Mnoho lidí překvapilo, že vy – ekonom – jste se zúčastnil protivládní akce Velký sněm občanů Čech, Moravy a Slezska spolu se zástupci Holešovské výzvy, poslancem Vítem Bártou, senátorem Tomio Okamurou a advokátkou Klárou Samkovou. Co s nimi máte společného?

Byl jsem pozván prezentovat svoji novou knihu Úsvit, která má podtitul Kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku. Někteří z organizátorů jsou mými čtenáři a kniha je upřímně zaujala. Proto jsem rád přijal pozvání, těší mě, že kniha zaujala.

Nemáte obavy, že jako ekonom budete spojován s lidmi, kterým možná nejde tolik o vizi a prosazení dobré věci jako vám, ale spíš o osobní politické zviditelnění? Mnozí z účastníků Velkého sněmu jsou politiky nebo mají zjevně politické ambice. Nebo se také hodláte v budoucnu víc v politice angažovat?

Absolutně ne. Zásadně přijímám pozvání čtenářů na prezentace knih nebo na besedy a nekádruji, kdo bude v obecenstvu. Myslel jsem, že tenhle zlozvyk už je pryč – kádrovat lidi, se kterými se smím nebo nesmím stýkat. Když mě pozvalo jedno místní sdružení ODS, také jsem pozvání přijal a byl jsem rád, neboť to bylo velmi pěkné setkání. Nemám předsudky ohledně toho, kdo je kde členem nebo jakého je původu. A jestli má někdo ambice, je to jeho věc. Politika by měla být zaměstnáním jako kterékoli jiné. Kdo si je vybere, není kvůli tomu ještě ďábel.

Jiná věc je, že ve špatně navrženém politickém systému je to téměř nemožné – myslím dělat politiku jako normální řemeslo. Politikové nejsou zdaleka všichni zlí, ale systém je nutí chovat se zle. To je předmětem knihy Úsvit: bez systémové změny nebude náprava. O systémovém selhání píši například zde.