Ekonomka útočí: Statisíce nezaměstnaných. A tato vláda to ignoruje

13.02.2013 20:16

Nezaměstnanost, pokles životní úrovně, exekuce a bída. To jsou propojené faktory, které se mohou v současné době stát smutnou realitou pro řadu lidí v Česku. Bez práce je totiž rekordní počet občanů, kteří mají navíc stále menší šance na to najít novou.

Ekonomka útočí: Statisíce nezaměstnaných. A tato vláda to ignoruje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo.
reklama

Žijí-li v oblastech, kde je nezaměstnanost dlouholetým problémem – jejich šance je mnohdy 123 ku jedné (Například na Jesenicku je 123 lidí na jedno pracovní místo-pozn.red.). O tom, jaké jsou vyhlídky do budoucna, si ParlamentníListy.cz povídaly s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou.

„Dokud máme tuto vládu, která nemá šajn o tom, co je to hospodářský plán, tak bohužel asi nápravu k lepšímu čekat nemůžeme. Existují při tom již delší čas upozorňovací znaky a další indikátory toho, že se vše vyvíjí zle a špatným směrem, přesto to lidé ve vládě a nejen tam ignorují,“ řekla pro ParlamentníListy.cz ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že kdyby to, co popsala, neexistovalo, vyřešit problém nezaměstnanosti by byl v nejbližším čase i tak dost tvrdý oříšek.

"Na tom, že se hovoří o takové míře nezaměstnanosti, se podílejí dva jevy. Jednak ten, že v zimě nejsou sezónní práce, takže je vždy o něco vyšší, než v jiných ročních obdobích. Ovšem působí to také propad ekonomiky, kterou se nikdo úspěšně ani nesnaží rozhýbat. Vliv na to má bezesporu i mezinárodní a globální situace, ovšem u nás se dá velký podíl viny připsat právě vládní politice. Na to, že na jaře tedy nezaměstnanost klesne, bych tedy já osobně příliš nesázela. O něco zcela určitě, avšak tipuji to tak řádově na desetiny procenta,“ pokračovala dál Švihlíková. Připustila pak také to, že nezaměstnaných v Česku bude zřejmě navíc větší počet, než vyplynulo ze statistiky.

Záleží na metodě, která určí, kolik je skutečně lidí bez práce

„Asi nejpřesněji se dá určit situace, pokud se používá metodika určování, z kterou pracuje Mezinárodní organizace práce, ta se však u nás, pokud vím, nepoužívá. O kolik se však ty počty liší, si netroufnu odhadnout,“ uvedla dál pro ParlamentníListy.cz Švihlíková.

Bez práce je tedy u nás podle zveřejněných údajů MPSV nyní téměř 600 tisíc lidí, což je historicky nejvíc od vzniku samostatné ČR, některá přirovnání hovoří dokonce o tom, že hůře bylo už jen v období Velké hospodářské krize v roce 1933. Tehdy bylo cca ještě o sto tisíc nezaměstnaných v zemi víc. Není tedy přehnaným pesimismem to,  že se lidé víc než kdy jindy v minulých letech začínají obávat bídy.      

Jak Švihlíková připomněla, i když například na jedno pracovní místo na Jesenicku na severu Moravy stojí 123 uchazečů (a celkově v ČR je průměr 17,3 lidí na jednu pracovní nabídku), ty nabídky často navíc nemají z běžnou prací příliš společného. "Ti lidé jsou dál nuceni, aby obcházeli domy a byty a nabízeli tam parfémy, deky a kdo ví co ještě - s normální prací či pracovním poměrem to moc společného nemá. V lepším případě se jedná o práci někde v callcentrech, která ovšem může opět znamenat jen to, že jiným lidem vnucují po telefonu nějaké služby či výrobky a teprve na základě úspěšnosti toho, kolik jich přesvědčí, jsou zaplaceni," upozornila ekonomka na jev, který se také významně rozšiřuje i kvůli zvyšující se nezaměstnanosti.

Bída zatím není, ale blížíme se k ní, řekl sociolog Keller již vloni

Jak již v minulosti řekl sociolog Jan Keller, v Česku sice dosud podle něj není vyloženě bída, avšak čím dál více lidí se k ní blíží.

