Chystáte se více nakupovat?Anketa
Jak se díváte na Babišovu myšlenku, že hnutí ANO projektoval jako jakési nové "Občanské fórum"?
Aniž bych si dělala jakékoliv nadměrné iluze o Občanském fóru, nedovedu si představit, že by bylo zřízeno, financováno a kontrolováno jedním bohatým člověkem. OF mělo jistý nadšený porevoluční étos, naproti tomu u hnutí ANO převažují čistě pragmatické motivy. Spojovat by je mohla programová nevyjasněnost a určitá vágnost.
Někteří disidenti, například Hana Marvanová, říkají v diskusi k lustračnímu osvědčení Andreje Babiše, že zásadnější než (ne)spolupráce Babiše s StB je rozhodnutí voličů. Jiní pozorovatelé naopak tvrdí, že "v demokratické zemi estébák do vlády nepatří". Mění se dle Vás postoj Čechů k minulému režimu?
Je normální, že postoj k minulému se vyvíjí a je do značné míry spoluurčován tím, co se děje v současnosti a jak lidé tu současnost hodnotí. Vzhledem k těžké ekonomické situaci, rostoucí pracující chudobě a především všeobecně rozšířenému pocitu nespravedlnosti (a nemožnosti se spravedlnosti dovolat), je logické, že začínají u obyvatel převažovat jiná hlediska, např. současná socio-ekonomická realita, než věčné „řešení“ minulosti.
Trestní oznámení na ČNB:
Fotogalerie: - Trestní oznámení na ČNB
Prestižní ekonomové na ParlamentníchListech.cz:
Koaliční vyjednávání mezi ČSSD, hnutím ANO a lidovci je komplikováno nespokojeností lidovců například s postojem partnerů k církevním restitucím. Vytvořilo se v rámci miliardových kompenzací církvím bolavé místo, které bude zatěžovat český politický a společenský vývoj například tak jako některé nepodařené privatizace z 90. let?
O tom není pochyb. Koncept tzv. restitucí je něco, co vzbuzuje obrovský odpor veřejnosti. Není možné, že by si církve toho nebyly vědomy – pak ale platí, že jim jde skutečně primárně o ten majetek a je jim jedno, kolik věřících či sympatizantů tím ztratí. Svým způsobem se ty obrovské zdroje budou dělit mezi méně lidí... Sice se zdiskreditují, ale bezesporu se domnívají, že ty zdroje jim to nahradí – reálnou ekonomickou mocí a také ideologickou – někteří představitelé katolické církve by bezesporu z ČR měli rádi katolický “stát”. Už nyní je vidět, na čí straně stojí, když demonstrující označují za lůzu. Rádi by ten “řád a pořádek” pod bičem katolické církve. Restituce nejsou nebezpečné jen z hlediska finančního (zátěž na budoucí generace), ale především ideologického – ohrožují přímo sekulární povahu českého státu.
Jaké následky by pro ČSSD mělo, kdyby prosadila progresivní zdanění jen v míře současné solidární přirážky a sektorovou daň pro telekomunikační firmy či banky by neprosadila vůbec? Jak dobrá zpráva by to byla pro komunisty? Existují vlastně věrohodné levicové alternativy za ČSSD?
V budoucnosti ČSSD nepůjde jen o otázky zdanění, ale celkově o to, jakou roli bude hrát v budoucí vládě, co bude schopná prosadit a v jaké konstelaci. Jistě to může minimálně krátkodobě posílit KSČM, která zůstane levicovou alternativou “mimo vládnoucí moc” – tou je nicméně už přes dvacet let. Je možné, že pokud ČSSD ustoupí zásadně z levicových pozic – viz také její volební výsledek – a především v otázce církevních restitucí, pak se může otevřít prostor pro nějaké nové radikálněji levicové síly. Otevřený prostor ale neznamená úspěšnou realizaci.
Řada politiků, ale i ekonomů kritizuje rozhodnutí ČNB o oslabení koruny. Guvernér Miroslav Singer vyzval Čechy, aby začali nakupovat, načež čtenáři ParlamentníchListů.cz houfně obesílali redakci rozhořčenými e-maily, že nemají z čeho nakupovat. Jsou čtenáři rozhořčeni oprávněně?
O intervenci bylo již napsáno mnoho. Myslím, že z hlediska povzbuzení apetitu k nakupování se pan guvernér mýlí. Finanční situace většiny domácností není taková, že by to mohly nějak obzvláště “roztočit”. Část rodin, která ještě může, kumuluje úspory, neboť má strach z budoucího vývoje, stačí se podívat na vývoj na trhu práce, poklesy reálných mezd atd. Velká část domácností ale nemůže spořit vůbec – nemá z čeho. A nezapomínejme, že tu jsou i ti, kteří naopak dlouhodobě čerpají záporné úspory, tedy se zadlužují, často tzv. vytloukají klín klínem... To zkrátka není situace, která by přála zvýšené spotřebě.
Jaké kroky může dle Vás vláda podniknout k tomu, aby zvedla to, čemu se říká "spotřebitelská důvěra", tedy chuť lidí nakupovat? Češi jsou tradičně skeptičtější k budoucnosti a tím pádem opatrnější než zbytek Evropy.
Opatrnost není tak špatná vlastnost. Rozhodně je to lepší než permanentní život na dluh s desítkami přečerpaných účtů. Češi vnímají celkovou ekonomickou situaci – především vývoj na trhu práce, ale i (prozatím) absenci nějaké celkové vize rozvoje – tady si musíme počkat, s čím přijde nová vláda. Může dát ČR směr a to by celkově mohlo situaci zlepšit, i když ekonomická situace v Evropě ani v USA k žádnému optimismu nesvádí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jpo
