“V sobotu 17. ledna v ranních hodinách byla Policií ČR zadržena osoba podezřelá z příslušnosti k čínské zpravodajské službě. Tato osoba byla následně obviněna z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Celá operace proběhla za úzké a vysoce profesionální spolupráce BIS a Policie ČR,” napsala 22. ledna na svých sociálních sítích BIS. 

Toto prohlášení mediálně rozpoutalo celý případ. Jednotliví novináři, o kterých se všeobecně mluví jako o neoficiálních mluvčích BIS, následně začali zveřejňovat údajné bližší podrobnosti, které nebyly veřejně známé. Že se nejspíše jednalo o cílené úniky do protivládních médií typu Deník N nebo Seznam Zprávy, o tom mluvila v politických kuloárech i bezpečnostní komunitě celá řada lidí. 

Problém je, že monstrakce se zatčením a stíháním údajného čínského špiona ovlivnila politiku vlády. Andrej Babiš i další politici dnešních vládních stran před volbami opakovaně sdělovali, že zrušení gumového paragrafu o činnosti pro cizí moc patří mezi jejich priority. Předseda vlády to opakoval i ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz těsně před sněmovními volbami.

“Co říkáme, to platí vždy. Před volbami i po volbách. Paragraf o činnosti pro cizí moc je u Ústavního soudu, a pokud ho nezruší Ústavní soud, zrušíme ho my. Paradoxní je, že vládní pětikoalice si ho na sílu protlačila, ale na Ústavní soud se s námi obrátili i vládní senátoři. Určitě ale budeme řešit všechna opatření, která omezují svobodu projevu. Ta je pro nás nedotknutelná,” uvedl loni 24. září Andrej Babiš pro ParlamentníListy.cz.

Plány se ovšem změnily právě poté, co policisté na základě údajných zjištění BIS zadrželi čínského občana s tím, že prý pracuje pro čínskou tajnou službu. Komentátoři i opoziční politici, kteří dlouhodobě práci kontroverzního ředitele BIS Michala Koudelky hájí, to prezentovali jako důkaz, že přijetí onoho gumového paragrafu mělo smysl a už to nese své plody. Jak bude vláda reagovat, když se ukáže, že Číňan nebude odsouzen nebo dokonce ani soudně obžalován, není jasné. 

Co konkrétně může znamenat, že Městský soud v Praze odmítl přijmout obžalobu vůči čínskému občanovi a vrátil věc k došetření? Jak pro ParlamentníListy.cz uvádí advokát Tomáš Nielsen, vrátit věc státnímu zástupci k došetření může soud v několika případech. “Nevíme, zda k tomu došlo v průběhu tzv. předběžného projednání obžaloby nebo přímo v hlavním líčení. Pokud by tomu bylo před zahájením hlavního líčení, pak důvody vrácení upravuje § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Jde o situace, kdy je potřeba odstranit závažné procesní vady přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo objasnit základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout,” říká.

“Pokud k vrácení došlo v hlavním líčení, pak důvodem může být podle § 221 odst. 1 trestního řádu zejména to, že z hlavního líčení vyplynula nějaká zásadní změna okolností a k objasnění věci je potřeba dalšího šetření. Podle odstavce 2 stejného paragrafu soud vrátí věc k došetření také v případě, že z hlavního líčení vyplývá, že se obžalovaný dopustil ještě dalšího skutku, který je trestným činem. V tomto případě tak soud jedná na žádost státního zástupce,” uvažuje advokát.

Nedomnívá se ovšem, že by důvodem takového postupu soudu byly pouhé chybějící důkazy. “I Nejvyšší soud k § 188 odst. 1 písm. e) zdůraznil, že vrácení pro nedostatečné objasnění skutkových okolností přichází v úvahu jen tehdy, pokud by si soud mohl důkaz opatřit jen velmi obtížně nebo časově značně náročně. Postup soudu tedy spíše naznačuje zásadnější důkazní, skutkové nebo procesní problémy přípravného řízení či obžaloby. Bez konkrétních informací jsme ale spíš na úrovni teorie,” konstatuje. 

