Raději sankce něž apokalyptický vojenský konflikt, říká místopředseda Moravanů

8. 9. 2014 21:44

ROZHOVOR Místopředseda politické strany Moravané Ondřej Hýsek je lídrem brněnské kandidátky Moravanů v nadcházejících komunálních volbách. V rozhovoru ParlamentníchListů.cz Hýsek prozradil, co by on osobně rád v Brně jako zastupitel prosadil, zamyslel se nad prací některých ministrů Sobotkovy vlády a také rozebral situaci na Ukrajině. „Sankce (proti Rusku) považujeme za přijatelnější řešení než apokalyptický vojenský konflikt,“ sdělil kromě jiného za stranu Moravanů.

Raději sankce něž apokalyptický vojenský konflikt, říká místopředseda Moravanů
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Předseda Moravanů Ondřej Hýsek na snímku uprostřed
reklama

Kandidujete do zastupitelstva města Brna. Co pro toto město chcete v zastupitelstvu dobrého udělat?

Obecně chci při každé vhodné příležitosti připomínat, že Brno není jedním z mnoha „obyčejných“ statutárních, či krajských měst České republiky, ale že se jedná o moravskou metropoli evropského významu, která si zaslouží a potřebuje více skutečné samosprávy a financí, než v současnosti má. V konkrétní rovině se zasadím o rozvoj města prostřednictvím zvýšeného čerpání evropských dotací, například na velké vědecko - vzdělávací či dopravní projekty, budu prosazovat větší otevřenost samosprávy občanům.

Na webové stránce strany Moravané máte uvedeno, že prosazujete obnovení samosprávy historických zemí Čech, Moravy a Slezska v rámci státu ČR, jež byla roku 1948 protiprávně zrušena komunistickou diktaturou. Jak tohoto chcete ve funkci zastupitele dosáhnout?

Toto je náš dlouhodobý program, kterého můžeme dosáhnout prostřednictvím rozhodnutí parlamentu, referendem či rozhodnutím soudní moci. I brněnští zastupitelé ale mohou vyvíjet silný tlak na pražské mocenské centrum, čehož však zatím využívají z mně nepochopitelných důvodů jen minimálně.

U svého profilu na ParlamentníchListech.cz máte uvedeno, že chcete obnovit moravskou samosprávu cestou referenda a - pokud jsem to dobře pochopila - tak také požadujete spolkové uspořádání v ČR. „Pokud podporujete přímou demokracii, podpořte i zemské zřízení. Bez toho nelze oslabit mocný konglomerát politiků, spekulantů, byrokratů a lobbistů v centru,“ píšete. Můžete i tyto vaše myšlenky rozvinout?

Pro mnoho lidí je překvapením, že od 1. 1. 1949 dodnes na mapě nenajdou naše země Čechy, Moravu a Slezsko, i když v nich žijeme, Ústava ČR je jmenuje hned v prvním řádku a tyto útvary zde byly odnepaměti, byť se tu státy střídaly jak na běžícím páse. I proto považujeme za lepší, tradiční, spravedlivější a levnější přikročit k modelu spolkového zřízení (jako třeba v Rakousku či Německu) namísto zřízení krajského, které si na samosprávu pouze hraje, jelikož nemá k dispozici vlastní finance – a přitom nás všechny čtrnáct "gottwaldovských krajů", mimo jiné brutálně nerespektujících historické zemské hranice, stojí obrovské peníze. Abychom tento přežitý systém, jehož základem je evropský princip subsidiarity nerespektující a hypertrofované pražské mocenské centrum s obrovskou koncentrací moci a peněz, napravili, jeví se nám jako vhodná například cesta referenda, když už centrální politici nejsou schopni a ochotni realizovat slíbenou „restituci“ protiprávně zrušené Země moravskoslezské.

Co nyní nejvíce trápí Brno a na co vlády ČR – napříč politickým spektrem – už hodně dlouho zapomínají, nebo nechtějí řešit?

Brno nejvíce trápí pokles prestiže, reálné politické moci a autonomie – ze suverénního hlavního města Moravy, ekonomicky i kulturně úzce svázaného s blízkou Vídní se stala periferie České republiky, z níž nevede ani dálnice do ekonomicky silné Vídně. O D1 na vzdálenější Prahu raději pomlčím...Statutární město je v klíčových projektech zcela odkázáno na státní finance, tedy na rozhodnutí nevolených pražských úředníků. Nejhorší na tom je, že si to Brňané nechají líbit a neprotestují například svojí volbou proti tomuto stavu. Zaobírají se jen podružným problémem, třeba tím, u kterého z vchodů do Vaňkovky bude stát nádraží, i když o tom nakonec stejně rozhodne Praha, ať už si brněnští zastupitelé odhlasují, co chtějí, popřípadě bez ohledu na názor občanů v případném referendu. Čtyřicet let komunistické totality a 25 let extrémně centralistické demokracie vykonalo své.

Od roku 2006 je primátorem města Brna Roman Onderka z ČSSD. Jak byste zhodnotil jeho éru primátora? Máte nějaké výhrady k vedení radnice, které je pod taktovkou koalice ČSSD a ODS? Co byste jim případně zazlíval? A co dobrého pro město udělali?

Začnu tím pozitivním. Líbí se mi, jak prokoukl Špilberk, mám radost z budování infrastruktury, dokončení některých dopravních staveb, jistě by se našlo více pozitivních příkladů působení současného brněnského zastupitelstva a rady. Nemám ovšem radost z toho, že se Brno příliš neposunulo v otázce železničního uzlu či dalších staveb velkého městského okruhu, že brněnští politici nedávají najevo nespokojenost s nedůstojným postavením Brna a Moravy v rámci ČR, že některé kroky vedení Brna v oblasti informovanosti o svých záměrech, jako je aktualizace územního plánu, financování Jižního centra a podobně, nepůsobí na občany pozitivně.

