Například návrh na slučování exekucí proti jednomu dlužníkovi považuje Okamura za zřejmě nejpřínosnější změnu. Právě exekutoři se však proti ní brání.
Čtěte také:
„Změna k dobrému to bude v případech, pokud se sloučením exekuce bude spojena i redukce nepřiměřených poplatků. V praxi jde totiž o to, že pokud má dlužník více dluhů u stejného věřitele, měl by exekutor nárok jen na jeden poplatek za úkon. Dnes, když má někdo deset černých jízd, tak zaplatí desetkrát pokutu, kterou dostane Dopravní podnik. Ale k tomu se sečtou další poplatky, za každou pokutu zvlášť, a ty jsou nyní minimálně zhruba 20 tisíc korun. Takže exekutor a právník si rozdělí 200 000 korun. Tahle praxe je naprosto bez logiky a drobné dlužníky naprosto ničí. Neprofituje přitom na nich ani věřitel - ten naopak doplácí.
- Připomínky exekutorů čtěte ZDE
Dlužníci by totiž pokutu, či pokuty nakonec bez fatálních dopadů na jejich život zaplatili i s nějakým navýšením. Statisícové částky jsou pro mnohé dlužníky však naprosto likvidační. Pak tito lidé přestanou oficiálně pracovat, pobírají dávky a vydělávají si načerno, aby měli šanci přežít," vysvětluje Okamura.
Námitky exekutorů? To považuju skoro za vtip, reaguje Okamura
Podle něj se námitky exekutorů, že to způsobí neřešitelné problémy, dají pokládat spíše za vtip. „Proč exekutoři mluví o neřešitelných problémech a neřeknou konkrétně jaké? Netuším, jaké by to totiž mohly být. Navíc v čase počítačů - centrální evidence exekucí a jejich přidělování exekutorům - je to bez problémů. Výhoda tu je i pro dlužníka - problém řeší s jediným exekutorem, má přehled o všech dluzích a stejně tak věřitel má větší šanci dostat peníze. Když se sníží lichvářské poplatky exekutorům, dlužníkovi zbyde víc na úhradu samotných dluhů. A to by přece měl být princip celého zákona - umožnit co nejlepší a nejrychlejší splacení dluhů. A ne člověka naprosto zlikvidovat," řekl pro ParlamentníListy.cz Okamura.
Čtěte také:
V minulosti však Okamura v jednom ze svých blogů uvedl velmi tvrdě na adresu exekutorů následující. "Pokud jde o exekutory, pak dnešní stav je přece u nás naprosto šílený. Dokonce si dovolím tvrdit, že v desítkách tisíc případů se exekuce pohybují za hranicí státem posvěcené lichvy," napsal. A doplnil, že přitom řešení jsou podle něj relativně jednoduchá.
Čtěte také:
"Přátelé pana ministra spravedlnosti, plzeňští exekutoři, mu dávno mohli poradit, že stačí například sečíst dluhy jednoho člověka k jednomu věřiteli a vymáhat je za jeden poplatek - nechci, aby exekutoři třeli bídu - ať mají i těch 18 tisíc za dluhy do 1000 korun (nyní cca 20 tisíc korun, pozn. red.). Ale inkasovat téměř stonásobek a zničit lidem existenci, to je sprosťárna. A že by stačilo, aby exekutor měl povinnost vybrat pro dlužníka nejvýhodnější řešení dluhu - tedy povinnost povolit třeba mimodražební prodej, pokud je za výhodnou cenu, která pokryje dluh a poplatky," shrnul tehdy Okamura návrhy možných řešení ve svém blogu.
Čtěte také:
A zdá se, že v tomto bodě byly jeho návrhy vyslyšeny.
Zvýšení administrativní zátěže?
I proto další námitku ze strany exekutorů k současnému návrhu na změny - tedy že se slučováním jednotlivých exekucí zvýší administrativní zátěž, považuje Okamura za námitku prý spíše z říše pohádek.
