Cpeme se rýží a pečivem. Drahota trhá Čechům maso od úst

04.12.2023 12:35 | Analýza

Kvůli zdražování a propadu reálných výdělků se lidé v Česku vloni uskromnili i na jídle. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že drahota „trhá Čechům od úst“ maso, mléčné výrobky, ovoce, zeleninu a vejce, což nahrazují rýží a bílým pečivem. Potraviny, které lidé přestali jíst, častokrát podražily dosti značně. Konzumace kuřecího masa klesla s tím, jak za rok zdražilo i o 50 Kč za kg a hovězí se nejedlo v takovém množství jako rok předtím poté, co vloni z 221 korun vyletělo až na 290 korun.

Cpeme se rýží a pečivem. Drahota trhá Čechům maso od úst
Foto: Repro Youtube
Popisek: Kuřecí řízek - ilustrační foto

Anketa

Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?

2%
97%
hlasovalo: 57278 lidí
Ceny v obchodech v loňském roce vystřelily nejvíce za několik desetiletí a průměrná roční míra inflace v České republice v roce 2022 byla až 15,1 %, a tak není divu, že lidé museli omezovat nákup zboží, které nutně nepotřebovali, aby dokázali na konci měsíc vyjít s rostoucími náklady, které značně převyšovaly navyšování mezd. Jak však ukázala nová statistika Českého statistického úřadu (ČSÚ), někteří museli přistoupit i k šetření na jídle.

Češi v loňském roce již v obchodech u nás raději důkladně přemýšleli nad tím, co nakoupit a měnili svůj jídelníček tak, aby se dokázali najíst mnohem levněji než v předchozích letech, kdy naopak spotřeba potravin v Česku pravidelně rostla a domácnosti u nás nemusely příliš řešit, co další týden uvaří.

Z dat ČSÚ vyplývá, že celková spotřeba potravin na jednoho obyvatele v roce 2022 meziročně poklesla o 32 kg na 793 kg, což je přibližně 2,17 kg potravin na den.

Změny v jídelníčcích se pak nedotkly nějakých luxusních potravin, ale šetřilo se zejména na zdravých a výživově důležitých potravinách. Lidé v Česku loni omezili mléčné výrobky, maso, vejce, tuky, brambory, ovoce i zeleninu, což se snažili nahradit větší konzumací pečiva, rýže či luštěnin.

„Změny ve spotřebě jednotlivých druhů potravin vypovídají o snaze domácností šetřit úpravou jídelníčku. Jako pozitivní na celé situaci můžeme hodnotit častější nakupování s rozmyslem, tedy omezení zbytečného plýtvání s potravinami,“ uvedla k těmto změnám ve spotřebě potravin vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Spotřeba mléka a mléčných výrobků meziročně klesla o 16 kilogramů, přičemž lidé nejvíce šetřili na mléčných výrobcích, jako jsou jogurty a podmáslí a méně si mohli dovolit také sýry, jejichž konzumace poklesla o 0,6 kila. Více naopak lidé spotřebovávali samotné mléko, a to o 1,1 litru.

Tento trend může mít co dočinění právě s vývojem cen u těchto položek. Zatímco bílý jogurt stál v prosinci 2021 8,50 Kč, v prosinci 2022 již 11 korun. Eidam byl ještě v listopadu 2021 za 149 korun, kdežto na přelomu roku podražil již na 163 korun a v prosinci 2022 za více než 219 korun. Eidam tak zdražil během roku a měsíce o 70 Kč/kg a je tak pochopitelné, že právě sýry byly také potravinou, skrze níž chtěli Češi ušetřit. Samotné mléko (polotučné trvanlivé) pak zdražilo během roku z necelých 13 korun až na dvacetikorunu za litr.

Lidé po deseti letech také přestali kupovat více masa a snížili svou spotřebu z 86,0 kg na obyvatele na 82,9 kg. Spotřeba hovězího i vepřového klesla shodně o 0,6 kg. Hovězího na 8,8 kg, vepřového na 43,9 kg a drůbežího o 1,7 kg na 28,1 kg.

Právě u masa ceny vzrostly také razantně. Kuřata stála v prosinci 2021 58 korun, přičemž o roku později již 80 korun za kilo a prsní řízky v loňském roce podražily přibližně o 50 korun. Zadní hovězí z 221 korun vyletělo až na 290 korun za kilogram a oběd v podobě vepřové pečeně pak podražil z 88 korun na 125 Kč/kg.

Úbytek masa či mléčných produktů lidé nahradili například pečivem. Zvýšila se kupříkladu spotřeba pečiva či rýže. Méně lidé jedli chléb, jehož spotřeba chleba se snížila o 0,7 kg (–1,7 %) a trvanlivého pečiva o 0,1 kg (–1,9 %), naproti tomu se zvýšila spotřeba pšeničného pečiva o 1,6 kg (+3,0 %). Právě pšeničné bílé pečivo přitom zdražovalo také a kilogram jej za rok zdražil ze 45 korun na 68 korun.

Rýže pak dokonce trhala rekordy a tolik jí lidé ještě nikdy v historii u nás nejedli. Roční spotřeba rýže vzrostla až na 9 kilogramů, což je dvojnásobek oproti roku 2010 a rekordně vrostla i spotřeba luštěnin na 3,7 kg na obyvatele, což je dvojnásobek konzumace obvyklé v první polovině 90. let.

Klesla též konzumace ovoce, přičemž celková spotřeba ovoce v hodnotě čerstvého vloni dosáhla v průměru 87,4 kg na obyvatele. Nižší pokles spotřeby byl u ovoce mírného pásma, a to o 0,5 kg. Jižního ovoce se spotřebovalo méně o 2,6 kg. Výrazný meziroční pokles, a to o 9,3 kg, byl zaznamenán u spotřeby zeleniny. Na jednoho obyvatele jí připadlo celkem 87,4 kg. Méně také lidé jedli vejce, a to až o 11 procent, což je o 29 kusů méně.

Jako alarmující zjištění se pak může zdát, že zatímco někteří šetřili na kvalitním jídle, rostla spotřeba alkoholu, kterého se spotřebovalo na hlavu o 6,3 litru více, přičemž za nárůstem je zejména obliba piva, kterého se vypilo v průměru 142,9 litru na obyvatele, což je proti předchozímu roku o 7,4 litru více.

Celkově spotřeba alkoholu v roce 2022 činila až 169,5 litru na obyvatele. Zároveň je však třeba podotknout, že ačkoliv jde o nemalé množství, tak je to méně než v období před covidovou pandemií, kdy byla v roce 2019 spotřeba alkoholu na obyvatele až 173,4 litru a meziroční zvýšení konzumace v minulém roce tak způsobilo zejména zrušení covidových restrikcí, které často dopadaly na hospody, bary, vinárny a restaurace.

reklama

autor: Radek Kotas

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Proč vaše vláda postupuje tak nespravedlivě?

Proč, když se navyšují nějaké příspěvky – ať už na péči nebo třeba rodičovská, tak ne pro všechny, kterých se týká? Ještě ke všemu je navyšujete dost málo. A proč se nenavyšuje příspěvek i pro ty, co o potřebné pečují? A co platy v sociálních službách? Kdy ty budou adekvátní práci, kterou sociální p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

12 milionů dala ČR na jedlý hmyz. „Abyste nejedli chráněné cvrčky.“

10:50 12 milionů dala ČR na jedlý hmyz. „Abyste nejedli chráněné cvrčky.“

Na vývoj laboratorních metod pro identifikaci druhů hmyzu určených pro lidskou spotřebu přispělo Min…