Pojďme k celostátní politice. Co říkáte na „kulturu“ v Poslanecké sněmovně? Určitě vám neušly třeba nedávné sněmovní pře koalice s opozicí ohledně služebního zákona. Co takovým hádkám říkáte?

Věcná, na argumentech založená diskuze do parlamentu patří. Jistá dávka emocí či exhibice asi též. Vulgarita je otázkou výchovy a lidská hloupost je zákonem nezrušitelná.

Jakou politiku podle vás dělá vláda Bohuslava Sobotky? Máte nějaké kritické výhrady proti členům tohoto kabinetu?

Zdá se mi, že vláda dělá do značné míry politiku podbízivou, že plánuje utrácet více, než si můžeme s naším téměř dvoubilionovým dluhem dovolit. Jelikož se pohybuji v oblasti školství, poněkud mne děsí hyperaktivita našeho pana ministra, který si snad v jednom okamžiku myslel, že až zruší všechny soukromé školy, bude už na světě jenom dobře. Asi si neuvědomil, že existují dobré i špatné školy, ať už jsou státní, soukromé či církevní. Netušil ani, že soukromá škola vzdělává o 37 procent levněji, tudíž státní rozpočet jejich zrušením neušetří, ba právě naopak. Nelíbí se mi také, že v zahraniční politice hovoří opět jiným hlasem lavírující premiér, proevropský ministr zahraničí a proputinovský prezident. Jako bychom nebyli schopni se ani po bolestných zkušenostech z let 1938, 1948 a 1968 poučit z dějin…

Podle předvolebních preferencí je u voličů již delší čas jedničkou hnutí ANO. Čím podle vás ANO lidi tak zaujalo a proč u nich tak boduje právě lídr tohoto hnutí Andrej Babiš?

Nechci hodnotit politickou konkurenci, nevím, zda je správné, že se lidé nekriticky upínají k nějakému novému „spasiteli“. Snad je to dozvuk jakési „nepolitické politiky“, důvěra v někoho, kdo si již nepotřebuje peníze vydělat, víra v reklamu, či vítězství mediokracie u nás, která navíc dává největší prostor těm nejbohatším.

Určitě sledujete dění na Ukrajině. Jaké pocity ve vás vzbuzuje celá ukrajinská krize?

Strana Moravané se ukrajinskou problematikou zaobírá dlouhodobě, dávno před vypuknutím tohoto konfliktu, jehož složitost a nečernobílost si uvědomujeme. Moje pocity jsou především lidské. Cítím hluboký smutek ze ztráty mnoha tisíc lidských životů, ze zmaru, který panuje v této nešťastné zemi ležící mezi evropským Západem a Ruskem. Dlouhodobě navrhujeme decentralizaci Ukrajiny, ale i Ruské federace či České republiky vzhledem ke specifickým podmínkám různých zemí a regionů ležících v těchto státech, přičemž ale rozhodně situaci v těchto státech nesrovnáváme. Federalizace se ale neuskutečňuje prostřednictvím násilných zásahů zvenčí, pomocí anexí a bratrovražedných bojů, nýbrž v souladu s rozhodnutími skutečně demokraticky zvolených zastupitelů, pomocí řádně zorganizovaných referend bez asistence ozbrojenců sousedních států a podobně.

Jaký názor máte na sankce proti Rusku? Jde o to, že summit EU nedávno rozhodl, že Evropská komise společně s diplomaty navrhne další přitvrzení protiruských opatření.

Sankce, které by měly primárně zasáhnout (ne)zodpovědné oligarchy bez ohledu na jejich momentální státní příslušnost, považujeme za přijatelnější řešení než apokalyptický vojenský konflikt – jak jinak dát jadernému Rusku najevo, že nemůže chránit ruskojazyčné obyvatele Karlových Varů anexí Karlovarského kraje a jeho připojením k Ruské federaci? Nevýhodou hospodářských sankcí je, že účinkují až v delším časovém horizontu – na ruskou ekonomiku však vliv mají a jistě tíží představitele putinovského Ruska už dnes. Výhodou je, že evropská ekonomika je mnohonásobně silnější než ekonomika ruská, tudíž nemůžeme prohrát, když budeme držet pospolu. Jakmile bude situace v luhanské a doněcké oblasti i na Krymu vyřešena v souladu s mezinárodním právem, nechť jsou sankce okamžitě zrušeny.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nedávno na summitu EU naznačil, že sankce považuje za kontraproduktivní. Za tento postoj byl ale Sobotka kritizován. Oprávněně?

Ano, zvláště když nenavrhl žádnou alternativu. V těchto okamžicích musí držet státy Evropské unie při sobě, nesnažit se získat ekonomické výhody na úkor ostatních a ohroženějších členů EU a hlavně na úkor dlouhodobé bezpečnosti celého společenství. Vždyť sovětská vojska opouštěla naše země teprve před 23 lety – a jednalo se o vojska okupační.

Mohou podle vašeho mínění sankce proti Rusku nějak poškodit ekonomiku České republiky?

Ano, ale ne zásadně. Jaká je to cena oproti strachu, že nám přijdou bratrská vojska opět na pomoc, jako tomu bylo 21. srpna 1968?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Díky daňovým odpočtům na výzkum a vývoj ušetřily firmy 2,6 miliardy

14:52 Český statistický úřad: Díky daňovým odpočtům na výzkum a vývoj ušetřily firmy 2,6 miliardy

V roce 2018 získaly soukromé podniky z veřejných zdrojů na svůj výzkum a vývoj 7,6 mld. Kč. Oproti p…