„Na rozdíl od zemí jako Německo nebo Francie jsou naše střední vrstvy, což představuje dvě třetiny populace, mnohem blíže k hranici bídy než v těchto zemích,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz. Spočítal také, že u průměrné rodiny, která má dvě děti a čistý příjem 35 tisíc, zvýší současné vládní reformy rodinné výdaje o deset tisíc korun.

„V každém případě už dnes taková modelová domácnost českých středních vrstev žije od výplaty k výplatě a k tomu se ročně zadlužuje jednou Kalouskovou složenkou ve výši 120 tisíc korun,“ upozornil sociolog.

Šance dostat se z nízké životní úrovně na nejvyšší? I kdybyste dělali 16 hodin denně…

Popsal rovněž to, že člověk z poměrů s nižší životní úrovní nemá prakticky šanci se dostat na úroveň vyšší, jak to bylo možné dříve.

„Pokud má společnost tvar pyramidy, tak ať ti nahoře jsou nahoře. Ale společenská pyramida je tu od toho, aby ti neschopní čas od času znova šli shora dolů, a ti schopní, aby mohli jít nahoru. Ale jakmile se vršek pyramidy odtrhne - a k tomu právě došlo - tak nahoře zůstanou úplně neschopní a dolů nepůjdou. O tom napsal před sto lety Vilfredo Pareto - a nic lepšího se na to téma napsat nedá. Schopní zdola se mezi ty nahoře nikdy nedostanou,“ řekl uznávaný levicově orientovaný sociolog Keller.

Schopní nemají šanci jít nahoru, ti nahoře nejsou ohroženi pádem

Vysvětlil pak dále i to, proč se dá hovořit o tom, že ačkoli v to doufáme, skutečně v demokracii nežijeme.

„Demokracie je totiž možná při rovnosti. Tedy pokud ti nahoře jsou za neschopnost ohroženi pádem, a ti schopní můžou pak jít nahoru. Dlouhodobě ale nemůže demokracie fungovat na nesouměřitelnosti. Na té fungoval feudalismus. Ti, kteří byli urození, byli z úplně jiného světa, a ti pod nimi se mohli snažit každý den, mohli dělat šestnáctky, ale stejně se mezi ty urozené nedostali,“ shrnul Keller současný společenský systém.

A to, že se profesor Jan Keller nemýlí, potvrzují i trendy, které se začínají objevovat často mezi různými blogery i anonymními autory na internetu. I oni si začínají uvědomovat, že přes veškeré upřímně míněné snahy a pracovitost nemají příliš velké šance vyhoupnout se někam výš, aby třeba alespoň příští generace, tedy jejich děti, na tom byly lépe. ParlamentníListy.cz při této příležitosti zprostředkovaly před několika dny článek, který vyšel na Príglu.cz.

„Lidi v kanclech se musí pořádně soustředit, aby si udrželi výplatu týden před splátkou hypotéky a při cálování soukromýho učitele francouzštiny a klavíru pro svoje děcka bláhově doufají, že následující generace tenhle bludnej kruh prolomí.

Zato renta z několika bytů, podíl ze zisku pornostránek a akcie plynáren s monopolem v nějaké africké zemi zaručují bezpečné bohatství. Když to máte, prakticky nejde uniknout ze spárů blahobytu, i kdybyste bydleli v bordelu.

Ale i chudoba se o své lidi umí postarat. Její náruč je stejně pevná jako náruč kapitálu a svá dítka od sebe nepouští. Chuďas má stejně jako boháč jistotu, že ze své kasty nikdy nevybočí,“ uvedli autoři mimo jiné v textu. Možná poněkud s nadsázkou, ovšem přece jen na tvrdých základech současné reality.

Zatím tedy snad není ještě ale úplně zle. Aktuální průzkum agentury STEM, který se ptal Čechů na případné obavy z ekonomického vývoje, ukázal, že v uplynulém roce se třetina domácností u nás (tedy 32 %) ocitla v obtížné finanční situaci. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření přitom zhruba polovina českých domácností (49 %). Ukázalo se také, že za posledních pět let se dle odpovědí respondentů poněkud zlepšila finanční situace starších lidí a zhoršila naopak u mladších. Lidí, kteří přiznali, že mají z ekonomického vývoje obavy nebo pocit nejistoty, jak ukázal jmenovaný průzkum, prý dokonce od roku 2011 mírně ubývá (z 81 % na 73 %).

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …