Poslední období desetiletého působení Václava Klause v úřadu prezidenta už budou navždy spojovány s tím, že nechal projít zákon o církevních restitucích, i když tvrdil, že s nimi nesouhlasí, a s rozsáhlou amnestií. Přestože se oba dva tyto jeho kroky setkaly s odporem veřejnosti, tak v případě církevních restitucí to nevyvolalo ani zdaleka takové bouřlivé reakce jako vyhlášení amnestie.
„I když asi 80 procent českých občanů s převodem majetků státu do soukromého vlastnictví církve nesouhlasí, jejich odsudek prezidenta, který nejednal, když měl, byl krátkodechý. Prostě proto, že desetitisíce hektarů a desítky miliard je něco neuchopitelného, vzdáleného, zatímco představa propuštěných vězňů, kteří bloumají po ulicích, je docela konkrétní, zvlášť, když to média přenáší jako aktuální senzaci. Proto je i reakce lidí silnější,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz spisovatelka Lenka Procházková, která už rok proti církevním restitucím bojuje.
Převod obrovských majetků církvi omezí suverenitu státu

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
amnestie , Duka , Klaus , miliardy pro církve , L. Procházková
autor: Jiří Hroník
To jako celou EK a vůbec celou EU řídí jeden člověk?
Vy tvrdíte, aspoň jsem si to zde přečetla, že podle vaší frakce by Ursula von der Leyen měla skončit, aby se Brusel vrátil nohama na zem a pracoval pro občany, ne proti nim. To její odvolání ovlivní celé fungování a politiku EU, které, souhlasím s vámi, je třeba změnit?
Další články z rubriky

22:03 MZV: Převzetí části pozůstalosti po Janu Masarykovi
Jan Lipavský převezme ve čtvrtek část pozůstalosti po československém ministru zahraničí Janu Masary…