Podle ČNB zahraniční závazky se splatností delší než jeden rok naplňují 73,1 procenta celkové výše dluhu. Objemově nejvýznamnější je zahraniční zadluženost podnikového sektoru, která představuje 48,9 procenta celkového dluhu.

O 250 miliard dluhů víc, než loni

Zahraniční zadluženost vzrostla rovněž u vládního sektoru, a to v důsledku nákupu dlouhodobých a krátkodobých dluhopisů zahraničními investory. Dále byly čerpány finanční úvěry od Evropské investiční banky (EIB) na výstavbu dopravní infrastruktury. Na celkové zadluženosti se podílí vládní sektor 25,9 procenta.

K růstu zahraniční zadluženosti bankovního sektoru přispěl v nejvyšší míře nárůst vkladů zahraničních investorů. Podíl zahraničních závazků bankovního sektoru včetně ČNB na celkové zadluženosti zaujímá 25,2 procenta.

"Zvýšení zahraničního dluhu se ve struktuře podle instrumentů promítlo v navýšení podílu dluhopisů, krátkodobých instrumentů peněžního trhu a závazků vůči zahraničním přidruženým podnikům na úkor poklesu zastoupení půjček a obchodních úvěrů," uvedla centrální banka. Dluhopisy a půjčky představují 62,4 procenta zahraničního dluhu.

Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 54,8 miliardy korun na 1,95 bilionu korun. Poměr schodku k objemu HDP v běžných cenách činí 52,7 procenta. V meziročním srovnání schodek narostl o 250 miliard korun. Růst schodku investiční pozice ve druhém čtvrtletí byl podle ČNB důsledkem zvýšení stavu zahraničních pasiv v položkách portfoliových a přímých investic.

Související:

Každý Čech dluží už 133 tisíc korun, dluh stále roste

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.