Pokud jde o samotný tzv. gumový paragraf, zavedený předchozí Fialovou vládou pomocí přílepku, stále trvá na tom, že by měl být zrušen. “Odstranění nebo zpřesnění tohoto ustanovení sliboval i tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ke splnění tohoto slibu ale dodnes nedošlo. Nadále patřím k těm, kdo považují nový trestný čin za natolik neurčitý a vágní, že se snadno může stát nástrojem omezování svobody projevu a kriminalizace nepohodlných názorů,” dodává pro ParlamentníListy.cz advokát Tomáš Nielsen.

• Více k celé kauze naleznete ZDE

Bezpečnostní analytik a někdejší zpravodajec BIS Jan Schneider ve své analýze pro ParlamentníListy.cz dává zatčení údajného čínského špiona do souvislosti s vládou avizovaným zlepšením vztahů s Čínou.

“Klíčem k interpretaci této kauzy je časový kontext. V lednu t. r. totiž proběhly tiskem informace o tom, že premiér Babiš a jeho poradce Kmoníček se snaží o zlepšení vztahů s Čínou, což bylo reálně potvrzeno návštěvou náměstkyně čínského ministra zahraničí Chua Čchun-jing. V téže chvíli bylo ovšem našimi kontrarozvědčíky iniciováno zatčení čínského žurnalisty Jang I-minga. Prý byl po celou dobu sledován našimi zpravodajci a kriminalisty, jak sbírá informace, které by mohly být zajímavé pro čínský režim. Je to opravdu výjimka mezi zahraničními žurnalisty? Ti zde dělají co? A naši žurnalisté v zahraničí? Anebo měl sbírat nezajímavé informace? Jang I-ming měl údajně též sbírat informace, které by mohly pomoci čínské rozvědce (!) kompromitovat esa našeho politického Pantheonu (Vystrčil, Pekarová Adamová) a sinoložku Lomovou. To je divná věc, protože jestli to opravdu dělal, a naši bdělí kontrarozvědčíci to dokumentovali a nezabránili tomu, vystavovali ty osoby po dva roky (!) vážnému nebezpečí, takže by v jejich případě připadalo v úvahu stíhání podle § 367 tr. zák. (nepřekažení trestného činu)!” konstatuje analytik.

Vyvrací tvrzení, že by se jednalo o špiona. “Michal Koudelka (z božího dopuštění ředitel BIS) v parlamentu mluví (aniž by to jakkoliv dokázal) a někteří tupohlaví novináři to po něm papouškují, že prý šlo o čínského "špióna". Nikdy však nebylo argumentováno tím, že by čínský žurnalista sháněl utajované informace (na to by se vztahovala ustanovení trestního zákoníku (§ 316 Vyzvědačství, § 317 Ohrožení utajované informace). V médiích se objevuje, že prý Jang I-ming je příslušníkem čínské zpravodajské služby. Skutečně by mě zajímalo, jakým způsobem by to naše trestněprávní orgány hodlaly před soudem doložit! Možná by se jen zaklínaly svým neochvějným přesvědčením a planoucím srdcem a nerozborným odhodláním,” říká pro ParlamentníListy.cz.

“V téže době vláda hovořila o zrušení naprosto šíleného paragrafu 318a trestního zákoníku (Neoprávněná činnost pro cizí moc), takže kontrarozvědka se evidentně snažila rychle zneužít tohoto úletu zákonodárců ke svým čachrům. Pointa toho, že soud tu obžalobu vrátil zpět k došetření, je bezpochyby v tom, že lze těžko tvrdit o Jang I-mingovi, že zde dělal něco neoprávněně, když zde pracoval na základě opakovaně prodlužované akreditace, udělované českým ministerstvem zahraničí (po konzultacích s mnoha českými institucemi, včetně těch zpravodajských)! A znovu opakuji, stíhán není proto, že by se zajímal o utajované informace. Nadto je tu velmi vysoký práh, totiž to, že u aktivit, popsaných v onom § 318a, je nutno dokázat subjektivní stránku tohoto trestného činu (úmysl ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost ČR). A to lze velmi těžko, přetěžko - to by se musely soudy vrátit k praxi padesátých let a akceptovat "urválkovskou" argumentaci ("obžalovaný sice řekl TOTO, tím ale ve skutečnosti myslel ONO - a za to se odsuzuje …”). Na druhou stranu je příznačné, jak píšou ty "nejbystřejší" investigativní mozky (Jakub Janda cituje Ondřeje Kundru), že "Česká republika" (?) podnikla preventivní opatření a stáhla některé české občany z Číny, aby nemohli posloužit coby rukojmí. No, nebyla to "Česká republika", byly to zcela konkrétní instituce, a stáhly ne všechny, ale pouze "některé" (protože samy věděly které), a to proto, že též věděly, co tam dělají (což asi nebylo daleko od toho, z čeho pak obvinily zdejšího čínského žurnalistu),” popisuje dále Schneider. 

