ČT by měla hodně šetřit. Navrhuje Nora Fridrichová

19.07.2026 14:41 | Monitoring
autor: Naďa Borská

Zrušila by grafické oddělení, reportáže natáčela na mobily a místo stavby předraženého studia za půl miliardy by raději investovala do kvalitního obsahu. Novinářka Nora Fridrichová v podcastu Insider zkritizovala fungování České televize, kterou označila za technologický pravěk. V rozhovoru popsala zákulisní mechanismy, jakými se podle ní v médiu manipuluje s politickým vlivem zpráv.

ČT by měla hodně šetřit. Navrhuje Nora Fridrichová
Foto: Repro Insider, YT
Popisek: Nora Fridrichová

Budoucnost a efektivita fungování České televize (ČT) se staly námětem celospolečenské debaty. K situaci na Kavčích horách se v podcastu Insider vyjádřila také novinářka a bývalá moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová, která veřejnoprávní instituci označila za „pravěk a mastodontní svět“, v němž chybí větší ochota přizpůsobit se novým technologickým poměrům. Podle ní je současná doba ideální k tomu, aby televize razantně sáhla do svých výdajů. „Kdy jindy než teď můžete řezat náklady úplně snadno,“ prohlásila v rozhovoru Fridrichová.

Hlavní cestu k úsporám vidí v adaptaci na moderní technologie, digitalizaci a zapojení umělé inteligence (AI), která dokáže nahradit drahý lidský aparát. Fridrichová na základě vlastní zkušenosti z nezávislé podcastové scény popsala, že nouze a potřeba samostatné práce vedou k inovacím, které ve finále nestojí téměř nic.

Anketa

Kdyby Česká televize dnes přestala existovat, byla by to škoda?

hlasovalo: 16387 lidí
Jako příklad uvedla, že práce s titulkováním, která dříve v České televizi trvala několik hodin, dnes díky umělé inteligenci zabere pouhých třicet vteřin. Podobně je tomu i u grafiky, kterou dříve v ČT zpracovávalo celé specializované oddělení, zatímco dnes ji pro svůj projekt za dvě stě korun měsíčně vyrobí v mobilní aplikaci. „Najednou jsem škrtla nulu v tom nákladu, takhle snadné to dneska je,“ dodala s tím, že v televizi by celé grafické oddělení rovnou zrušila.

Modernizace by se podle ní měla dotknout také samotného způsobu natáčení. V ČT podle svých slov narážela na odpor některých redaktorů, kteří odmítali točit reportáže sami na mobilní telefon a trvali na využívání celých štábů, což označila za „nákladný cirkus“. Podle jejího názoru nastupující umělá inteligence jasně ukazuje, že na trhu práce bude nahrazovat reálné lidi a jejich profese, což znamená, že Česká televize bude muset na novou situaci reagovat a v jejích zdech se bude muset odehrát restrukturalizace, při níž lze reálně škrtnout celá oddělení a řadu profesí. Upozornila však, že takový proces je v tak obrovském kolosu záležitostí zhruba na pět let, protože je nutné řádně vypořádat a ukončit stávající smlouvy.

Jako zcela zbytné a neodpovídající dnešní době Fridrichová označila obří investiční plány managementu na výstavbu nových budov. Ostře zkritizovala snahu ředitele Petra Mrzeny postavit nový zpravodajský dům s předpokládanými náklady mezi 450 až 600 miliony korun. Podotkla, že doba se dramaticky změnila a k dodávání kvalitního obsahu již nejsou potřeba takto drahé projekty. Poukázala přitom na nejúspěšnější světové podcastery, jako je Joe Rogan, kteří vysílají z naprosto jednoduchých prostor v boxu někde v supermarketu. „Vy nepotřebujete načančaný zpravodajský dům za půl miliardy, abyste dodával kvalitní obsah, vy musíte v první řadě vyrábět ten kvalitní obsah,“ zdůraznila novinářka.

