Docent Miroslav Ševčík: Dolar se otřásá v základech, euro je neúspěšný projekt, Čínu čekají problémy. My míříme do dluhové pasti

05.01.2015 4:44

PŘELOM ROKU - CIVILIZACE A MY Neúspěšný projekt společné měny podle děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka způsobuje, že občané eurozóny začínají dávat přednost politikům, kteří poukazují jednak na problémy samotné existence eura, ale i na dlouhodobou neudržitelnost politiky multikulturalismu. Upozorňuje i na to, zač nám příští generace určitě děkovat nebudou.

Docent Miroslav Ševčík: Dolar se otřásá v základech, euro je neúspěšný projekt, Čínu čekají problémy. My míříme do dluhové pasti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Miroslav Ševčík
reklama

Může na prahu nového roku sdílet veřejnost optimismus vyvolaný pozitivním vývojem české ekonomiky v tom právě skončeném, jenž byl navíc doprovázen komentáři o překonání recese a umocněný skutečností, že meziroční růst HDP byl ve třetím čtvrtletí generován ve velké míře investicemi?

Technicky Česká republika recesi opravdu překonala, nicméně růst HDP je velmi subtilní. Nebyl bych ani velkým optimistou v tom, že je tento růst tažen investicemi. Je spíše statistický klam. Osobně si myslím, že řadu let stagnovala spotřeba, a že nedůvěra občanů právě tím, že i nadále částečně odkládají svou spotřebu, zatím nebyla úplně překonána. Přílišný optimismus různých komentátorů tedy nesdílím.

Nedávno upozornil ekonom Jan Švejnar na nebezpečí, které na naši ekonomiku číhá v podobě hrozící recese v Evropě, jejíž pravděpodobnost v začínajícím roce odhaduje na padesát procent. Znamená to, že se po vleklé krizi a krátkém oživení máme znovu obávat poklesu?

Na nebezpečí návratu k stagnaci či dokonce recesi upozorňovala před Švejnarem celá řada ekonomů. Obecně lze říci, že můžeme očekávat jak pro naši ekonomiku, tak i pro ekonomiku Evropské unie častější střídání vzestupných a sestupných fází hospodářského cyklu. Bohužel česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou a jsme tak velmi silně závislí na vývoji dalších zemí Evropské unie, zvláště pak na Německu. Díky struktuře našeho exportu jsme závislí i na vývoji ekonomik, kam se svým vývozem směřuje německé hospodářství, protože část naší produkce je v Německu částečně zpracovávána a putuje na úplně jiné trhy.

Může vláda Bohuslava Sobotky zvýšením výdajové stránky státního rozpočtu přispět k nastartování české ekonomiky, nebo měla raději pro příští rok přikročit k omezování výdajů?

Nesdílím názor, že zvýšení výdajové stránky státního rozpočtu nastartuje českou ekonomiku. Naopak si myslím, že v době ekonomického růstu by mělo docházet, když už ne k vyrovnanému hospodaření, tak alespoň k radikálnímu snížení deficitu. Financovat růst neefektivními státními výdaji znamená další sestup do dluhové propasti. A za to nám budoucí generace určitě děkovat nebudou.

Co pro českou ekonomiku znamenala devizová intervence k oslabení koruny, kterou s cílem zabránit deflaci zahájila před rokem Česká národní banka?

Od začátku opatření centrální banky kritizuji. Myslím si, že bylo neopodstatněné a neodůvodněné. Navíc část bankovní rady ve svém svatém tažení proti údajným negativům údajné deflace brala v úvahu pouze sestupný pohyb indexu spotřebitelských cen. Tento byl navíc způsoben korekcemi dříve neodůvodněného nárůstu cen elektřiny, dále pak pro spotřebitele příjemným poklesem cen telekomunikačních poplatků a zařízení a v neposlední řadě omezením poplatků např. ve zdravotnictví. Nevím, co je na takovém snížení cen nebezpečné pro hospodářství ČR. Část bankovní rady se zcela nedostatečně zabývala vývojem složeného cenového indexu, kterým je cenový deflátor HDP. Devizová intervence je neúspěšná, poškodila i exportéry, kteří si jistili kurz a hlavně poškodila i ty exportéry, kteří musí nakupovat velkou část surovin, polotovarů a mezistatků v zahraničí.

Jak mohou vývoj světového hospodářství ovlivnit politické události a s nimi související konflikty na Ukrajině a také ty spojené s vyhlášením Islámského státu?

Události na Ukrajině dlouhodobě poškozují zájmy všech vyspělých ekonomik včetně té ukrajinské. Bohužel tam není jiné řešení než řešení vojenské, tedy válka, nebo politické.  Myslím si, že představitelé Evropské unie situaci vyhodnocují spíše chybně. Islámskému státu dávají sdělovací prostředky větší prostor, než si zaslouží, a vytvářejí tak uměle situaci, kdy ho možná nevědomky ještě posilují.

Ruská federace se po uvalení sankcí ze strany Západu začíná orientovat na jiné ekonomické partnery, v závěru roku se objevila informace o tom, že Čína se stala největší ekonomikou světa. Nenapomáhají Spojené státy a Evropská unie těmi sankcemi spíše k upevňování nebo i rozšiřování společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky?