Do věci by se podle jeho slov měl vložit premiér Andrej Babiš, který dosud podle jeho slov zcela nepochopitelně nekoná. “Tento případ již nyní je zřejmou blamáží, protože je zcela průkazným případem, kdy kontrarozvědka zasahuje do politiky a ovlivňuje zahraničněpolitické vztahy vlády tím, že jí do toho hází vidle a klacky pod nohy. Premiér Babiš zcela nepochopitelně nekoná, jako by postrádal pud sebezáchovy - nebo je v tom snad ještě něco jiného? Myslím, že se mohl sám přesvědčit o "kvalitách" Koudelky, ale to by si musel přiznat, že třeba kauzu Vrbětice mu spapal i s navijákem, a že se mýlil. Celá situace je zabetonovaná tím, že je postavena na premiérově ješitnosti a pocitu neomylnosti. Kdyby šlo jen o něj a jeho kšefty, byla by to jeho věc. On tady ale naprosto ochotnickým výkonem na postu premiéra v oblasti zpravodajství, obrany a bezpečnosti přivádí celou republiku do velmi nevýhodné, až rizikové situace,” dodává Jan Schneider.

Podivné okolnosti celého případu kolem čínského “špiona” výrazně rezonují i v tuzemském bezpečnostním prostředí. Nezodpovězených otázek není málo.

“Ředitel BIS Koudelka veřejně prohlašoval, že údajné odhalení a trestní stíhání čínského občana má symbolický význam a dostalo nás do exkluzivního klubu zemí, které si na něco podobného troufnou. Bohužel v pozorném občanovi už od počátku klíčí podezření. Proč média a politici napojení na BIS mluví o čínském agentovi, když dotyčný novinář nebyl obžalován ze špionáže, ale na základě paragrafu postihujícího tzv. neoprávněnou činnost pro cizí moc? Proč Koudelka podal svoji verzi událostí poslancům, a tím ovlivňuje nejen ústavní činitele, ale prostřednictvím informačních úniků také média a orgány činné v trestním řízení? Proč se veřejnost dosud nedozvěděla, jakou konkrétní újmu naší zemi přivodil člověk, který sedí v českém vězení? Získáváním neutajovaných informací stát z logiky věci poškozen není. Proto jsou takové informace neutajované a teoreticky přístupné komukoliv,” konstatuje důvěryhodný zdroj, který se celou profesní kariéru pohybuje v bezpečnostní komunitě.

Velkou pochybnost podle něho vzbuzuje rozpor mezi údajnými důvody pro vazbu čínského občana a rozhodnutím soudu, který přes odpor státního zástupce vrátil věc k došetření. “Případ je opravdu symbolický. Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc prosadila BIS cestou předchozí vládní koalice, navzdory odborníkům v oblasti práva i bezpečnostních služeb. Možná, že se u soudu prokáže reálná činnost čínského špiona. Pokud jde však o další manipulaci Michala Koudelky, měly by důsledky přesáhnout pouhé zrušení gumového paragrafu tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc. V sázce je funkce ředitele BIS,” dodává zdroj.

Psali jsme:

Nemají strach o demokracii, ale o peníze. A překročili hranici

Koudelka „hlídá“ už i studenty. Školy v ČR prý v ohrožení

„Pendrekový paragraf“ musí být zrušen, zní z koalice. Akce s čínským agentem na tom nic nemění

BIS, Seznam Zprávy a čínský agent. Kotrba se směje: Pan redaktor si popletl pojmy