Kalousek se stydí, že dal odměnu jen 300 tisíc. Zde je důvod

28.01.2012 6:54

Zatím v nedohlednu je rok, kdy bude česká ekonomika hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem. Zatím každý další jen zvyšuje státní dluh, který už se vyšplhal na závratných jeden a půl bilionu korun. Přitom jeho úrokové náklady se už pohybují v desítkách miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek za úspěch považuje fakt, že se země zadlužuje alespoň levněji, než je nutné. A za to minulý rok udělil zodpovědnému pracovníkovi svého úřadu odměnu 300 tisíc korun.

Kalousek se stydí, že dal odměnu jen 300 tisíc. Zde je důvod
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze - ilustrační foto

Český stát si lze představit jako dlužníka, který si skoro dvě desítky let každoročně půjčuje a přitom jeho celkový dluh neustále roste. Veřejnost většinou vnímá jen schodek státního rozpočtu, ale ten se od druhé poloviny devadesátých let nabaluje k již existujícímu státnímu dluhu. V prvním roce existence České republiky (1993) činil státní dluh 158,8 miliardy korun, což byl důsledek převzetí části dluhu při rozdělení Československa. Od té doby se však téměř zdesateronásobil.

Nejsilnější politické strany obviňují jedna druhou z toho, kdo obrovské zadlužení způsobil. ČSSD ho přičítá vládám Václava Klause, za nichž se státní dluh sice takřka nezměnil, ale působením tzv. transformačních institucí docházelo ke „skrytému“ zadlužení mimo státní rozpočet. A také vládám Mirka Topolánka po volbách v roce 2006, kdy dluh vzrostl o téměř půl bilionu korun. ODS má zase jasno v tom, že stát zadlužily vlády ČSSD, které ho v době hospodářského růstu měly naopak snižovat.

Po minulých volbách vydělalo Česko na zvýšené důvěryhodnosti

Dynamika zadlužování je patrná z toho, že mezi lety 1993 a 1999 vzrostl dluh jen o 70 miliard na 228,4 miliardy. Za dalších šest let se více než ztrojnásobil na 691,2 miliardy a v roce 2006, kdy ČSSD přepustila moc ODS, stoupl na 802,5 miliardy. Růst zadlužení nedokázala zkrotit ani Topolánkova vláda, ba spíše naopak. Ke konci roku 2010 činil dluh 1 344,1 miliardy korun, ke konci minulého se pohyboval kolem 1,5 bilionu korun.

Se zvyšujícím se českým zadlužováním rostou i úrokové náklady státního dluhu. Ty od roku 2006 převyšují 30 miliard, nejvýše vyskočily v roce 2009 na 44 miliard, naopak v roce 2010 se je podařilo snížit na necelých 36 miliard. Tuto úsporu zhruba 20 miliard proti rozpočtu komentovalo ministerstvo financí tím, že po vzniku nové vlády a jejím závazku snižovat deficity veřejných rozpočtů si investoři účtovali nižší rizikové prémie, protože se Česká republika stala důvěryhodnější.

Za ušetřených 30 miliard odměna jen 300 tisíc korun

V roce 2011 činily skutečné čisté úrokové náklady státního dluhu 45 miliard. S rostoucím zadlužováním Česka proto stoupá význam odboru řízení státního dluhu na ministerstvu financí. Kromě analytických úkolů připravuje návrhy dluhové a emisní strategie, stanovuje jejich priority, řídí portfolio státních dluhopisů, provádí řízení úvěrů a další činnosti, od nichž závisí, jaké nakonec úrokové náklady státního dluhu budou.

Ministr financí Miroslav Kalousek si také odborníků v tomto odboru velice považuje a dokonce tvrdí, že tento tým patří k těm nejlepším v Evropě. „Tam jsem v roce 2011 vyplatil nejvyšší odměnu 300 tisíc korun a byla člověku, který aktivně ušetřil přes 30 miliard korun ve státním rozpočtu. Já jsem mu dal 300 tisíc a styděl jsem se, že jsem mu mohl dát jen tak málo,“ uvedl šéf resortu v nejnovějším díle diskusního pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou.

U zahraničního dluhu by se hypoteticky miliardy ušetřit daly

Za naprosto mimořádný výkon při úspoře nákladů obsluhy státního dluhu dostali podle ministra financí odměnu i další pracovníci odboru. „Pokud bych tuto činnost svěřil soukromému poradci, tedy bych provedl outsourcing, což je dost běžný postup, byla by taková činnost oceněna v řádech desítek milionů korun,“ upozornil Kalousek, jak je třeba na výši odměn ve skutečnosti pohlížet. Vždyť ušetřených třicet miliard vypadá opravdu závratně

Také hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, který byl více než dva roky ministrem financí ve vládě Miloše Zemana, tvrdí, že i on měl v odboru tehdy tým velice kvalitních lidí. Přesto podle něj nelze spekulovat o možnosti ušetřit tak obrovskou částku. „Řekněmě, že třetina českého veřejného dluhu je zahraniční. Rozdíl mezi tím, kdyby nebyla zajištěna a byla zajištěna, může být i desítky miliard v konečném účtu podle kurzových pohybů. Ale co já vím, tak veškerý dluh je zajištěný,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Mertlík hypotetický příklad.

Jenom koupí a prodejem by se tak velké úspory dosáhnout nedalo

„Dovedu si představit nějaké konstrukce, které se dají vymyslet, aby se zdůvodnila takhle obrovská úspora. Ale tím, že koupíte, nebo prodáte včas podle toho, jak se vyvíjejí výnosy, tak při objemu toho dluhu je tak velká úspora nepravděpodobná,“ říká exministr s dodatkem, že je těžké komentovat takový údaj, když neví, co přesně mohl mít nynější šéf resortu na mysli.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš v knize zúčtoval s Bémem. Hřib mu nestál ani za vyslovení jména

16:56 Babiš v knize zúčtoval s Bémem. Hřib mu nestál ani za vyslovení jména

EXKLUZIVNĚ Nová kniha premiéra Andreje Babiše má název „Sdílejte, než to zakážou!“ ParlamentníListy.…