkou zásluhovost registrovat," vysvětluje Keller. Podle něj jsou naopak tyto systémy zhruba podobné, jako byl dosud ten náš. „To znamená, že ty rozdíly v důchodech jsou tam minimální. Na registraci zásluhovosti jsou jiné důchodové systémy, nikoliv průběžné," doplnil Keller.