Kritika směřovala i k politické rovině financování a samotnému vedení ČT. Podle Fridrichové udělal bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) chybu, když České televizi „vystavil šek“ a rozhodl o zvýšení poplatků v době, kdy si to 75 procent veřejnosti nepřálo a kdy televize pro veřejnost představovala nereformovaný korporát typu České pošty. Baxa měl podle ní výměnou za navýšení peněz striktně požadovat předložení úsporného plánu na modernizaci.

Samotné převádění peněz pod státní rozpočet však nepovažuje za šťastné řešení a vládním činitelům v tomto směru nevěří. Obává se, že takový krok by se ihned propsal do mentality instituce, odradil by kvalitní lidi a z televize by se stal moloch, který pouze pojede vládní vlnu pod dohledem kádrů, jako je Petr Mrzena. Právě Mrzenu navíc označila za člověka, který stál za faktickou likvidací veřejné služby, když nečekaně inicioval zrušení pořadu 168 hodin, a to „krvavým způsobem v létě jako za komunistů, když lidé byli na dovolené“, což podle ní vedlo k oslabení podpory televize ze strany veřejnosti.

Nakolik objektivně ČT informuje

Podle Nory Fridrichové je televize z podstaty politickou institucí, která se trvale nachází v přímém hledáčku politiků, k čemuž přispívá i fakt, že Česká republika je malá země. Veřejnoprávní zpravodajství navíc vnímá jako klíčový vlivový nástroj, který k prosazování svých zájmů využívají obě strany – jak samotní politici, tak i management televizního kolosu, což z celé věci dělá čistě politickou záležitost.

Zpravodajství přitom podle Fridrichové slouží politikům jako hlavní důvod, proč do chodu instituce zasahují. „To zpravodajství je ale jediné, kvůli čemu tam volají ti politici,“ popsala v rozhovoru zákulisní realitu Fridrichová.

Moderátor Michal Půr v této souvislosti upozornil, že ačkoliv zpravodajství tvoří pouze zhruba jednu osminu celkového rozpočtu, debaty o něm paradoxně strhávají pozornost na celou instituci. Budoucími úsporami neutrpí pouze zpravodajství, ale odnesou to i programové formáty a kultura, tedy oblasti, které nemají a nikdy nebudou mít komerční model a podporu veřejnoprávní televize nutně potřebují.

Novinářka zároveň detailně popsala konkrétní mechanismy, jakými se v prostředí České televize s politickým vlivem zpráv manipuluje. Jako příklad uvedla situaci, kdy před ministerstvem kultury demonstrovali mladí umělci s transparenty označujícími šéfa resortu za „řezníka české kultury“. Ačkoliv se tato událost podle jejích slov formálně objevila ve vysílání stanice ČT24, do hlavní zpravodajské relace Události se již nedostala s odůvodněním šéfredaktora Michala Kubala, že se to z nějakých důvodů nestihlo.

Fridrichová toto vysvětlení odmítla a označila to za zavedenou praxi, kdy se zpráva záměrně odsunula na méně sledovaný kanál. „Vy to strčíte na ČT24, kde na tu relaci kouká v nejlepším případě 90 000 lidí, ale nedáte to do Událostí, na které se dívá desetkrát tolik, takže vy snižujete ten vliv,“ vysvětlila v podcastu Insider.

Podle jejích slov tak televize sice formálně získá pomyslnou čárku za to, že informaci odvysílala, ale reálně zcela potlačí její společenský dopad. Fridrichová vyjádřila podivení nad tím, že demonstrace umělců před ministerstvem se do hlavních Událostí nevešla, zatímco prostor v ten samý den dostaly zprávy o sklizni medvědího česneku, středověkém nálezu nebo spadlé omítce a okapu. „Tam to už je opravdu, jako že vyjely kombajny,“ reagoval Půr a Fridrichová dodala, že takový obsah divákům bere pocit, že médium stojí při nich a že mu na nich záleží.