Čtěte také:
- Stačí dlužit tisícovku a dluh brutálně naroste. Od září ještě víc (zde je uveden ceník při vymáhání i drobných částek platný od letošního září)
„Se zákonem se přece administrativa nemění. Zůstává naprosto stejná, jen se mění princip výběru exekutorů. Dokazuje to opět, že exekutoři nemají skutečně co namítnout," myslí si Okamura.
Zrušení pravomoci exekutora sepisovat exekutorský zápis
To, že by se nově na exekutorských zápisech museli podílet notáři, nikoli exekutoři samotní, se zástupcům této profese také nelíbí. A proto usilují o změnu v návrhu. Podle Okamury to je opět spíše dvojsečná zbraň. „Pokud je exekutorský zápis dobrovolným aktem obou stran, pak by neměl být důvod ho rušit. Stát jeho zrušením ale zřejmě chtěl vyrovnat postavení dlužníka - pokud na něj naléhají věřitel a exekutor, pak se může lehko vzdát svých práv na soudní řízení. A to je jednostranná nevýhoda pro dlužníka," pozastavil se krátce i u tohoto návrhu změny Okamura.
Čtěte také:
Za správnou připomínku ze strany exekutorů naopak považuje Okamura to, že není vyřešen takzvaný exekuční tarif - tedy částka, kterou si exekutoři za vymáhání pohledávek účtují.
„Podmínky by měly být stejné, byť nelze srovnávat dědictví s exekucí. Dědické řízení je proces automatický a garantovaný státem a proto jeho případné náklady hradí stát. Exekuce je bližší soukromoprávnímu či obchodnímu sporu. V každém případě by měl mít exekutor možnost dohody s věřitelem o úhradě nedobytých nákladů," podotkl dále Okamura.
Vypuštění soudního nařizování exekucí
Poměrně překvapivě se Okamura postavil k návrhu toho, že by exekuce již nemusel navrhovat soud. „Pokud zůstane zachována možnost odvolání k soudu, a tím automatického zrušení exekučního příkazu, pak jde o dobrý krok k jednodušší administrativě," uzavřel Okamura své vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
Pokud ale opět nahlédneme do pár měsíců starého blogu na téma exekucí "po Česku", byl Okamura k tomuto tehdy navrhovanému kroku (nikoli již čekajícímu na projednání poslanců), daleko razantnější.
Čtěte také:
"Ministr spravedlnosti navrhuje, aby exekuce probíhaly i bez svolení soudu. Proti návrhům v exekučním zákoně se ohradila Karolína Peake, a navrhovala další změny, které by exekutorskou činnost upravily ve prospěch práv věřitele a dlužníka. Přes média se jí od pana ministra Pospíšila dostalo poučení, že: Taková kritika od koaliční političky je trošku nepatřičná. Paní vicepremiérka není nadřízená ministra spravedlnosti. O rozsahu novely rozhoduje ministr, paní Peake nemůže říkat, že jí tam něco chybí. Nejsme povinni plnit její pokyny, závazné je vládní prohlášení, postoj premiéra a postoj celé vlády," popsal tehdejší boje i uvnitř koalice ohledně změn v exekucích Okamura.
Čtěte také:
Dluhy se platit musí - ale proč se stejně razantně nevymáhají ty velké?
Pravdou je, že není na místě se jednostranně zastávat pouze dlužníků. Dluhy se platit musí a věřitelům mnohdy skutečně nezbývá jiná cesta. Problémem je však to, že ta cesta vede často u malých dlužníků k naprosté likvidaci, z které neprofituje věřitel, ale právě exekutorské a právnické firmy.
I proto Tomio Okamura vždy ve svých vyjádřeních na toto téma zdůrazňuje, že pokud by se neplatily dluhy, nemohla by fungovat ekonomika.
Čtěte také:
"Ale nemůže ani fungovat, když malé dlužníky budeme doslova ruinovat. Zvláště za situace, kdy tady volně běhají lidé, kteří si nakradli stamiliony - často z veřejných peněz - a nic se jim nestane," uzavírá Okamura.
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