Sankce západu vůči Rusku z dlouhodobého hlediska nejsou pozitivem ani pro Rusko, ani pro samotné západní země. Země BRICS posilují své postavení vůči tradičním světovým ekonomickým centrům. Čína má již dlouhodobě našlápnuto na to, aby se stala nejsilnější ekonomikou světa, i když zatímní údaje jsou spíše odhady. Ještě nějaký rok bude trvat, než se Čína stane opravdu nejsilnější ekonomikou v přepočtu HDP na jednoho obyvatele.

V souvislosti s tím se začalo mluvit i o dedolarizaci. Je vůbec reálné, že by Rusko, Čína, případně jiné země BRICS přestaly obchodovat v dolarech a tuto dosud světovou měnu nahradili?

Dolar se jako světová měna otřásá v základech již několik let. Nemyslím si však, že by byl v příštích dvou až třech letech nahrazen jinou měnou.

Jakou nejbližší budoucnost eurozóny a ekonomiky Evropské unie očekáváte?

Od počátku vzniku společné měny euro neustále opakuji, že se jedná o neúspěšný projekt, který je projektem politickým, a ne ekonomickým. Samozřejmě s určitým časovým zpožděním si to takto vyhodnocují i občané samotné eurozóny.  Začínají dávat přednost politikům, kteří jednak poukazují na problémy samotné existence společné měny a jednak, někteří i populisticky, hledají příčinu nejenom v selhání politických elit, ale i například v dlouhodobě neudržitelné politice multikulturalismu.

Co může Evropě a České republice přinést podpis připravovaného Transatlantického partnerství pro obchod a investice?

Pro Českou republiku je daleko lepší soustředit se na spolupráci se zeměmi, které jsou v současné době ekonomicky nejvýkonnější. To znamená, nejenom tradiční země Transatlantického partnerství, ale i právě zmíněné nejdynamičtější země BRICS.

Je pro prosperitu Evropy hrozbou to, s jak nízkými náklady na pracovní sílu se vyrábí v Číně?

Čína se podle mého názoru dostane již v příští dekádě do velmi vážných problémů. Její demografická politika přináší pokles počtu pracovních sil, tím pádem dojde i ke zvýšení její ceny, protože poptávka po pracovní síle bude pravděpodobně vyšší než nabídka. Čína tak ztratí komparativní výhodu nízkých nákladů na pracovní sílu.

Ekonomika Číny podle říjnových informací Mezinárodního měnového fondu překonala Spojené státy. Je to začátek ústupu USA, nebo předpokládáte jejich návrat na výsluní?

Spojené státy postupně již několik let ztrácejí své výsadní postavení ve světové ekonomice. Přinejmenším od počátku prvního volebního období prezidenta Obamy dochází k silné socializaci celé americké ekonomiky. Blíží se podobným procesům z konce 80. a začátku 90. let zemí Evropské unie. V USA by musel nastat poměrně radikální zlom, aby se mohly i nadále ucházet o nejvyšší pozici ve světovém hospodářství.

Představuje kapitalismus po vítězství nad socialismem jedinou možnost společenského řádu, nebo je něčím nahraditelný?

Kapitalismus v současných podmínkách není nahraditelný. Bohužel dochází k pojmovému nedorozumění. Troufnu si tvrdit, že v posledních dvou dekádách nebyl v žádné zemi uplatňován princip liberální ekonomiky, i když se k němu mnozí politici verbálně hlásili.  A právě proto, že dochází k častému selhání ne trhu či tržního hospodářství, ale k selhání decizní, tedy státní, sféry, která nadměrně zasahuje do tržního mechanismu, vytváří se mylné zdání, že se jedná o selhání trhu. Není tomu tak. Selhávají politici a celé politické mechanismy, byť mnohdy deklarované jako demokratické procesy.

Ekonomické, ale i energetické a politické problémy ve světě vedou ke katastrofickým úvahám o zkáze naší civilizace ve stylu Mayů, starého Říma a podobně. Co si o nich myslíte?

Nemyslím se, že by mělo docházet ke zkáze naší civilizace. Bude to ovšem záležet na tom, jak se budou dál chovat politici a zdali převáží spíše dosavadní trend nadměrného populismu, či zdali si uvědomí svou dlouhodobou zodpovědnost a budou ochotni voličům vysvětlovat, že je zapotřebí učinit i nepopulární opatření a vyvést ty nejsilnější ekonomiky z dluhové pasti. Pokud to však politici nepochopí a budou hrát na nízké pudy voličů, může to znamenat v budoucích dekádách prohloubení stávajících problémů.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vrchní z restaurace dorazil na úřad práce se zlatým prstenem na palci. Dodnes vzpomínají na jeho výstup i požadavky

4:40 Vrchní z restaurace dorazil na úřad práce se zlatým prstenem na palci. Dodnes vzpomínají na jeho výstup i požadavky

Přijít o místo je v posledních měsících celkem běžná věc. Navzdory konstatování ministryně Maláčové …