„Už nemůžeme dále pokračovat v mírovém procesu s těmi, kdo ohrožují naši národní jednotu a bratrství,“ řekl Erdogan na tiskové konferenci v Ankaře. V té době již turecké letectvo bombardovalo kempy Strany kurdských pracujících (PKK), které se nachází v severním Iráku.
PKK se vyjádřila, že po náletech je veškerá snaha pokračovat v mírovém procesu zbytečná.
Mezitím na mimořádné schůzi NATO, kterou svolalo Turecko, vyjádřil šéf NATO Jens Stoltenberg solidaritu s tureckým bojem proti terorismu. „NATO velmi pozorně sleduje vývoj událostí. Stojíme za naším spojencem Tureckem,“ řekl Stoltenberg a dodal, že schůze byla svolaná právem, jelikož hranice Turecka a tedy i NATO jsou v ohrožení.
Problém však tkví v tom, že Turecko za teroristy považuje i PKK, což mnozí členové NATO nepovažují za záležitost, kterou by mělo řešit NATO. A zároveň je PKK jednou z mála ozbrojených skupin, které úspěšně bojují proti Islámskému státu.
Na schůzi zástupci Turecka nežádali o přímý vojenský zásah NATO, pouze o podporu v jejich boji s terorismem. V plánu je dohoda o vytvoření bezpečné zóny bez Islámského státu podél turecko syrských hranic. Bližší informace o dohodě však nejsou.
Předseda Kurdské lidově demokratické strany (HDP), který je jedním z politiků, jež Erdogan osočil z napojení na teroristy, odmítl veškerá nařčení a sdělil médiím, že jeho strana čelí trestu jen za svoje volební úspěchy. „Nedopustili jsme se žádných neodpustitelných zločinů. Náš jediný zločin bylo získání 13% hlasů,“ řekl predseda strany Selahattin Demirtas.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