Flekaté, špinavé nebo potrhané oblečení nenoste. Kvůli důstojnosti

Významnou součástí veřejného působení novinářky zůstává charitativní činnost v nadačním fondu Šatník, který spoluzaložila. Tento projekt, sídlící ve dvou rozsáhlých halách v pražské Holešovické tržnici, se stal pro řadu Pražanů vyhledávaným recyklačním místem a centrem takzvané cirkulární ekonomiky. V současné době má fond ve své databázi zhruba 15 000 potřebných rodin. Primárně pomáhá matkám samoživitelkám, ale jeho pomoc vyhledávají i další skupiny lidí v nouzi, jako jsou například pacienti z bohnické psychiatrické léčebny.

Anketa

Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?

2%
96%
hlasovalo: 14808 lidí
Organizace funguje jako nízkonákladový provoz. Provozní záležitosti zajišťuje na plný úvazek jedna stálá zaměstnankyně, které pomáhá další kolegyně na velmi malý úvazek, přičemž obě tyto ženy jsou matkami samoživitelkami. Fridrichová celý projekt zaštiťuje organizačně a shání pro něj finanční prostředky, a to zcela pro bono. Klíčovou roli v každodenním chodu hrají dobrovolnice z řad ukrajinských uprchlic, které podle Fridrichové za možnost vzít si oblečení často vyjadřují velkou vděčnost.

„Vděk není úplně automatická věc ve společnosti, ale tyhle ženy ho mají a často o tom mluví,“ poznamenala novinářka. Kromě nich v Šatníku v rámci dobrovolnických dnů pomáhají zaměstnanci firem, pro které je tato činnost formou určitého teambuildingu a možností vystoupit ze své sociální bubliny.

V Šatníku se ročně přerozdělí desítky tun materiální pomoci. Vedle textilu organizace přijímá také sportovní potřeby, knížky nebo věci do domácnosti a funkční elektroniku. Fridrichová však upozornila na to, že darované věci musí splňovat kritéria lidské důstojnosti, a odmítá proto brát oblečení flekaté, špinavé nebo potrhané.

„Ono jim stačí všechno, ale chci to já. Abych říkala chudým, co nic nemají: ‚Tobě stačí tričko s dírou,‘ jako myslím, že ne,“ zdůraznila v rozhovoru. Každý darovaný kus navíc prochází přísným tříděním a následným praním.

Projekt se ovšem potýká s výrazným nepoměrem mezi nabídkou a poptávkou u specifických druhů zboží. Zásadním problémem je podle Fridrichové extrémní nadprodukce věcí pro novorozence a miminka, kterých lidé kvůli rychlému růstu dětí darují obrovské množství, ale organizace pro ně nemá využití. Naopak kritický nedostatek panuje v oblasti oblečení pro teenagery, kteří již tak rychle nerostou, a chudé rodiny jim nové oděvy nemohou zakoupit, přestože mladí lidé potřebují ve školním kolektivu nějak fungovat. Šatník trvale postrádá také pánské oblečení, které je žádané jak pro syny samoživitelek, tak pro pacienty přicházející z Bohnic.

 

Tomio Okamura byl položen dotaz

To jako vážně?

Vážně to necháte jen tak? Proč nepožaduje po Foldynovi vysvětlení a vlastně se od toho, co udělal důrazně nedistancujete a neodsoudíte to? Že možná nešlo o fyzické násilí je snad podle vás nějaká polehčující okolnost? Vždyť to, že ho policie vykázala je přeci jasný důkaz toho, že se násilí dopustil ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 17 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Za to může SPOLU, řekl Hřib o zřícené plastice v Praze. A spustil peklo

20:30 Za to může SPOLU, řekl Hřib o zřícené plastice v Praze. A spustil peklo

V Praze u Barrandovského mostu se zřítila plastika zvaná Rovnováha. Vznikla v roce 1989 a na místo b…