Jste předsedkyní krajské majetkové komise. Berete tuto funkci jako zadostiučinění, když pro vás nezbylo místo v radě?

Jsem ráda, že mám uvolněnou funkci na kraji. Pro mě obě původní nabídky znamenaly buď odejít ze zastupitelstva Kutné Hory nebo ze zastupitelstva kraje, a to bylo nepřijatelné. Co bych řekla voličům, kteří mě kroužkovali při posledních volbách? Samozřejmě si myslím, že jsem měla být v radě, ale rozhodnutí je takové. Nemám v tom týmu být a já to samozřejmě respektuji.

Proč k tomu vlastně došlo? Proč nesedíte v krajské radě, i když jste ve volbách získala jen zhruba o 250 hlasů méně, než současný hejtman Josef Řihák? Ze sedmého místa jste se kroužkováním dostala až na druhé…

Na to se musíte zeptat jiných. Já jsem o tom hodně přemýšlela, zřejmě někomu vadím. Nevím, co si o tom mám myslet, možná je to i tím, že jsem žena, jsem zásadovější a za nikoho se neschovávám. Vzhledem k výsledku voleb jsem byla přesvědčena, že bych tam měla být. Když jsem mluvila s kolegy, zjistila jsem averzi vůči mé osobě. Úspěch musí být po zásluze potrestán, asi neunesli, že jsem to tu zvládla a pomohla sociálním demokratům k vítězství, nikdo mi za celou dobu nepoděkoval, až hejtman na ustavujícím zastupitelstvu. To bylo první poděkování.

Neřekli mi to ani hned a já musela náhle řešit svoji situaci. Pak jsem se rozhodla, že se vrátím na úřad do Kutné Hory. Nikomu bych nepřála to zažít. Byla jsem připravena odejít, kdybych ze sedmého místa nepostoupila, ale já jsem je dovedla k vítězství. Ze sedmého na druhé, to muselo být jedině kroužkováním. Asi nemám dost ostré lokty a nepůjdu přes mrtvoly. Nechápu, že mě nevyužili.